Na obří deficit francouzského rozpočtu a na „kolosální“ zadlužení země upozornil v úterý ve svém vystoupení před francouzskými zákonodárci nový premiér Michel Barnier. Zlepšení financí je proto jednou z klíčových priorit jeho menšinové vlády, společně s investicemi do jaderné energetiky či obnovením diskuse s odbory o reformě francouzského penzijního systému. Mluvil také o imigrační politice, prý selhává. Vláda nemá v parlamentu většinu, krajní pravice ale zatím kabinetu nechce vyjádřit nedůvěru, čímž mu umožní vládnout.
Nedokážeme uspokojivě řešit imigrační politiku, řekl francouzský premiér
„Náš kolosální dluh je skutečným Damoklovým mečem,“ upozornil Barnier podle agentury AFP s tím, že neopatrnost nyní může francouzské finance a tedy i celou zemi dostat „na okraj propasti“. Podle francouzského statistického úřadu se veřejný dluh země mezi dubnem a červnem letošního roku zvýšil na 112 procent hrubého domácího produktu, schodek veřejných financí by se bez zásahů nové vlády mohl letos dostat nad šest procent HDP.
Francie proto, stejně jako další země EU, jejichž rozpočty neodpovídají unijním pravidlům, čelí tlaku ze strany Evropské komise, aby své zadlužení snížila. Zvyšování daní by však šlo proti fiskální politice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který důsledně daně naopak snižoval, dokud za ním stála vláda s jasnou většinou v parlamentu.
To se změnilo po parlamentních volbách, které Macron svolal na červen. V Národním shromáždění se utvořily tři hlavní bloky, z nichž žádný nemá dost poslanců na samostatnou vládu. Barnier, kterého Macron jmenoval premiérem minulý měsíc, tak bude muset na podporu jednotlivých politických návrhů vytvářet spojenectví.
Zpravodaj ČT Šmíd k plánům nového francouzského premiéra
Třiasedmdesátiletý Barnier naznačil, že Francouze čeká utahování opasků a vyšší daně. „Musíme si vystačit s málem,“ upozornil nový šéf vlády a ohlásil zvláštní zdanění nejbohatších. Podle agentury AP však nespecifikoval, koho se to bude týkat. Kromě toho Barnier řekl, že budou dodatečné příspěvky vyžadovány od velkých společností s velkými zisky.
Francouzský premiér zároveň chce s odbory znovu jednat o penzijním systému. Už dříve prosazené změny, týkající se například zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let, se přitom setkaly s odporem a vedly k rozsáhlým protestům v ulicích. Barnier slíbil, že bude navrhovat „rozumné a spravedlivé“ drobné úpravy penzijního zákona. Mezi konkrétními opatřeními, které chce vláda provést, je zvýšení minimální mzdy o dvě procenta od 1. listopadu.
Pískot i demonstrace
Podle zpravodaje ČT ve Francii Jana Šmída se při projevu premiéra ozýval pískot od zástupců uskupení levicových stran, které tvrdí, že jim volby byly „ukradeny“. „My jsme vyhráli volby a my máme vládnout,“ řekla poslankyně za stranu Nepodrobená Francie Mathilde Panotová.
Levicoví poslanci také vládu kritizovali, že využívá nepřímé podpory krajně pravicové strany Národní sdružení (RN). „Odmítáme a priori vyjádřit nedůvěru vládě,“ řekla v parlamentu vůdkyně RN Marine Le Penová. Aby krajní pravice nepřidala své hlasy k levici, která ohlásila vyvolání hlasování o nedůvěře nové vládě, Le Penová zmínila tři podmínky, mimo jiné schválení přísnějšího migračního zákona na začátku příštího roku.
Část lidí, která v úterý při demonstracích odborů vyšla do ulic protestovat proti důchodové reformě, se vůči nové vládě vymezovala. „Dobře víme, že pravice bude chtít udělat škrty a dále sníží prostředky pro školství,“ řekla deníku Le Monde účastnice demonstrace v Paříži, která je učitelkou na střední škole. Podle policie se demonstrací v celé Francii zúčastnilo na 95 tisíc lidí, odborová konfederace CGT mluví o 170 tisících účastníků. Zpravodaj Šmíd připomíná, že Barnier má mezi Francouzi poměrně velké sympatie, podporuje ho přibližně 55 procent lidí.
Francie prý bude stát po boku Ukrajiny
Barnier dále mimo jiné poslance ujistil, že Francie bude usilovat o investice do jaderného energetického sektoru, včetně tlakovodních jaderných reaktorů. „Budeme rozhodní ve svém úsilí o rozvoj jaderné energetiky, zvláště pokud jde o nové reaktory a obnovitelnou energii,“ řekl Barnier.
Premiér hovořil také o dalších vnitropolitických i zahraničněpolitických tématech. Zdůraznil například, že Francie musí lépe kontrolovat své hranice. „Už nedokážeme uspokojivě řídit naši imigrační politiku,“ prohlásil bývalý unijní vyjednavač pro brexit. Naznačil, že Francie zváží, zda učiní podobný krok jako Německo, které kontroluje své hranice uvnitř schengenského prostoru, aniž by tím narušilo unijní pravidla.
Pokud jde o aktuální zahraničněpolitická témata, francouzský premiér slíbil, že Francie bude stát nadále po boku Ukrajiny napadené Ruskem. Bude také pokračovat ve snahách prosadit příměří v Pásmu Gazy a společně s americkými a evropskými spojenci usilovat o zastavení konfliktu v Libanonu.
