Titulní strany deníků i kondolence od Macrona. Francie vzpomíná na Kunderu

3 minuty
Události: Vzpomínání na Milana Kunderu
Zdroj: ČT24

O úmrtí Milana Kundery rozsáhle informují mnohé francouzské deníky. List Libération má černobílou fotografii českého literáta na celé titulní straně. „Česko-francouzský romanopisec zemřel v úterý v Paříži ve věku 94 let. Zanechává po sobě dílo prodchnuté svobodou a kousavým humorem,“ napsal deník.

Kunderova fotografie se objevila i na titulní stránce deníku Le Figaro. Je u ní titulek Milan Kundera, velikán literatury proti totalitě. Spisovateli žijícímu ve Francii od roku 1975 věnoval Le Figaro úvodník. Jeho autor, francouzský literát Étienne de Montety, si všímá i toho, že se Kundera v 80. letech odmlčel, odmítal rozhovory a přestal vystupovat v médiích. Začala za něj mluvit jen jeho díla a varování, která v nich zazněla, „rezonují i v dnešní době, o 40 let později“, napsal de Montety.

Fotografii Kundery má na první straně rovněž deník La Croix. Snímek pořízený v listopadu 1976 je opatřen titulkem Explorateur de l'existence (Průzkumník existence).

V deníku Libération na Kunderu vzpomíná mimo jiné Jack Lang, francouzský politik, který v 80. a 90. letech minulého století zastával post ministra kultury. „Mluvit o mém vztahu s Milanem Kunderou znamená mluvit o vztahu lidí mé generace k tomu, čemu se tehdy říkalo Československo, k umělcům, tvůrcům z této země, která poznala liberálnější dobu, ale i dobu mnohem represivnější,“ píše Lang. Jak poznamenal, na Kunderově případu je výjimečné, že si „natolik prohloubil znalost kultury a jazyka, že následně napsal mnoho svých knih ve francouzštině“.

„Často jsme se s nimi scházeli na večeři nebo oběd u Francoise Mitterranda. Nebo i v divadle a v opeře – měl velmi rád hudbu,“ napsal dále bývalý francouzský ministr kultury.

„Navštěvoval jsem je v různých dobách a Věra (Kunderova manželka) tam vždycky byla, milující, plná náklonnosti, něhy a péče,“ dodal Lang. Vzpomíná zejména na Kunderovy „pronikavé oči, jeho měkký, pevný hlas a rozkošný přízvuk“. „Když jsem ho viděl naposledy, dotýkal se knih a listoval v nich, nacházel útěchu v laskání stránek. Francie byla jeho vlast, ale kniha byla jeho život,“ dodal.

Macron: Kunderovo dílo se stalo soudobou klasikou

Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd doplnil, že v souvislosti se smrtí Kundery řada knihkupectví mění nabídku a reaguje na enormní zájem. Rodině prý také kondoloval francouzský prezident Emmanuel Macron.

12 minut
Jan Šmíd hovořil o francouzském vzpomínání na Milana Kunderu
Zdroj: ČT24

Veřejně na Twitteru Macron napsal, že Kunderovo dílo, které se vztahuje k univerzálním hodnotám, se stalo soudobou klasikou. Francouzská ministryně kultury Rima Abdul Malaková prohlásila, že zemřel jeden z nejsilnějších hlasů evropské literatury, který pomáhal čtenářům zorientovat se v absurditě světa a odhalit jim, kým jsou.

Jako největšího Evropana mezi spisovateli ocenila Kunderu i starostka Paříže Anne Hidalgová, podle premiérky Élisabeth Borneové bude psaní a hlas českého spisovatele světu chybět.

Kondolence na velvyslanectví

Kondolenční knihu na českém velvyslanectví v Paříži ve čtvrtek podle velvyslance Michala Fleischmanna podepsali diplomaté z Polska, Maďarska či Německa. Přicházejí také kondolenční e-maily, například od izraelských diplomatů. Podle Fleischmanna by knihu měla osobně přijít podepsat i francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová.

Fleischmann řekl, že zatím nemá žádné informace o Kunderově pohřbu či pietní akci – ať už v Česku, nebo ve Francii. V nadcházejících dnech se ale setká s vdovou po spisovateli Věrou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 23 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...