Novou francouzskou premiérkou se po Castexovi stala Élisabeth Borneová

Novou francouzskou premiérkou se stala dosavadní ministryně práce Élisabeth Borneová. S odvoláním na Elysejský palác o tom informovala agentura AFP. Je teprve druhou ženou, která byla jmenována do této funkce. V úřadu nahradila Jeana Castexe, jenž stál v čele kabinetu od července 2020 a odpoledne podal demisi.

Očekává se, že současný francouzský prezident Emmanuel Macron a Borneová jmenují svou vládu v nadcházejících dnech.

Jednašedesátiletá politička je první ženou, která bude zastávat post premiérky od dob Édith Cressonové. Ta vedla francouzskou vládu v letech 1991 až 1992 za socialistického prezidenta Françoise Mitterranda. „Chtěla bych svou nominaci věnovat všem malým holčičkám a vzkázat jim, aby si šly za svými sny,“ řekla Borneová ve svém inauguračním projevu.

„Bylo opravdu načase, aby na tomto postu byla jiná žena, a já vím, že Borneová je pozoruhodný člověk s mnoha zkušenostmi… Myslím, že je to velmi dobrá volba,“ řekla Cressonová BFM TV.

Borneová byla od roku 2020 ministryní práce v Macronově vládě. Předtím vedla resort dopravy a šéfovala také ministerstvu pro životní prostředí, kde prosazovala zákony přátelštější k cyklistům.

Na ministerstvu práce dohlížela na jednání s odbory, které vyústily ve snížení podpory v nezaměstnanosti pro některé uchazeče o zaměstnání. Za jejího působení klesla nezaměstnanost na nejnižší úroveň za posledních patnáct let a nezaměstnanost mladých lidí na nejnižší úroveň za posledních 40 let.

Borneová uvedla, že Francie musí v boji proti změně klimatu jednat „rychleji a důrazněji“. V projevu také slíbila, že bude dále pracovat na ochraně kupní síly Francouzů, která je podle průzkumů veřejného mínění hlavní obavou voličů.

Demise byla očekávaná

Castex podal demisi vlády do Macronových rukou odpoledne na schůzce v Elysejském paláci. Prezident ji přijal.

Castexův krok otevřel cestu k dlouho očekávané revizi Macronova kabinetu. Staronový šéf Elysejského paláce po svém dubnovém znovuzvolení prohlásil, že jeho nová vláda by měla mít méně ministrů.

Macron podle agentury Reuters potřebuje vyslat signál, že vnímá frustraci voličů, která se projevila nízkou volební účastí a velkou podporou krajní pravice i levice. Minulé pondělí uvedl, že má jasno, kdo se stane příštím premiérem. Borneová je podle něj osobnost, která vykazuje sociální, ekologické, ale také ekonomické cítění. 

Borneová by podle Reuters mohla Macronovi pomoci čelit výzvě levicového veterána Jeana-Luca Mélenchona, který se v prezidentských volbách umístil na třetím místě. Mélenchon vytvořil širokou levicovou koalici, která má ambice zvítězit v nadcházejících parlamentních volbách.

Kritika

Lídr levice na Twitteru Macronovu volbu nové premiérky kritizoval. „Borneová je proti zvyšování minimální mzdy a pro odchod do důchodu v 65 letech. Začíná nové období sociálního týrání,“ napsal Mélenchon. Podle Reuters se očekává, že Borneová se pokusí Macronovi pomoci v prosazení obtížnějších reforem, jako je zvýšení věku odchodu do důchodu.

První kolo voleb do francouzského Národního shromáždění se uskuteční 12. června. Pokud není v prvním kole v daných obvodech nikdo zvolen, koná se o týden později, letos tedy 19. června, kolo druhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 26 mminutami

Americká armáda oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán

Armáda Spojených států oznámila, že ve středu dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát íránských cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 8 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 10 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled