Francouzský parlament plný extrémů funguje týden. Rozpory se čekají už nyní

3 minuty
Události: Macrona čeká náročné období
Zdroj: ČT24

Nový francouzský parlament má za sebou první týden práce. A už je jasné, že prezidenta Emmanuela Macrona čeká náročné období. Do klíčových pozic se totiž po úspěchu ve volbách dostali zástupci krajní levice i pravice, tedy stran, které prezidentovi hodlají druhé volební období pořádně ztrpčit.

Éric Coquerel začínal jako anarchista, sympatizoval s komunisty. Vyzýval k vystoupení z Evropské unie i z eurozóny. A patří mezi nejtvrdší kritiky prezidenta Macrona i všech jeho vlád. Teď bude dohlížet na každé euro, které vláda utratí, vyhrál totiž tvrdou bitvu o vlivný post předsedy finančního výboru.

„Řadu lidí to znepokojuje, protože Eric Coquerel nezastupuje levici či extrémní levici, ale ultralevici. Je nejvíc nalevo z celého Národního shromáždění,“ vysvětlil sociolog Thierry Martin.

Práci mu ale může zkomplikovat nařčení ze sexuálního obtěžování, kterého se měl před lety dopustit. Jeho stoupenci namítají, že formálně obviněn zatím nebyl.

Zadařilo se i straně Le Penové

Do čela parlamentu po historickém úspěchu míří kromě krajní levice i nacionalisté Marine Le Penové. Zisk devadesáti mandátů zúročili, když obsadili hned dvě pozice místopředsedů Národního shromáždění.

Nacionalisté nevyloučili, že při hlasování podpoří koalici prezidenta Macrona v otázkách, které jsou pro ně klíčové, tedy hlavně bezpečnost a imigrace. Prezidenta ale čekají krušné chvíle, až se bude bouřlivě debatovat třeba o kupní síle nebo ochraně životního prostředí.

„Jsme v opozici a budeme jednat o zákonech text po textu podle toho, co je v zájmu země, co odráží klimatické změny a co přináší sociální spravedlnost,“ slíbil poslanec za stranu Zelených Julien Bayou.

Očekávané hlasité hádky bude z předsednického místa vůbec poprvé v historii usměrňovat žena – Yaël Braun-Pivetová.

Také v čele vlády stojí žena. Élisabeth Borneová už prezidentu předložila jména nových ministrů. Veřejnost by je mohla znát už začátkem příštího týdne. A vzápětí zřejmě budou čelit hlasování o důvěře v bojovně naladěném parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa musí vytrvat v podpoře Ukrajiny. I přes korupční skandál, míní Stubb

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
08:45Aktualizovánopřed 4 mminutami

Hamás posiluje kontrolu v Gaze, regulace cen a poplatky rostou

V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se teroristické hnutí Hamás dle obyvatel Pásma snaží rozšířit svou kontrolu nad územím – od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo, píše agentura Reuters.
před 27 mminutami

Povolenky ETS 2 by mělo Česko odmítnout, míní ekonomové. Niedermayer nesouhlasí

Česko by mělo odmítnout emisní povolenky ETS 2, shodli se ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) je pro jejich přijetí, argumentuje snížením nákladů pro „chudé“ rodiny. Kovanda naopak varoval před možnými vysokými cenami povolenek, ty však dle europoslance nehrozí. V sobotních Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili také o možném poklesu cen elektřiny a plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
před 1 hhodinou

Je to existenciální hrozba. Island se bojí, že ho zničí kolaps oceánských proudů

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.
před 1 hhodinou

Chile může ovládnout krajní pravice. Vzhlíží k Pinochetovi

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.
před 2 hhodinami

Několikamilionové turecké město trápí historické sucho

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.
před 3 hhodinami

Britská vláda zpřísní pravidla pro migranty

Britská vláda chystá zpřísnění podmínek pro migranty, kteří v posledních letech přicházejí do země nelegální cestou v rekordních počtech. Labouristická vláda hodlá mimo jiné zrušit automatické přidělování sociálních dávek či výrazně prodloužit dobu nutnou pro získání trvalého pobytu. Tamní média píší o tom, že reforma se má inspirovat Dánskem a kabinetu premiéra Keira Starmera má pomoci zbrzdit vzestup strany Reform UK, která svou protiimigrační rétorikou oslovuje voliče a vede v průzkumech.
před 7 hhodinami

V Chile volí prezidenta, z prvního kola podle odhadů nejspíš nevzejde

Voličky a voliči v Chile v neděli rozhodují o nové hlavě státu, která v čele země od března nahradí levicového prezidenta Gabriela Borice. Průzkumy favorizují v prvním kole exministryni jeho vlády Jeannette Jaraovou, která kandiduje za levicovou koalici a je členkou komunistické strany. Očekává se ale, že nezíská přes 50 procent hlasů a nový prezident vzejde až ze druhého kola volby, které je na programu v prosinci.
před 8 hhodinami
Načítání...