Francouzský parlament plný extrémů funguje týden. Rozpory se čekají už nyní

3 minuty
Události: Macrona čeká náročné období
Zdroj: ČT24

Nový francouzský parlament má za sebou první týden práce. A už je jasné, že prezidenta Emmanuela Macrona čeká náročné období. Do klíčových pozic se totiž po úspěchu ve volbách dostali zástupci krajní levice i pravice, tedy stran, které prezidentovi hodlají druhé volební období pořádně ztrpčit.

Éric Coquerel začínal jako anarchista, sympatizoval s komunisty. Vyzýval k vystoupení z Evropské unie i z eurozóny. A patří mezi nejtvrdší kritiky prezidenta Macrona i všech jeho vlád. Teď bude dohlížet na každé euro, které vláda utratí, vyhrál totiž tvrdou bitvu o vlivný post předsedy finančního výboru.

„Řadu lidí to znepokojuje, protože Eric Coquerel nezastupuje levici či extrémní levici, ale ultralevici. Je nejvíc nalevo z celého Národního shromáždění,“ vysvětlil sociolog Thierry Martin.

Práci mu ale může zkomplikovat nařčení ze sexuálního obtěžování, kterého se měl před lety dopustit. Jeho stoupenci namítají, že formálně obviněn zatím nebyl.

Zadařilo se i straně Le Penové

Do čela parlamentu po historickém úspěchu míří kromě krajní levice i nacionalisté Marine Le Penové. Zisk devadesáti mandátů zúročili, když obsadili hned dvě pozice místopředsedů Národního shromáždění.

Nacionalisté nevyloučili, že při hlasování podpoří koalici prezidenta Macrona v otázkách, které jsou pro ně klíčové, tedy hlavně bezpečnost a imigrace. Prezidenta ale čekají krušné chvíle, až se bude bouřlivě debatovat třeba o kupní síle nebo ochraně životního prostředí.

„Jsme v opozici a budeme jednat o zákonech text po textu podle toho, co je v zájmu země, co odráží klimatické změny a co přináší sociální spravedlnost,“ slíbil poslanec za stranu Zelených Julien Bayou.

Očekávané hlasité hádky bude z předsednického místa vůbec poprvé v historii usměrňovat žena – Yaël Braun-Pivetová.

Také v čele vlády stojí žena. Élisabeth Borneová už prezidentu předložila jména nových ministrů. Veřejnost by je mohla znát už začátkem příštího týdne. A vzápětí zřejmě budou čelit hlasování o důvěře v bojovně naladěném parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...