Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.
Nejvíce úmrtí zaznamenala Francie, kde podle ministryně zdravotnictví Stéphanie Ristové přibylo během vlny veder 2025 obětí nad běžný průměr. Podle francouzského národního úřadu veřejného zdraví (ANSP) došlo v minulém týdnu k nárůstu úmrtí o 29,1 procenta. Výrazný nárůst úmrtnosti se projevil zejména u lidí starších 45 let.
„Velmi důležité je, že mezi těmito 2025 úmrtími je 91procentní nárůst skonů v domácnostech ve srovnání s předchozím týdnem,“ dodala Ristová. Zvýšenou úmrtnost zaznamenaly také domovy pro seniory a zdravotnická zařízení.
Katastrofální situace v Paříži
Agentura AP popsala katastrofální situaci hlavně v Paříži, kde v márnicích nebylo po extrémní vlně veder místo pro těla zesnulých.
Počet úmrtí v pařížském regionu se v týdnu od 22. června zvýšil o 62 procent, uvádí ANSP ve zprávě. Podobný nárůst byl zaznamenán i v regionu Pays de la Loire.
Návrh na hlasování o nedůvěře vládě, mění se názor na klimatizaci
Někteří francouzští politici kritizují úřady za nedostatečná opatření k zajištění ochrany obyvatel před vedry. Strana Zelených ve čtvrtek kvůli tomu podala návrh na vyslovení nedůvěry vládě Sébastiena Lecornua.
Francouzská společnost byla nucena vlivem extrémních teplot přehodnotit také svůj postoj ke klimatizaci. Například environmentalistická levice dosud považovala klimatizaci za nejhorší řešení klimatických změn, napsala stanice BBC.
Debatu o klimatizacích rozpoutala tento týden pravicová politička Marine Le Penová, která naléhala na masivní dotování těchto zařízení. V současné době je ve Francii klimatizací vybavena pouze čtvrtina domácností. Například ve Španělsku a Itálii je to polovina a v USA a Japonsku dokonce 90 procent. Také francouzské nemocnice či školy jsou klimatizací vybaveny pouze zřídka.
Silná vlna zasáhla Francii také v roce 2003, kdy na její následky zemřelo přibližně 15 tisíc Francouzů. Velkou část tehdejších obětí představovali senioři v domovech s pečovatelskou službou.
Přes tisíc mrtvých v Belgii
Belgické ministerstvo zdravotnictví oznámilo přibližně 1200 úmrtí nad obvyklý počet mezi 18. a 29. červnem. Z toho 530 připadalo na osoby starší 85 let, dalších 180 na lidi mladší 65 let. Podle ministerstva jde o bezprecedentní úmrtnost během vlny veder v historii země.
V Nizozemsku evidují úřady zhruba 480 úmrtí nad obvyklý počet, především mezi lidmi staršími 80 let.
Mrtvé kvůli vedrům hlásilo také Španělsko.
