Na letištích je horko. Personál stávkuje, cestující neodletí a odbavování vázne

Nahrávám video

Letecká doprava v Evropě letos vystavuje cestující mnoha horkým chvilkám. Zaměstnanci některých aerolinií a letišť stávkují a budou v tom pokračovat i přes léto, leckde pak chybí dostatek personálu po předchozích covidových propouštěních. A tak se ruší tisíce spojů nebo třeba kolabuje výdej zavazadel.

Nejnovější nepříznivá zpráva přišla z Francie. Aerolinky budou muset v sobotu kvůli stávce na pařížském letišti Charlese de Gaulla zrušit až dvacet procent letů, uvedl úřad pro civilní letectví. Pokračuje totiž stávka letištních pracovníků za vyšší mzdy. A vyloučeno není ani její nedělní pokračování. 

Na tomto letišti už přitom v pátek zažili situaci, kdy odboráři z pozemního personálu protestovali před letištěm, zatímco zástupy cestujích uvázly uvnitř.

Podle francouzského úřadu pro civilní letectví bylo v pátek kvůli stávce zrušeno 17 procent letů plánovaných z pařížských letišť Charlese de Gaullea a Orly v době od 07:00 do 14:00 hodin. Pařížský letištní úřad zároveň varoval před možnými průtahy na vstupech do terminálů i při odbavování a bezpečnostních i celních kontrolách. 

Odborový svaz CGT pak vyzval k další stávce na 9. a 10. července, kdy ve Francii začínají letní školní prázdniny.

Vysoká inflace nutí zaměstnance k protestům

Pracovník pařížského letiště a zástupce odborů CGT Loris Foreman zdůvodňuje stávky nutností reagovat na vysokou inflaci. Ve Francii přitom v červnu dosáhla 6,5 procenta, což je zdejší rekord, ale v rámci Evropské unie je jedna z nejnižších. Například v Česku činila v květnu meziroční inflace 16 procent a všeobecně se očekává její další růst.  

Foreman pracuje na letišti osm let. Dříve s penězi podle svých slov pohodlně vyšel. Nyní shání potraviny ve výprodejích. Odložil opravu střechy a koncem měsíce nemá na plnou nádrž. „Víme, že si bereme cestující jako rukojmí, ale musíme udělat něco, aby nás slyšeli. To jde jedině stávkou,“ zdůrazňuje. 

Zaměstnanci během covidu přistoupili na nižší mzdy, aby si práci zachovali. Navzdory tomu mnoho z nich o místo přišlo. Nyní letiště běží už na 95 procent předcovidové kapacity a není, kdo by jejich práci zastal.

„Jsme v situaci, kdy nejsme schopní se o cestující postarat, kdy si kolegové ani nemohou dát nutnou pauzu, což je šílené,“ uvedl tajemník letištních odborů FO Fabrice Criquet. 

Do francouzského sporu se vkládá vláda. Série stávek ale má pokračovat. „Dohodli jsme se s různými sektory letecké dopravy na zrušení deseti procent letů, aby zbývajících devadesát procent mohlo odletět,“ řekla mluvčí francouzské vlády Olivie Gregoirová. 

Na německých letištích spoléhají na pomoc Turků

Rušení letů už dřív podobně jako Paříž zasáhlo letiště v Londýně (kde navíc nedávno zkolaboval i výdej zavazadel), Amsterodamu, Římě nebo Frankfurtu. Nervydrásající chvíle zažili cestující minulý týden i na více letištích v Německu. 

Spolková vláda chce nedostatek zaměstnanců, který vede k chaosu při odbavování, krátkodobě vyřešit pracovníky ze zahraničí, především těmi z Turecka. Dlouhodobou nápravu pak vidí ve zvýšení atraktivity sektoru pozemních pracovníků.

Když to nedávno novinářům oznamovali ministři dopravy, práce a sociálních věcí a vnitra Volker Wissing, Hubertus Heil a Nancy Faeserová neskrývali rozladění z toho, že si společnosti z letecké branže včas nezajistily dostatek personálu, ačkoli za pandemie dlouhodobě spoléhaly na finanční podporu státu. 

Vypadl systém pro odbavování. Nespokojeny jsou i některé posádky letadel

A aby toho nebylo dost, řada letišť po celém světě, například v Londýně, Budapešti či v Sydney, v pátek hlásila výpadek systému pro odbavení cestujících. Například na pražském letišti trval částečný výpadek asi tři a půl hodiny.

Stávkový kalendář se nyní kříží s nejrušnějšími měsíci roku. Spokojené nejsou ani posádky nízkonákladových leteckých společností. Ty z firem Ryanair a Easy Jet stávkují v Belgii, Itálii a Portugalsku a také ve Španělsku. Zde jsou zatím zasažena dvě procenta letů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 3 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 3 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled