Marine Le Penová strana 2 z 3

Francouzští nacionalisté slaví významné výročí, velké oslavy ale neplánují. Přesně před padesáti lety založil Jean–Marie Le Pen Národní frontu. Vliv uskupení v posledních letech roste. Marine Le Penová, dcera a nástupkyně původního předsedy, se však snaží minulost spojenou se svým otcem příliš nepřipomínat.

Pravicový blok jasně zvítězil v nedělních italských parlamentních volbách. Favorizovaná aliance si podle nich přišla zhruba na 44 procent hlasů, středolevicový blok kolem Demokratické strany (PD) získal 26 procent. Třetí Hnutí pěti hvězd s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země. Pravice bude mít v parlamentu většinu. PD už uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou. Šéfka vítězné formace Giorgia Meloniová řekla, že Italové vyjádřili jasnou podporu vzniku vlády pravého středu v čele s její stranou Bratři Itálie (FdI).

Nový francouzský parlament má za sebou první týden práce. A už je jasné, že prezidenta Emmanuela Macrona čeká náročné období. Do klíčových pozic se totiž po úspěchu ve volbách dostali zástupci krajní levice i pravice, tedy stran, které prezidentovi hodlají druhé volební období pořádně ztrpčit.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož koalice ztratila po nedělních volbách většinu v parlamentu, odmítl demisi, kterou podala premiérka Élisabeth Borneová. Její vláda tak bude pokračovat dál i za složitého vyjednávání o novém kabinetu, informovala agentura AFP. Macron se chce postupně sejít s lídry všech parlamentních stran, jako první zamířil dnes do Elysejského paláce šéf pravostředových Republikánů Christian Jacob. Macron v úterý přijal také šéfa Socialistické strany (PS), komunistů a šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, informovala agentura AFP. Rokování má pokračovat ve středu.

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona sice vyhrála volby do Národního shromáždění, v 577členné dolní komoře parlamentu už ale nebude mít většinu. Historický úspěch zaznamenalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové, které oproti předchozímu volebnímu období téměř zdesetinásobilo počet mandátů. Macronova koalice chce vyjednávat o většinové podpoře, levice hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

První kolo francouzských parlamentních voleb skončilo jen velmi těsným vítězstvím koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona. Před levicovou formací NUPES Jeana-Luka Mélenchona má náskok jen zhruba desetinu procenta. Zásadní tak bude výsledek druhého kola v neděli.

Francouzi v neděli v prvním kole voleb vybírají své zástupce do Národního shromáždění. V 577 obvodech o stejný počet mandátů soupeří na 6300 kandidátů. Pro usnadnění výběru voličům vznikly čtyři koalice – v čele té středové stojí Emmanuel Macron, který v dubnových volbách obhájil post prezidenta. O tom, jak velkou moc bude mít tento centristický politik v příštích letech, však rozhodnou právě parlamentní volby.

Za týden se koná ve Francii první kolo parlamentních voleb, které budou mít rozhodující vliv na sílu mandátu prezidenta Emmanuela Macrona. Pokud jeho koalice získá většinu, snáz prosadí reformy.

Do francouzských parlamentních voleb zbývá měsíc. Výsledky prvního kola napoví, jaké může být druhé funkční období prezidenta Emmanuela Macrona. K prosazení ambiciózních reforem potřebuje mít na své straně většinu zákonodárců. Jeho plány ale může zkomplikovat nově vytvořená levicová koalice, upozorňuje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

Francouzi zvolili prezidenta, Emmanuel Macron vyhrál se ziskem 58,55 procenta. Porazil tak Marine Le Penovou, pro kterou hlasovalo 41,45 procenta voličů, a zajistil si pokračování ve funkci na dalších pět let. Informovaly o tom v pondělí v noci tiskové agentury po sečtení všech hlasů. Volby poznamenala velká neúčast, doma zůstalo mezi 27,8 a 28,8 procenta voličů. V neděli večer došlo v některých městech na protesty.

V neděli se ve Francii konaly volby hlavu státu. Do druhého kola postoupil z prvního místa dosavadní centristický prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová vyzyvatelka Marine Le Penová. V 17:00 dosáhla účast 63,23 procenta. První odhady po zavření volebních místností ukazovaly na jasné Macronovo vítězství.

Už jen dva dny zbývají do druhého kola prezidentských voleb ve Francii. V případě vítězství Marine Le Penové by mohly významně změnit nejen Francii, ale i celou Evropu. Podle posledních průzkumů má současný prezident Emmanuel Macron náskok zhruba deset procentních bodů. Velká část voličů ale váhá, jestli vůbec přijde k urnám.

Současný prezident Francie Emmanuel Macron a kandidátka krajní pravice Marine Le Penová se před druhým kolem voleb hlavy státu utkali v televizní debatě. Podle pařížského zpravodaje ČT Jana Šmída byl vítězem debaty právě Macron, který z hlediska odbornosti působil údajně mnohem přesvědčivěji než jeho soupeřka. Souboj byl ale vyrovnanější než před pěti lety, kdy Le Penová jasně prohrála, což tehdy i přiznala. Macron se prý nedokázal zbavit arogance vůči soupeřce.

Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu,“ řekl Macron krajně pravicové političce. „Proč jste to udělala? A říkám to dnes večer s vážností, protože pro naši zemi je to špatná zpráva: protože jste závislá na ruské moci a jste závislá na Putinovi,“ prohlásil šéf Elysejského paláce. Jeho soupeřka to odmítla.

Kampaň před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii vrcholí. Podle posledních průzkumů vede Emmanuel Macron před Marine Le Penovou o deset procentních bodů. Oba kandidáti se také připravují na důležitou televizní debatu. Nacionalistická politička doufá, že dopadne lépe než při poslední podobné diskusi před pěti lety a náskok soupeře stáhne. Jedním z hlavních témat má být i životní prostředí.

Náskok Emmanuela Macrona před Marine Le Penovou se týden před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii mírně zvyšuje. Poslední průzkumy ukazují rozdíl 55 ku 45 procentům. Kampaň podle francouzského zpravodaje ČT Jana Šmída pokračuje. Například současný prezident v sobotu navštívil Marseille. V Paříži se v sobotu konají demonstrace proti oběma kandidátům, jde zejména o voliče Jeana-Luca Mélenchona.

Emmanuel Macron a Marine Le Penová pokračují po prvním kole prezidentských voleb v kampani, aby získali nerozhodnuté voliče. Jedním z klíčových témat je školství a systém vzdělávání celkově. Postoje obou kandidátů se výrazně liší, zatímco Macron klade důraz na vzdělávání, a to i ve smyslu technologického progresu ve školství, Le Penová vidí priority v zákazech náboženských projevů a podpoře uniformity.

Výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii potvrzují, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou. Současný prezident Macron získal po sečtení všech hlasů podle deníku Le Monde 27,84 procenta hlasů, zatímco Le Penová 23,15 procenta. V těsném závěsu třetí je představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon s 21,95 procenta, ostatní kandidáti mají jednociferné zisky.

Francouzi volí prezidenta. Favoritem je obhájce mandátu Emmanuel Macron pevně usazený v politickém středu. Jeho nejvážnějšími vyzyvateli jsou zástupci radikální pravice Marine Le Penová a Éric Zemmour a radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Dvouciferné preference má i kandidátka tradiční pravice Valérie Pécresseová. Po mdlé kampani ovlivněné pandemií a válkou se očekává malá účast. A ta by mohla posílit radikálnější hlasy i oslabit prezidentskou pozici.

V neděli proběhne ve Francii první kolo prezidentských voleb. Do toho druhého by z něj podle posledních průzkumů měl projít Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová. Překvapit může kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Pro voliče jsou podle všeho rozhodující sociální témata: kupní síla, zaměstnanost a bezpečnost. Průzkum společnosti Elabe pro stanici BFM TV ukazuje, že náskok Macrona před Le Penovou se stále zmenšuje.

Favoritem prezidentských voleb ve Francii zůstává dosavadní hlava státu Emmanuel Macron. Poslední předvolební průzkumy mu přisuzují podporu 27 procent. Nacionalistka Marine Le Penová má 22 procent a radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon 17 až 18 procent. Informoval o tom zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.