V čele nové francouzské vlády stanul Macronův „dobrý žák“ Gabriel Attal

Události: Nový francouzský premiér (zdroj: ČT24)

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem dosavadního ministra školství Gabriela Attala a pověřil ho sestavením vlády. Informaci médií potvrdil Elysejský palác. Čtyřiatřicetiletý Attal působil v minulosti mimo jiné i jako mluvčí vlády. V čele kabinetu nahradí Élisabeth Borneovovu, která v pondělí rezignovala. Svému nástupci již v pařížském paláci Matignon moc formálně předala.

O novém premiérovi se ve francouzských médiích od pondělí spekulovalo, zaznívala i jména několika dalších ministrů. Attalovým prvním úkolem bude získat si respekt v nové pozici a projít tvrdými vyjednáváními o složení kabinetu a setrvání klíčových ministrů, uvádějí komentátoři.

Attal podle AFP od svého nástupu do vlády zažil strmý vzestup a je označován za Macronova „dobrého žáka“ a jeho věrného spojence. Ve vrcholné politice se pohybuje od roku 2017, a to nejprve jako poslanec parlamentu, později jako jako zástupce předchozího ministra školství Jeana-Michela Blanquera a v letech 2020 až 2022 působil také jako mluvčí francouzské vlády.

Attal je podle agentury AFP nejoblíbenější osobností v současné vládě. Mezi „macronovci“ se řadí spíše k levému křídlu, do politiky vstoupil jako socialista. Pozorovatelé jej nazývají ambiciózním, schopným a inteligentním politikem, který strávil v politice většinu svého dospělého života. V nedávné době prokázal podle médií také schopnost úspěšně řešit složité otázky rozpočtu.

Média také spekulují, že by se mohl stát kandidátem do prezidentských voleb v roce 2027, kdy budou voliči vybírat nástupce prezidenta Macrona.

Macron v pondělí poděkoval končící premiérce za „příkladnou práci“ v čele vlády. Borneová stála v čele francouzského kabinetu dvacet měsíců a byla teprve druhou ženou v čele exekutivy země. V poslední době se však potýkala s poklesem popularity, její odchod z funkce si podle posledních průzkumů přály dvě třetiny Francouzů.

Opozice ve změnu nevěří

Macron se podle francouzských komentátorů výměnou členů vlády snaží získat novou energii pro svůj druhý pětiletý mandát, do jehož konce zbývají ještě tři roky v době, kdy se na jeho oblibě negativně projevují nepopulární reformy. Chce také získat sympatie voličů před červnovými volbami do Evropského parlamentu, kde je jeho strana nejsilnější formací liberální frakce.

Změny ve vládě kritizuje opozice, podle níž jsou jen kosmetickými úpravami. Nový premiér bude podle ní stejně jen plnit Macronova přání a skutečná vládní politika se nezmění.