Marine Le Penová strana 2 z 3

Současný prezident Francie Emmanuel Macron a kandidátka krajní pravice Marine Le Penová se před druhým kolem voleb hlavy státu utkali v televizní debatě. Podle pařížského zpravodaje ČT Jana Šmída byl vítězem debaty právě Macron, který z hlediska odbornosti působil údajně mnohem přesvědčivěji než jeho soupeřka. Souboj byl ale vyrovnanější než před pěti lety, kdy Le Penová jasně prohrála, což tehdy i přiznala. Macron se prý nedokázal zbavit arogance vůči soupeřce.

Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu,“ řekl Macron krajně pravicové političce. „Proč jste to udělala? A říkám to dnes večer s vážností, protože pro naši zemi je to špatná zpráva: protože jste závislá na ruské moci a jste závislá na Putinovi,“ prohlásil šéf Elysejského paláce. Jeho soupeřka to odmítla.

Kampaň před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii vrcholí. Podle posledních průzkumů vede Emmanuel Macron před Marine Le Penovou o deset procentních bodů. Oba kandidáti se také připravují na důležitou televizní debatu. Nacionalistická politička doufá, že dopadne lépe než při poslední podobné diskusi před pěti lety a náskok soupeře stáhne. Jedním z hlavních témat má být i životní prostředí.

Náskok Emmanuela Macrona před Marine Le Penovou se týden před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii mírně zvyšuje. Poslední průzkumy ukazují rozdíl 55 ku 45 procentům. Kampaň podle francouzského zpravodaje ČT Jana Šmída pokračuje. Například současný prezident v sobotu navštívil Marseille. V Paříži se v sobotu konají demonstrace proti oběma kandidátům, jde zejména o voliče Jeana-Luca Mélenchona.

Emmanuel Macron a Marine Le Penová pokračují po prvním kole prezidentských voleb v kampani, aby získali nerozhodnuté voliče. Jedním z klíčových témat je školství a systém vzdělávání celkově. Postoje obou kandidátů se výrazně liší, zatímco Macron klade důraz na vzdělávání, a to i ve smyslu technologického progresu ve školství, Le Penová vidí priority v zákazech náboženských projevů a podpoře uniformity.

Výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii potvrzují, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou. Současný prezident Macron získal po sečtení všech hlasů podle deníku Le Monde 27,84 procenta hlasů, zatímco Le Penová 23,15 procenta. V těsném závěsu třetí je představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon s 21,95 procenta, ostatní kandidáti mají jednociferné zisky.

Francouzi volí prezidenta. Favoritem je obhájce mandátu Emmanuel Macron pevně usazený v politickém středu. Jeho nejvážnějšími vyzyvateli jsou zástupci radikální pravice Marine Le Penová a Éric Zemmour a radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Dvouciferné preference má i kandidátka tradiční pravice Valérie Pécresseová. Po mdlé kampani ovlivněné pandemií a válkou se očekává malá účast. A ta by mohla posílit radikálnější hlasy i oslabit prezidentskou pozici.

V neděli proběhne ve Francii první kolo prezidentských voleb. Do toho druhého by z něj podle posledních průzkumů měl projít Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová. Překvapit může kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Pro voliče jsou podle všeho rozhodující sociální témata: kupní síla, zaměstnanost a bezpečnost. Průzkum společnosti Elabe pro stanici BFM TV ukazuje, že náskok Macrona před Le Penovou se stále zmenšuje.

Favoritem prezidentských voleb ve Francii zůstává dosavadní hlava státu Emmanuel Macron. Poslední předvolební průzkumy mu přisuzují podporu 27 procent. Nacionalistka Marine Le Penová má 22 procent a radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon 17 až 18 procent. Informoval o tom zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.

Francouzi půjdou v neděli k prvnímu kolu prezidentských voleb. Favoritem je stále Emmanuel Macron, jeho náskok ale stahuje krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová, která má pořád největší šanci postoupit do druhého kola. V něm by podle aktuálních průzkumů prohrála jen o pět procentních bodů. Kampaň před volbami ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, do popředí se dostaly sociální otázky.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Do francouzských voleb zbývá padesát dní a všechny průzkumy ukazují, že by měl prezident Macron hladce postoupit do druhého kola. Proti němu stane někdo z trojice kandidátů pravice. A nemusí to být nutně Marine Le Penová.

Do francouzských prezidentských voleb zbývají dva měsíce. Kandidáti se nyní snaží získat pět stovek podpisů místních politiků potřebných k tomu, aby se boje o úřad mohli vůbec zúčastnit. Jistotu má zatím jen současná hlava státu Emmanuel Macron a podmínku zřejmě brzy splní i kandidátka republikánů Valérie Pécresseová. Zatím jen několik desítek podpisů získala Marine Le Penová. Čas má do čtvrtého března.

Do prvního kola francouzských prezidentských voleb zbývají tři měsíce a poslední průzkumy favorizují stávající hlavu státu Emmanuela Macrona. Podle nich by měl postoupit do druhého kola. Navíc si 57 procent Francouzů nedovede v prezidentském úřadě představit nikoho lepšího.

Přesně za čtyři měsíce se bude konat první kolo francouzských prezidentských voleb. Všichni významní kandidáti už zveřejnili, že se o úřad budou ucházet. Výjimkou je nynější prezident Emmanuel Macron, u nějž se ale obhajoba mandátu předpokládá. Průzkumy naznačují, že volby mohou být vyrovnanější, než se původně očekávalo. Vítězství Macrona není zcela jisté.

Francouzští Republikáni by měli mít v sobotu odpoledne jasno v tom, koho vyšlou do prezidentských voleb v dubnu příštího roku. Ve druhém kole primárek mají na výběr mezi bývalou ministryní a mezi zastáncem tvrdých opatření proti migrantům. Vítěz bude o přízeň voličů soupeřit nejenom se současným centristickým prezidentem, ale hlavně s dalšími osobnostmi na francouzské pravici.

Volbu kandidáta francouzské levice na prezidenta vyhrála s velkým rozdílem starostka Paříže Anne Hidalgová. O výsledku čtvrtečního interního hlasování Socialistické strany informovala agentura AFP. Podle údajů z více než devadesáti procent započítaných volebních lístků zvítězila Hidalgová ziskem 72 procent hlasů. Její protikandidát, bývalý ministr zemědělství a současný starosta Le Mans, Stéphane Le Foll propadl, uvedl tajemník socialistů Olivier Faure.

Socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová oficiálně oznámila svou kandidaturu na prezidentku. Na mítinku v přístavním městě Rouen na západě Francie podle francouzských médií prohlásila, že chce bojovat proti nenávisti a nabídnout šanci všem dětem, stejně jako ji dostala ona. Hidalgová v projevu vzpomínala i na své rodiče, elektrikáře v docích a švadlenu, a na své dětství ve Španělsku.

Ve vesnici Saint-Laurent-sur-Sèvre poblíž francouzského Nantes byl nalezen zavražděný kněz. Podezřelý se sám přihlásil na policii. U zavražděného údajně dočasně bydlel. Podle informací médií jde o stejného muže, který loni zapálil katedrálu v Nantes a čeká ho v této kauze soud. Požár tehdy založil Rwanďan, který zde pracoval jako dobrovolník. Policie nicméně souvislost nepotvrdila.

Marine Le Penová byla na nedělním sjezdu Národního sdružení (RN) podle očekávání počtvrté zvolena do čela této francouzské krajně pravicové strany. Byla jedinou kandidátkou. Na sjezdu v jihofrancouzském Perpignanu dostala 98,35 procenta hlasů, informovala agentura AFP. Stranu vede od roku 2011.

Francie má za sebou první kolo regionálních voleb. Navzdory předpokladům v něm neuspěli kandidáti Národního sdružení Marine Le Penové, naopak očekávaný propad zažila vládnoucí strana Republika vpřed prezidenta Emmanuela Macrona. Pro blížící se prezidentské volby tak není vyloučeno, že do hry vstoupí někdo třetí.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se, stejně jako v předchozích letech, objevilo ve zprávě ministerstva vnitra, která mapuje extremismus a šíření nenávisti. Z dokumentu ale tentokrát vypadlo jméno lídra hnutí Tomia Okamury, které bylo vyškrtnuto z definitivní verze. Předseda strany tvrdí, že si ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) skrz dokument vyřizuje politické účty. Nicméně jeho příspěvky řeší i správci sociálních sítí, jako je YouTube a Facebook. Věcí se pro Reportéry ČT zabývali Adéla Paclíková a Ondřej Golis.