Francouzské vládě hrozí hlasování o vyslovení nedůvěry

Menšinová francouzská vláda se rozhodla využít možnost prosadit návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu poslanců, čímž se vystavila hlasování o nedůvěře jen tři měsíce po nástupu do úřadu. Vyslovení nedůvěry hned podpořily největší opoziční strany včetně krajně pravicového Národního sdružení (RN). Vláda by podle médií mohla padnout do konce týdne.

Bitva kolem rozpočtu přináší ve druhé největší ekonomice eurozóny druhou politickou krizi za posledních šest měsíců a podtrhuje nestabilitu, která v poslední době panuje v zemích napříč Evropskou unií, napsala agentura Reuters. Podle francouzských médií by se o důvěře francouzské vlády mohlo hlasovat už ve středu.

Kabinet premiéra Michela Barniera nemá v dolní komoře parlamentu stabilní většinu. Prezident Emmanuel Macron ho jmenoval po letních parlamentních volbách, které vyústily v patovou situaci v Národním shromáždění. Vláda měla podporu Macronova centristického tábora a spoléhala také na hlasy RN Marine Le Penové.

Krajní pravice podporu navrhovaného rozpočtu podmínila několika úpravami včetně zachování růstu všech důchodů o inflaci, snížení francouzských příspěvků do rozpočtu Evropské unie či zrušení plánovaných škrtů v úhradách za léky. Barnier však vyhověl jen poslednímu z těchto požadavků a následně na plénu Národního shromáždění oznámil, že hodlá hlasování poslanců obejít.

„Tento návrh není nahodilý. Je to důležitá odpověď na očekávání a požadavky Francouzů,“ řekl premiér o rozpočtu, kterým chce zpomalit růst vysokého státního dluhu. „Teď je na vás, poslancích, abyste rozhodli, jestli bude naše země přijímat zodpovědné a nutné finanční kroky, které jsou užitečné pro naše spoluobčany, nebo zda se vydáme do neznáma,“ citoval jej deník Le Monde.

Požadavky Le Penové

Vlády ve Francii mají v ústavě zakotvenou možnost prosazovat návrhy bez hlasování parlamentu. Poslanci ale mohou takovýto postup napadnout tím, že do 24 hodin vyvolají hlasování o důvěře. Pokud Národní shromáždění vysloví kabinetu nedůvěru, odmítne tím zároveň i daný legislativní návrh, vysvětluje web Politico.

Ihned po oznámení Barniera avizovala návrh na vyslovení nedůvěry krajně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) a RN oznámilo, že takovýto postup podpoří. Pod příslušný návrh se pak podepsali také zástupci zelených, socialistů a komunistů. Pokud by pro něj hlasovali všichni poslanci všech pěti uvedených stran, Národní shromáždění by vládě nedůvěru vyslovilo.

V případě vyslovení nedůvěry by vláda zůstala ve funkci bez důvěry do jmenování nového kabinetu. Francie se v takové situaci ocitla naposledy v roce 1962. Pokud se naplní očekávání, bude Barnierův kabinet v úřadu nejkratší dobu ze všech vlád za dobu páté republiky.

V souvislosti s rozpočtem na příští rok by se pak do hry mohly dostat různé možnosti, uvádějí francouzská média. Parlament by mohl do konce roku přijmout nový návrh, případně by také mohl schválit dočasné opatření prodlužující platnost aktuálního rozpočtu. V krajním případě může věc na základě nouzových pravomocí vzít do svých rukou prezident Macron, píše Le Monde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 1 hhodinou

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
06:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 3 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
15:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
07:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
18:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
10:40Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 10 hhodinami
Načítání...