Macrona čekají ještě volby do parlamentu, bude čelit rostoucímu vlivu krajní pravice a levice

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron sestavuje novou vládu pro své druhé volební období. Staronový šéf Elysejského paláce má připravený ambiciózní plán reforem, k jejich prosazení ale potřebuje většinu v Národním shromáždění. Volby do něj proběhnou v červnu.

Aby mohl znovuzvolený prezident prosazovat své reformy, musí mít silnou podporu v parlamentu. Pokud se tak nestane, může to výrazně poznamenat plány, které si pro druhé funkční období vytyčil.

„Ideální je mít většinu, která podpoří kroky prezidenta. Jinak, když nebude mít volné ruce, tak se místo domácích témat může zaměřit na ta zahraniční,“ uvedl starosta města Le Vésinet Bruno Coradetti.

Klidné, bohaté, šestnáctitisícové město na západ od Paříže odpovídá svým profilem voličům Macrona. Hlas mu tady dalo dvaaosmdesát procent obyvatel. Ale zejména na venkově mohou voliči potvrdit trend růstu oblíbenosti Národního sdružení. „Růst moci Národního sdružení je určitě neúspěchem prvního prezidentského období,“ podotkl Coradetti.

„Voliči z nás udělali hlavní opoziční stranu, protože se Jean-Luc Mélenchon zdiskreditoval tím, že nechal svými hlasy zvolit ve druhém kole Macrona,“ prohlásil prezident Národního sdružení a poslanec Jordan Bardella.

Francii čekají podle Macrona nelehké časy

Staronový prezident už naznačil, že se po sestavení vlády chce co nejrychleji pustit do reforem a že zemi nečekají lehké časy. S Francouzi mluví otevřeně.

„Říká jim, že Ukrajina bude velký ekonomický problém: budeme mít problém, bude zdražení, bude nás to něco stát, musíme se s tím smířit,“ tlumočil slova prezidenta velvyslanec České republiky ve Francii Michal Fleischmann.

Macron už začal jednat se svými spolupracovníky o vytvoření kandidátek a celkové strategii svého hnutí, které bude čelit rostoucímu vlivu krajní pravice i levice. Volby do Národního shromáždění proběhnou dvoukolově, a to 12. a 19. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 1 hhodinou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 9 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 11 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled