Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala na funkci. Prezident Emmanuel Macron, který o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku, její demisi přijal, informují tiskové agentury. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nového předsedy vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o 34letém ministru školství Gabrielu Attalovi.
Francouzská premiérka Borneová rezignovala. Macron jejího nástupce zatím nejmenoval
Borneová byla od roku 2020 ministryní práce. Předtím vedla resort dopravy a šéfovala také ministerstvu životního prostředí, kde prosazovala zákony přátelštější k cyklistům. Premiérkou se stala v květnu 2022 poté, co její předchůdce Jean Castex podal demisi. Kabinet vedla dvacet měsíců a byla teprve druhou ženou v čele exekutivy země.
Někdejší dlouholetá členka Socialistické strany hlasovala pro Emmanuela Macrona v prezidentských volbách v roce 2017 a poté vstoupila do jeho strany Republika v pohybu.
V poslední době se však na postu premiérky potýkala s poklesem popularity. V rámci nedávného průzkumu Elabe pro deník Les Échos bylo pouhých 23 procent oslovených lidí přesvědčených, že Borneová je schopna účinně čelit problémům, s nimiž se Francie potýká.
Borneová podala demisi již v červnu 2022 poté, co vládnoucí centristická koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona ztratila po volbách většinu v parlamentu. Prezident ji ale tehdy odmítl. Borneová pak čelila složitému vyjednávání o novém kabinetu a v červenci 2022 přežila v parlamentu hlasování o nedůvěře vyvolané levicovým blokem NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie).
Macron v pondělí premiérce poděkoval za „příkladnou práci“ v čele vlády. Jméno jejího nástupce zatím neoznámil.
Macronovu stranu v průzkumech předběhla krajní pravice
Změna na premiérském postu přichází po roce poznamenaném politickými krizemi, které vyvolaly sporné reformy důchodového systému a imigračních zákonů. Podle agentury Reuters se prezident Macron „snaží dát nový impuls svému druhému mandátu před volbami do Evropského parlamentu a letními olympijskými hrami v Paříži“.
Před evropskými volbami se očekává výrazný zisk euroskeptiků, jejichž preference rostou spolu s životními náklady Francouzů. Macronova strana zaostává v průzkumech před krajně pravicovou stranou Marine le Penové až o deset procent. Část veřejnosti je také nespokojená s migrační politikou vlády.
Spekulace o změně ve vládních postech přišla poté, co francouzský parlament těsnou většinou zpřísnil pravidla o přistěhovalectví. Podle Reuters se tehdy v Macronově centristické většině objevily trhliny a francouzský prezident slíbil politickou iniciativu.
Prezident Macron již v polovině dubna v reakci na nespokojenost veřejnosti ohlásil plán sta dní na zklidnění situace. Poté, co termín vypršel, oznámil drobné změny ve vládě. Návrh na výměnu části ministrů vzešel podle médií od premiérky, kterou se Macron rozhodl ve funkci ponechat.
Podle francouzských médií se nad ní již několikrát stahovala pomyslná mračna. Její vztah s prezidentem popsal deník Le Monde „jako na houpačce“.
Premiérem by mohl být ministr školství Attal
V minulých týdnech byl mezi možnými kandidáty na premiéra zmiňován také ministr hospodářství Bruno Le Maire, vládní zdroje médií ale v současnosti mluví hlavně o ministrovi školství Attalovi. Ten podle AFP od svého nástupu do vlády v roce 2017 zažil strmý vzestup a je označován za Macronova „dobrého žáka“.
Jádro Macronova elektorátu tvořené střední a starší generací si Attal podle agentury v roli ministra školství získal prosazováním povinných školních uniforem či zákazů nošení islámského oděvu abája zakrývajícího celé tělo. Mladší liberální voliče zase může oslovovat tím, že nijak neskrývá svou homosexualitu. Podle průzkumů má sympatie poloviny francouzských voličů, což je na poměry neoblíbené vlády velmi vysoké číslo.
Premiér má ve francouzském politickém systému tradičně na starosti naplňování každodenní politické práce, kdežto prezident rozhoduje o politickém směřování země. Někteří kritici podle AFP o Macronovi tvrdí, že se snaží přisvojit si i roli premiéra a že vlastně ani tolik nezáleží na tom, kdo bude v křesle šéfa kabinetu sedět. „Premiérem bude Emmanuel Macron,“ poznamenal sarkasticky ve francouzské televizi levicový kandidát na europoslance Raphaël Glucksmann.
