Francouzi už podvanácté protestovali proti penzijní reformě. Odhady účasti se velmi liší

6 minut
Demonstrace proti reformě penzí pohledem zpravodaje Šmída
Zdroj: ČT24

Ve Francii protestovalo ve čtvrtek proti důchodové reformě 380 tisíc lidí, uvedlo ministerstvo vnitra. Podle pořádajících odborů CGT bylo demonstrantů 1,5 milionu, původně odborová organizace uvedla, že účastníků bylo „přes milion“. Oba údaje potvrzují klesající účast na demonstracích, nyní se konalo jejich 12. kolo. V Paříži policie zadržela 36 lidí, zraněno bylo deset příslušníků ozbrojených sil.

Průvod v Paříži šel po jiné trase než dřív, začínal u budovy opery. Podle pařížské prefektury přišlo vyjádřit svou nespokojenost s vládními penzijními plány 42 tisíc lidí. Odborový odhad je téměř desetkrát vyšší, 400 tisíc účastníků. V Paříži policie k 18:00 zadržela 36 lidí, zraněno bylo deset příslušníků ozbrojených sil, píše deník Le Monde. Na bezpečnost demonstrací po celé Francii dohlíželo 11 500 policistů, z toho 4200 v hlavním městě.

Protesty v Nantes, kde bylo podle policie 10 tisíc lidí, provázely násilnosti. Při průchodu davu před prefekturou začali lidé házet předměty, policie reagovala použitím slzného plynu. Na policisty také létala zábavní pyrotechnika, agresivní účastníci průvodu zapálili několik ohňů. Neklidný průběh mělo také setkání v Rennes, kde stejně jako při předchozích demonstracích skončilo v plamenech několik popelnic a tentokrát také dvě auta značky Tesla a Mercedes. Po oficiálním ukončení pochodu se několik maskovaných lidí vydalo do centra, útočili na policisty, ti použili vodní dělo.

Na čtvrtek bylo ohlášeno celkem 270 protestních akcí včetně protestu popelářů. Agentura AFP napsala, že demonstranti ráno na dvě hodiny blokovali vjezd do rafinerie Feyzin u Lyonu. Na Rýně se narušila nákladní doprava poté, co stávkující odpojili přívod proudu do jednoho ze zdymadel u hranic s Německem a Švýcarskem.

Čekání na Ústavní radu. Verdikt padne v pátek

Od poloviny ledna Francouzi opakovaně vycházejí do ulic, aby vyjádřili svůj nesouhlas s důchodovou reformou, kterou nakonec prezident Emmanuel Macron prosadil bez souhlasu dolní komory parlamentu. 

Penzijní reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě postupného zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. 

Poslední slovo k platnosti normy bude mít Ústavní rada, která své stanovisko oznámí v pátek.

Právě u jejího sídla byl už dopoledne houf policistů a ministr vnitra zakázal v okolí demonstrace, řekl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Dodal, že ráno byl vchod do sídla zasypaný popelnicemi.

„Veškerá pozornost směřuje na Paříž, i proto že je to poslední demonstrace před rozhodnutím Ústavní rady. Demonstruje se ale i na jiných místech,“ uvedl zpravodaj. Zmínil, že v Marseille či Rennes došlo k mírným potyčkám policistů s demonstranty, ale hlavní střety bývají ve večerních hodinách na konci demonstrací.

Šmíd dodal, že Ústavní rada nebude důchodovou reformu modifikovat. „Ona rozhoduje pouze o tom, jestli ústavní reforma, tak jak byla přijata v Národním shromáždění, je v souladu s ústavou.“

I když reforma projde, odbory budou protestovat dál

Doplnil, že předsedkyně klubu opozičního Národního sdružení (RN) Marine Le Penová už prohlásila, že bude rozhodnutí rady respektovat, protože již neexistuje vyšší instance. Jiné stanovisko mají odbory. „Pokud Ústavní rada potvrdí platnost reformy, tak pro odbory to nebude konečná a budou pokračovat v demonstracích,“  řekl Šmíd.

Pro odbory je podle něj důležité udělat takové kroky, které Francii ochromí nebo zastaví. Stávka popelářů by se tak sice projevila na vzhledu Paříže a mohla by ovlivnit turistický ruch, ale pokračující blokáda rafinérií by znamenala, že zemi dojdou brzo pohonné hmoty. „Už teď jsou problémy kolem Paříže.“

Zpravodaj dodal, že v tuto chvíli je pravděpodobnější, že reforma projde. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...