Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, informovala stanice BFM TV či agentura Reuters. Francie čekala na novou vládu dva měsíce, od předčasných parlamentních voleb. O Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Projev Macrona ani Barniera se podle médií zatím neočekává.
Macron dva měsíce po volbách jmenoval premiérem exministra Barniera
Barnier bude mít před sebou úkol pokusit se prosadit reformy a rozpočet na rok 2025 v parlamentu. A to v době, kdy je Francie pod tlakem Evropské komise a dluhopisových trhů, aby snížila svůj deficit, píše agentura Reuters.
Třiasedmdesátiletý Barnier vedl v letech 2016 až 2021 jednání EU s Velkou Británií o jejím odchodu z bloku. Předtím tento konzervativní politik zastával funkce v různých francouzských vládách a byl také eurokomisařem.
Macron v posledních týdnech zvažoval řadu potenciálních premiérů, žádný z nich však nesehnal dostatečnou podporu, která by zaručila stabilní vládu, a podle Reuters neexistuje žádná záruka, že se Barnierově kabinetu podaří v parlamentu prosadit reformy.
Politický komentátor a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška o novém premiérovi Michelovi Barnierovi (zdroj: ČT24)
Politický komentátor a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška vidí jmenování nového premiéra jako dobrou zprávu. „Francie téměř dva měsíce neměla premiéra, to je něco, co ještě nikdy nezažila. Do dvou nebo tří dnů po volbách bývá obvykle sestavena vláda.“
„Zdá se, že Barnier je pro všechny jakž takž přijatelným kompromisem. Ale jeho osoba ještě nic neznamená, půjde o to, jakou vládu sestaví a s jakým programem ta vláda přijde,“ poznamenal Janyška.
Risk předčasných voleb
Macronův risk s vypsáním předčasných parlamentních voleb v červnu nevyšel, jeho centristická koalice ztratila desítky křesel a žádná strana nezískala absolutní většinu.
Levicová koalice Nová lidová fronta se dostala na první místo. Druzí skončili Macronovi centristé a třetí krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Jordana Bardelly.
Hledání premiéra bylo pátráním po osobnosti, která by proti sobě neměla většinu v parlamentu. Ve francouzském systému vlády nežádají parlament o důvěru, většina poslanců však může kabinet odvolat.
Prezident Barniera „pověřil sestavením vlády (národní) jednoty, která bude sloužit zemi a francouzskému lidu“, uvedl Elysejský palác v prohlášení. Macron se během konzultací předem „ujistil, že premiér a budoucí vláda budou splňovat podmínky, aby byli co nejstabilnější a měli šanci spojit co nejvíce lidí,“ uvedl podle AFP prezidentský úřad.
Bardella po jmenování Barniera avizoval, že ho jeho strana bude soudit až podle zahajovacího projevu. Představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon hovořil o „ukradených volbách“, kdy byl premiérem jmenován řadový člen strany, která skončila ve volbách poslední. Představitelé Macronovy strany se nechali slyšet, že nebudou automaticky proti, ale jejich souhlas také není předem daný, píše server listu Le Monde.
Tři týdny na návrh rozpočtu
Barnier má ekonomické vzdělání a vedle mnoha ministerských postů byl v letech 2010 až 2014 evropským komisařem pro vnitřní trh. Tyto zkušenosti se mu teď podle komentátorů budou hodit při prvním velkém úkolu, který ho čeká na domácí půdě. Nová francouzská vláda totiž musí do 1. října poslancům předložit návrh rozpočtu na příští rok.
Barnier, který se stal nejstarším premiérem Francie, v čele vlády vystřídal pětatřicetiletého Gabriela Attala, který byl naopak nejmladším šéfem vlády. Vedl ji osm měsíců, z toho 51 dní v demisi.
Podle Reuters byl nový premiér „přesvědčený proevropský a umírněný politik, ale během neúspěšné snahy získat v roce 2021 lístek své konzervativní strany pro prezidentské volby výrazně přitvrdil svůj diskurz, kdy prohlásil, že imigrace se vymkla kontrole“.