Élisabeth Borneová strana 2 z 2

Peking hrozí zavedením protiopatření vůči státům, které zpřísňují podmínky pro vstup do země osobám z Číny. Ta se potýká s bezprecedentním nárůstem počtu nakažených covidem-19 poté, co v prosinci náhle zrušila většinu opatření. Čína viní tyto státy z manipulace s pandemickými pravidly z politických důvodů. Země kritiku odmítají. Informuje o tom britský The Guardian.

Vyšetřování zářijových úniků plynu z plynovodů Nord Stream potvrdilo, že se jednalo o sabotáž, uvedla v pátek podle agentury Reuters švédská prokuratura. Na poškozených plynovodech byly objeveny stopy výbušnin, dodala.

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v úterý nařídila zaměstnancům francouzské pobočky ropné společnosti Esso, která patří společnosti ExxonMobil, že musí chodit do práce. Využila tak možnosti, kterou jí dává zákon. Stávka zaměstnanců ropných provozů značně přispěla k akutnímu nedostatku pohonných hmot na francouzských čerpacích stanicích. Borneová stejným krokem pohrozila i zaměstnancům skupiny TotalEnergies. Ve Francii se u čerpacích stanic tvoří v posledních dnech dlouhé fronty a množí se i potyčky, informují francouzská média.

V Paříži se uskutečnila každoroční vojenská přehlídka u příležitosti státního svátku 14. července – dobytí Bastily v roce 1789. Průvodu se od desáté hodiny účastnily tisíce mužů a žen a stovky kusů techniky. Hlavním motivem byla letos východní spolupráce, odkazující na současnou válku na Ukrajině. V průvodu šly i menší jednotky devíti zemí, včetně české jednotky Čestné stráže Armády ČR. Podle prezidenta Emmanuela Macrona musí země dál zvyšovat investice do armády.

Návrh francouzské levice na vyslovení nedůvěry premiérce Élisabeth Borneové a její vládě v pondělí v parlamentu neuspěl. Pro vyjádření nedůvěry byl nutný souhlas většiny, tedy 289 hlasů. Pro návrh však bylo jen 146 poslanců, přičemž opoziční konzervativci a členové krajní pravice se rozhodli nehlasovat.

Počet případů covidu-19 ve Francii za poslední dny výrazně stoupá. Podle odborníků jde o sedmou vlnu epidemie, která může poznamenat turistickou sezonu a velké kulturní a společenské akce včetně Tour de France. V zemi zaznamenali tento týden i dvě stě tisíc případů za jediný den. Navzdory nárůstu počtu nových případů je ale zatím turistická sezona v plném proudu. Podobná situace je i v sousední Itálii.

Nový francouzský parlament má za sebou první týden práce. A už je jasné, že prezidenta Emmanuela Macrona čeká náročné období. Do klíčových pozic se totiž po úspěchu ve volbách dostali zástupci krajní levice i pravice, tedy stran, které prezidentovi hodlají druhé volební období pořádně ztrpčit.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož koalice ztratila po nedělních volbách většinu v parlamentu, odmítl demisi, kterou podala premiérka Élisabeth Borneová. Její vláda tak bude pokračovat dál i za složitého vyjednávání o novém kabinetu, informovala agentura AFP. Macron se chce postupně sejít s lídry všech parlamentních stran, jako první zamířil dnes do Elysejského paláce šéf pravostředových Republikánů Christian Jacob. Macron v úterý přijal také šéfa Socialistické strany (PS), komunistů a šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, informovala agentura AFP. Rokování má pokračovat ve středu.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

Novou francouzskou premiérkou se stala dosavadní ministryně práce Élisabeth Borneová. S odvoláním na Elysejský palác o tom informovala agentura AFP. Je teprve druhou ženou, která byla jmenována do této funkce. V úřadu nahradila Jeana Castexe, jenž stál v čele kabinetu od července 2020 a odpoledne podal demisi.