Francouzské vládě hrozí hlasování o vyslovení nedůvěry

Menšinová francouzská vláda se rozhodla využít možnost prosadit návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu poslanců, čímž se vystavila hlasování o nedůvěře jen tři měsíce po nástupu do úřadu. Vyslovení nedůvěry hned podpořily největší opoziční strany včetně krajně pravicového Národního sdružení (RN). Vláda by podle médií mohla padnout do konce týdne.

Bitva kolem rozpočtu přináší ve druhé největší ekonomice eurozóny druhou politickou krizi za posledních šest měsíců a podtrhuje nestabilitu, která v poslední době panuje v zemích napříč Evropskou unií, napsala agentura Reuters. Podle francouzských médií by se o důvěře francouzské vlády mohlo hlasovat už ve středu.

Kabinet premiéra Michela Barniera nemá v dolní komoře parlamentu stabilní většinu. Prezident Emmanuel Macron ho jmenoval po letních parlamentních volbách, které vyústily v patovou situaci v Národním shromáždění. Vláda měla podporu Macronova centristického tábora a spoléhala také na hlasy RN Marine Le Penové.

Krajní pravice podporu navrhovaného rozpočtu podmínila několika úpravami včetně zachování růstu všech důchodů o inflaci, snížení francouzských příspěvků do rozpočtu Evropské unie či zrušení plánovaných škrtů v úhradách za léky. Barnier však vyhověl jen poslednímu z těchto požadavků a následně na plénu Národního shromáždění oznámil, že hodlá hlasování poslanců obejít.

„Tento návrh není nahodilý. Je to důležitá odpověď na očekávání a požadavky Francouzů,“ řekl premiér o rozpočtu, kterým chce zpomalit růst vysokého státního dluhu. „Teď je na vás, poslancích, abyste rozhodli, jestli bude naše země přijímat zodpovědné a nutné finanční kroky, které jsou užitečné pro naše spoluobčany, nebo zda se vydáme do neznáma,“ citoval jej deník Le Monde.

Požadavky Le Penové

Vlády ve Francii mají v ústavě zakotvenou možnost prosazovat návrhy bez hlasování parlamentu. Poslanci ale mohou takovýto postup napadnout tím, že do 24 hodin vyvolají hlasování o důvěře. Pokud Národní shromáždění vysloví kabinetu nedůvěru, odmítne tím zároveň i daný legislativní návrh, vysvětluje web Politico.

Ihned po oznámení Barniera avizovala návrh na vyslovení nedůvěry krajně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) a RN oznámilo, že takovýto postup podpoří. Pod příslušný návrh se pak podepsali také zástupci zelených, socialistů a komunistů. Pokud by pro něj hlasovali všichni poslanci všech pěti uvedených stran, Národní shromáždění by vládě nedůvěru vyslovilo.

V případě vyslovení nedůvěry by vláda zůstala ve funkci bez důvěry do jmenování nového kabinetu. Francie se v takové situaci ocitla naposledy v roce 1962. Pokud se naplní očekávání, bude Barnierův kabinet v úřadu nejkratší dobu ze všech vlád za dobu páté republiky.

V souvislosti s rozpočtem na příští rok by se pak do hry mohly dostat různé možnosti, uvádějí francouzská média. Parlament by mohl do konce roku přijmout nový návrh, případně by také mohl schválit dočasné opatření prodlužující platnost aktuálního rozpočtu. V krajním případě může věc na základě nouzových pravomocí vzít do svých rukou prezident Macron, píše Le Monde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 5 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 39 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...