Francie se zmítá v ekonomické krizi. Premiér hledá cestu a čelí vládnímu skonu

Francouzský premiér Michel Barnier je v problémech. V zemi bobtná ekonomická krize a krajně pravicové Národní sdružení (RN) dává čím dál více najevo, že by mohlo podpořit levici ve vyslovení nedůvěry kabinetu kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. I proto Barnier oznámil, že v něm upustí od zvýšení daně z elektřiny, ale tento krok velmi pravděpodobně situaci neuklidní. Úroky pro financování státního dluhu už totiž dosahují řecké úrovně.

Konzervativní premiér Barnier připravil na příští rok rozpočet, jehož hlavním cílem je snížit deficit francouzské státní správy. Předpokládá zvýšení daní a snížení výdajů v hodnotě šedesát miliard eur (1,51 bilionu korun). To vyvolalo kritiku od nevládních stran i některých podporovatelů kabinetu.

Barnier proto avizoval, že z rozpočtu vyškrtne zvýšení daně z elektřiny ve výši tří miliard eur (75,8 miliardy korun). V rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil francouzský deník Le Figaro, premiér řekl, že „téměř každý“ parlamentní lídr byl proti zvýšení daně z elektřiny.

Jordan Bardella, předseda Národního sdružení, které rozpočet kritizuje, označil zrušení zvýšení daně z elektřiny za „vítězství“, ale zdůraznil, že „další červené čáry zůstávají“. „Premiér se také musí zříci návrhu na dodatečné proplácení léků, což je nepřijatelné opatření, když miliony Francouzů vzdávají svou léčbu kvůli nedostatku finančních prostředků. Zároveň musí existovat moratorium na jakoukoli novou tvorbu nebo zvýšení daní. Tato opatření zdravého rozumu jsou realistická a rychle aplikovatelná. Premiér nemůže zůstat hluchý. Zbývá mu pár dní,“ napsal.

Křehká koalice a článek 49.3

Barniera podporuje v Národním shromáždění, dolní komoře francouzského parlamentu, jen menšina poslanců – členové klubů stran z tábora prezidenta Emmanuela Macrona a pravicových Republikánů. Pro schválení rozpočtu se proto vláda bude muset uchýlit k využití článku 49.3 ústavy, jenž umožňuje ratifikovat některé zákony bez hlasování parlamentu.

Strany levicové Nové lidové fronty již daly najevo, že pokud k využití článku 49.3 dojde, podají návrh na vyslovení nedůvěry. A pokud se k nim přidá i Národní sdružení, které tento krok zvažuje, mělo by to pro Barnierovu vládu fatální konsekvence. Levice a RN mají totiž v dolní komoře většinu 320 z 577 poslanců. Pro schválení nedůvěry je nutné 289 hlasů.

Jak poukazuje server Bloomberg, Barnier článek využije pravděpodobně už v pondělí. Následná reakce RN proto bude stěžejní.

Barniera navíc houfně kritizují i samotní obyvatelé Francie. Čtvrteční průzkum ukázal, že více než polovina z nich si kvůli návrhu státního rozpočtu a prudkému zvýšení daní přeje vládní skon.

Francie na úrovni Řecka

Pokud francouzská vláda padne, znamenalo by to mimo jiné i vážnou turbulenci na finančních trzích. Sám Barnier už v úterý upozornil, že úroky pro financování francouzského státního dluhu „jsou téměř na úrovni Řecka“. Ve čtvrtek už tato informace byla zcela pravdivá a relevantní.

Rozdíl ve výnosech desetiletých dluhopisů francouzské vlády a srovnatelných řeckých dluhopisů se totiž snížil na nulu. V případě francouzských dluhopisů činil ve čtvrtek 3,0010 procenta, u řeckých 3,030 procenta.

Zpravodajský server CNBC poznamenal, že se investoři už dokonce zbavují francouzských aktiv z obav, že opozice v příštích týdnech opravdu svrhne Barnierovu vládu.

V extrémní krizi, kterou zažilo Řecko v důsledku globálního finančního krachu v letech 2007 a 2008, sice Francie ani zdaleka není, ale faktem je, že její ekonomická situace si zřejmě vyžádá pozornost Evropské unie.

Očekává se, že schodek rozpočtu bude v roce 2024 činit 6,1 procenta a veřejný dluh v roce 2023 přesáhne 110 procent hrubého domácího produktu (HDP). Země v Evropské unii jsou ale povinny udržovat schodky rozpočtů do tří procent a veřejný dluh do šedesáti procent HDP.

Barnier měl dát ekonomiku do pořádku

Politické rozepře a nervozita na finančních trzích začaly už v červnu, když prezident Macron vypsal předčasné volby. Žádná ze stran ale nezískala v Národním shromáždění většinu a dolní komora se rozdělila na tři ostře protichůdné bloky.

Vzhledem ke skutečnosti, že jakákoli koalice nebyla možná, jmenoval Macron premiérem Barniera s tím, aby dal přednostně do pořádku francouzskou ekonomiku. Nový kabinet začal fungovat 21. září, ale zdali bude moci pokračovat i po Vánocích, je v současnosti velmi nejisté.

Další parlamentní volby mohou být ve Francii nejdříve v létě příštího roku.