Francouzská vláda použije článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo o zákonu hlasovat. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá totiž v dolní komoře parlamentu většinu. Sporný zákon, proti kterému odbory pořádají od ledna masivní protesty, již ve čtvrtek schválil Senát. Odsouhlasení reformy nyní mohou poslanci zvrátit pouze vyjádřením nedůvěry vládě.
Macron prosadí spornou reformu důchodů bez hlasování poslanců, riskuje pád vlády
Zpravodaj ČT Šmíd: Macron věřil, že dosáhne penzijní reformy hlasováním (zdroj: ČT24)
Premiérka Borneová oznámila postup vlády za hlasitého protestu z opozičních lavic. „Nemůžeme dát v sázku budoucnost našich důchodů a tato reforma je nezbytná,“ zdůraznila premiérka, podle které kabinet nechtěl riskovat, že poslanci nakonec reformu neschválí.
Borneová později stanici TF1 řekla, že vláda se „do poslední minuty“ snažila získat většinu hlasů. „Konstatovali jsme ale, že součet nevychází,“ přiznala premiérka.
Podle ní vláda dlouze jednala s odbory o podobě návrhu, který byl dialogem se sociálními partnery „obohacený, zlepšený a vždy vyvážený“. Po ohlášení aktivace článku 49.3 bylo zasedání dolní komory přerušeno.
Odpor proti francouzské reformě penzí v Národním shromáždění
Neschválení reformy by představovalo „příliš velké finanční a ekonomické riziko“. Podle účastníka jednání v Elysejském paláci to řekl prezident Macron. „Mým politickým zájmem by bylo hlasovat o návrhu,“ citoval prezidenta pro stanici TF1 nejmenovaný účastník schůze.
Vládní seskupení nemá mezi poslanci většinu a při hlasování o reformě by se vláda musela spolehnout na hlasy opozičních Republikánů (LR). Mezi členy pravicového poslaneckého klubu však nepanoval na reformu jednotný názor ani po změnách schválených ve středu parlamentní komisí, která vyšla vstříc některým námitkám pravicových zákonodárců.
Francouzská vláda se svou reformou penzí obejde poslance (zdroj: ČT24)
Vláda riskuje svůj konec
Využitím článku 49.3 může vláda přijmout zákon, aniž by o něm hlasovalo Národní shromáždění. Vystavuje se ale možnosti, že poslanci do 24 hodin od použití tohoto ustanovení vyvolají hlasování o vyjádření nedůvěry vládě.
Čas na podání návrhu nyní mají do pátečních 15:20 SEČ. V případě, že návrh bude podán, dolní komora znovu zasedne. Úmysl vyvolat hlasování o nedůvěře již oznámila předsedkyně klubu Národní sdružení (RN) Marine Le Penová a obdobný návrh pravděpodobně předloží nejméně jeden další z opozičních klubů.
Rozhodnutí použít článek 49 ústavy přitom kritizovali i někteří vládní poslanci. Opozice zvažuje, že se bude snažit o reformě vyvolat referendum, nebo že ji napadne u orgánu, který má ve Francii pravomoci ústavního soudu.
Článek ústavy může vláda použít bez omezení u návrhů zákona, které se týkají rozpočtu a sociálního zabezpečení, píše Le Monde. Pokud při hlasování nedůvěru vládě vysloví většina alespoň 289 z 577 poslanců, pak se zákon považuje za zamítnutý a vláda musí podat demisi. V opačném případě se zákon považuje za schválený dolní komorou a vláda může pokračovat ve svém mandátu.
Předseda LR Éric Ciotti oznámil, že jeho klub žádný návrh nepodpoří, protože nechce „zvyšovat chaos“. S tímto rozhodnutím podle něj souhlasí velká většina klubu. Bez 60 poslanců za LR nemá opozice zřejmě dostatečnou sílu, aby vyslovení nedůvěry prosadila.
Po vystoupení premiérky se odpoledne shromáždilo na náměstí Svornosti nedaleko sídla dolní komory parlamentu několik tisíc odpůrců reformy, informuje stanice TF1. Během večera proti protestu zasahovala vodním dělem a slzným plynem policie. Protestní shromáždění se uskutečnila i v dalších francouzských městech.
Odborové svazy svolaly další den stávek a protestů na čtvrtek 23. března a demonstrace se uskuteční i o víkendu. „Vláda ukázala, že nemá většinu,“ řekl předseda odborové konfederace CFDT, jež patří k největším v zemi, Laurent Berger.
Zákon, který patří mezi priority Macronova druhého prezidentského mandátu, počítá s postupným zvýšením věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let, s omezením speciálních režimů a s dalšími zásahy, které mají podle kabinetu zaručit udržitelnost penzijního systému.
Pro zákon se ve čtvrtek dopoledne v Senátu vyjádřilo 193 senátorů, 114 jich bylo proti, 38 se zdrželo hlasování. Výsledek nynějšího hlasování je velmi podobný výsledkům ze soboty, kdy o reformě senátoři hlasovali poprvé. Názor změnili dva členové horní komory francouzského parlamentu, kteří posílil tábor odpůrců změn, píše list Le Monde.
Plánované změny, které se podle průzkumů nelíbí většině Francouzů, v zemi od ledna vyvolaly rozsáhlé protesty, jež pokračovaly i v den schvalování reformy. Stávky ve čtvrtek zasáhly zejména dopravu, přístavy, plynárenství, rafinerie a energetický sektor.
Rekordní počet lidí přilákala šestá generální stávka, která se konala 7. března. Podle odhadů ministerstva vnitra se tehdy protestů zúčastnilo kolem 1,28 milionu lidí, podle odborářů dokonce 3,5 milionu.
„Nutný krok“
Odbory, které stávky organizují, požadují úplné stažení návrhu penzijní reformy. Vláda si uvědomuje, že lidem se chystané změny nezamlouvají, tvrdí ale, že pro udržení financování systému penzí jsou nutné.
„Musíme udělat důležitý krok pro naši zemi. Krok, který si vyžádal demografický vývoj. Francouzská populace stárne, a proto do systému dnes platí méně lidí v porovnání s počtem penzistů,“ upozornil mluvčí francouzské vlády Olivier Veran.
Macron měl důchodovou reformu jako hlavní cíl už při nástupu do funkce. Jeho podpora u Francouzů klesá, nicméně Macron už jednou obhájil mandát, potřetí za sebou kandidovat nemůže.