Francouzský prezident Macron odmítl demisi premiérky Borneové, schází se s lídry stran

Francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož koalice ztratila po nedělních volbách většinu v parlamentu, odmítl demisi, kterou podala premiérka Élisabeth Borneová. Její vláda tak bude pokračovat dál i za složitého vyjednávání o novém kabinetu, informovala agentura AFP. Macron se chce postupně sejít s lídry všech parlamentních stran, jako první zamířil dnes do Elysejského paláce šéf pravostředových Republikánů Christian Jacob. Macron v úterý přijal také šéfa Socialistické strany (PS), komunistů a šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, informovala agentura AFP. Rokování má pokračovat ve středu.

Macronova centristická koalice, která měla v předchozím období v Národním shromáždění podporu pohodlné většiny 289 poslanců, se po volbách ocitla v obtížné situaci, protože získala pouze 245 mandátů. Pro další vládnutí tak potřebuje najít spojence.

Právě Republikáni (LR) jsou vítězné centristické koalici Spolu ideově nejbližší, její šéf Jacob ale už v pondělí prohlásil, že žádný pakt s prezidentovým uskupením nepřichází v úvahu.

„Byl to on (Macron), kdo byl arogantní a nyní prosí o pomoc… Náš postoj je jasný, jsme v opozici k Emmanuelu Macronovi a také v ní zůstaneme,“ řekl v úterý Jacob rozhlasové stanici France Inter. V mírnějším tónu ale dodal, že je na Macronovi, aby zohlednil návrhy jeho strany.

„Myslel jsem si, že vyloží karty na stůl, ale (Macron) byl velmi opatrný a spíše naslouchal,“ řekl deníku Le Figaro po hodinové schůzce s prezidentem Jacob. Republikání nechtějí blokovat činnost Národního shromáždění, ale ani zradit své voliče, dodal.

Socialisté jsou připraveni k ústupkům, pokud vláda přijme opatření pro posílení kupní síly, zejména pak zvýšení minimální mzdy, uvedl po jednání s Macronem šéf strany Olivier Faure.

Le Penová plánuje zůstat v opozici

Le Penová jménem RN, které je druhou nejpočetnější formací v parlamentu, žádala o post v čele finančního výboru a místopředsednictví Národního shromáždění. Strana chce zůstat v opozici, ale neplánuje systematické obstrukce, uvedla Le Penová.

Jako poslední v úterý do Elysejského paláce zamířil Fabien Roussel z Komunistické strany Francie. O podrobnostech jednání se média nezmiňují.

Macron nyní musel čelit i kritice z vlastního tábora. Šéf MoDem François Bayrou prezidenta vyzval k co nejtěsnější spolupráci, otevřené debatě a přiblížení se k národní jednotě. Právě to podle Bayroua voliči od vlády očekávají.

Bývalý premiér a Macronův klíčový spojenec Édouard Philippe zase v rozhovoru se stanicí BFM TV vyzval k vytvoření stabilní široké koalice v zájmu Francie. Nalezení kompromisu s Republikány a vyjednávání se socialisty je možné a může vést k řešení, uvedl Philippe. Přiznal také svůj díl odpovědnosti za rozpačité výsledky, ačkoliv jako šéf nově vzniklé strany Horizonty se „v kampani angažoval naplno“. 

Na středu si prezident naplánoval setkání s šéfem strany Evropská ekologie – Zelení (EELV) Julienem Bayouem. Jako poslední přijde na řadu schůzka se dvěma zástupci krajně levicové Francie nepodrobené (LFI), která je hlavní silou bloku NUPES. Za Macronem dorazí šéf LFI Adrien Quatennens a nyní zvolená šéfka jejich poslaneckého klubu Mathilde Panotová, ačkoliv nejviditelnější postavou LFI je i nadále neúspěšný prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 33 mminutami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, Spojenými státy a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že zástupci USA s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident J. D. Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters.
08:25Aktualizovánopřed 40 mminutami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 44 mminutami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Dle Hřiba se v Maďarsku hraje o ruskou pátou kolonu, dle Rajchla o suverenitu

O víkendu rozhodnou voliči v Maďarsku o tom, jestli si křeslo premiéra udrží Viktor Orbán, nebo ho po šestnácti letech u moci vystřídá opozice. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) v Událostech, komentářích řekl, že se hraje o to, jestli bude pokračovat Orbánem reprezentovaný směr, který označil za „národně-tradicionalistický“, „suverénní“ a „sebevědomý“. „Je to rozhodování o tom, zda nadále bude vládnout v Maďarsku ruská pátá kolona,“ uvedl v debatě moderované Terezou Řezníčkovou šéf Pirátů Zdeněk Hřib.
před 7 hhodinami
Načítání...