Novou francouzskou premiérkou se po Castexovi stala Élisabeth Borneová

Novou francouzskou premiérkou se stala dosavadní ministryně práce Élisabeth Borneová. S odvoláním na Elysejský palác o tom informovala agentura AFP. Je teprve druhou ženou, která byla jmenována do této funkce. V úřadu nahradila Jeana Castexe, jenž stál v čele kabinetu od července 2020 a odpoledne podal demisi.

Očekává se, že současný francouzský prezident Emmanuel Macron a Borneová jmenují svou vládu v nadcházejících dnech.

Jednašedesátiletá politička je první ženou, která bude zastávat post premiérky od dob Édith Cressonové. Ta vedla francouzskou vládu v letech 1991 až 1992 za socialistického prezidenta Françoise Mitterranda. „Chtěla bych svou nominaci věnovat všem malým holčičkám a vzkázat jim, aby si šly za svými sny,“ řekla Borneová ve svém inauguračním projevu.

„Bylo opravdu načase, aby na tomto postu byla jiná žena, a já vím, že Borneová je pozoruhodný člověk s mnoha zkušenostmi… Myslím, že je to velmi dobrá volba,“ řekla Cressonová BFM TV.

Borneová byla od roku 2020 ministryní práce v Macronově vládě. Předtím vedla resort dopravy a šéfovala také ministerstvu pro životní prostředí, kde prosazovala zákony přátelštější k cyklistům.

Na ministerstvu práce dohlížela na jednání s odbory, které vyústily ve snížení podpory v nezaměstnanosti pro některé uchazeče o zaměstnání. Za jejího působení klesla nezaměstnanost na nejnižší úroveň za posledních patnáct let a nezaměstnanost mladých lidí na nejnižší úroveň za posledních 40 let.

Borneová uvedla, že Francie musí v boji proti změně klimatu jednat „rychleji a důrazněji“. V projevu také slíbila, že bude dále pracovat na ochraně kupní síly Francouzů, která je podle průzkumů veřejného mínění hlavní obavou voličů.

Demise byla očekávaná

Castex podal demisi vlády do Macronových rukou odpoledne na schůzce v Elysejském paláci. Prezident ji přijal.

Castexův krok otevřel cestu k dlouho očekávané revizi Macronova kabinetu. Staronový šéf Elysejského paláce po svém dubnovém znovuzvolení prohlásil, že jeho nová vláda by měla mít méně ministrů.

Macron podle agentury Reuters potřebuje vyslat signál, že vnímá frustraci voličů, která se projevila nízkou volební účastí a velkou podporou krajní pravice i levice. Minulé pondělí uvedl, že má jasno, kdo se stane příštím premiérem. Borneová je podle něj osobnost, která vykazuje sociální, ekologické, ale také ekonomické cítění. 

Borneová by podle Reuters mohla Macronovi pomoci čelit výzvě levicového veterána Jeana-Luca Mélenchona, který se v prezidentských volbách umístil na třetím místě. Mélenchon vytvořil širokou levicovou koalici, která má ambice zvítězit v nadcházejících parlamentních volbách.

Kritika

Lídr levice na Twitteru Macronovu volbu nové premiérky kritizoval. „Borneová je proti zvyšování minimální mzdy a pro odchod do důchodu v 65 letech. Začíná nové období sociálního týrání,“ napsal Mélenchon. Podle Reuters se očekává, že Borneová se pokusí Macronovi pomoci v prosazení obtížnějších reforem, jako je zvýšení věku odchodu do důchodu.

První kolo voleb do francouzského Národního shromáždění se uskuteční 12. června. Pokud není v prvním kole v daných obvodech nikdo zvolen, koná se o týden později, letos tedy 19. června, kolo druhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...