Francouzský prezident Macron odmítl demisi premiérky Borneové, schází se s lídry stran

Francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož koalice ztratila po nedělních volbách většinu v parlamentu, odmítl demisi, kterou podala premiérka Élisabeth Borneová. Její vláda tak bude pokračovat dál i za složitého vyjednávání o novém kabinetu, informovala agentura AFP. Macron se chce postupně sejít s lídry všech parlamentních stran, jako první zamířil dnes do Elysejského paláce šéf pravostředových Republikánů Christian Jacob. Macron v úterý přijal také šéfa Socialistické strany (PS), komunistů a šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, informovala agentura AFP. Rokování má pokračovat ve středu.

Macronova centristická koalice, která měla v předchozím období v Národním shromáždění podporu pohodlné většiny 289 poslanců, se po volbách ocitla v obtížné situaci, protože získala pouze 245 mandátů. Pro další vládnutí tak potřebuje najít spojence.

Právě Republikáni (LR) jsou vítězné centristické koalici Spolu ideově nejbližší, její šéf Jacob ale už v pondělí prohlásil, že žádný pakt s prezidentovým uskupením nepřichází v úvahu.

„Byl to on (Macron), kdo byl arogantní a nyní prosí o pomoc… Náš postoj je jasný, jsme v opozici k Emmanuelu Macronovi a také v ní zůstaneme,“ řekl v úterý Jacob rozhlasové stanici France Inter. V mírnějším tónu ale dodal, že je na Macronovi, aby zohlednil návrhy jeho strany.

„Myslel jsem si, že vyloží karty na stůl, ale (Macron) byl velmi opatrný a spíše naslouchal,“ řekl deníku Le Figaro po hodinové schůzce s prezidentem Jacob. Republikání nechtějí blokovat činnost Národního shromáždění, ale ani zradit své voliče, dodal.

Socialisté jsou připraveni k ústupkům, pokud vláda přijme opatření pro posílení kupní síly, zejména pak zvýšení minimální mzdy, uvedl po jednání s Macronem šéf strany Olivier Faure.

Le Penová plánuje zůstat v opozici

Le Penová jménem RN, které je druhou nejpočetnější formací v parlamentu, žádala o post v čele finančního výboru a místopředsednictví Národního shromáždění. Strana chce zůstat v opozici, ale neplánuje systematické obstrukce, uvedla Le Penová.

Jako poslední v úterý do Elysejského paláce zamířil Fabien Roussel z Komunistické strany Francie. O podrobnostech jednání se média nezmiňují.

Macron nyní musel čelit i kritice z vlastního tábora. Šéf MoDem François Bayrou prezidenta vyzval k co nejtěsnější spolupráci, otevřené debatě a přiblížení se k národní jednotě. Právě to podle Bayroua voliči od vlády očekávají.

Bývalý premiér a Macronův klíčový spojenec Édouard Philippe zase v rozhovoru se stanicí BFM TV vyzval k vytvoření stabilní široké koalice v zájmu Francie. Nalezení kompromisu s Republikány a vyjednávání se socialisty je možné a může vést k řešení, uvedl Philippe. Přiznal také svůj díl odpovědnosti za rozpačité výsledky, ačkoliv jako šéf nově vzniklé strany Horizonty se „v kampani angažoval naplno“. 

Na středu si prezident naplánoval setkání s šéfem strany Evropská ekologie – Zelení (EELV) Julienem Bayouem. Jako poslední přijde na řadu schůzka se dvěma zástupci krajně levicové Francie nepodrobené (LFI), která je hlavní silou bloku NUPES. Za Macronem dorazí šéf LFI Adrien Quatennens a nyní zvolená šéfka jejich poslaneckého klubu Mathilde Panotová, ačkoliv nejviditelnější postavou LFI je i nadále neúspěšný prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 4 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 45 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 4 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 7 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 8 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 9 hhodinami
Načítání...