Francouzi už podvanácté protestovali proti penzijní reformě. Odhady účasti se velmi liší

6 minut
Demonstrace proti reformě penzí pohledem zpravodaje Šmída
Zdroj: ČT24

Ve Francii protestovalo ve čtvrtek proti důchodové reformě 380 tisíc lidí, uvedlo ministerstvo vnitra. Podle pořádajících odborů CGT bylo demonstrantů 1,5 milionu, původně odborová organizace uvedla, že účastníků bylo „přes milion“. Oba údaje potvrzují klesající účast na demonstracích, nyní se konalo jejich 12. kolo. V Paříži policie zadržela 36 lidí, zraněno bylo deset příslušníků ozbrojených sil.

Průvod v Paříži šel po jiné trase než dřív, začínal u budovy opery. Podle pařížské prefektury přišlo vyjádřit svou nespokojenost s vládními penzijními plány 42 tisíc lidí. Odborový odhad je téměř desetkrát vyšší, 400 tisíc účastníků. V Paříži policie k 18:00 zadržela 36 lidí, zraněno bylo deset příslušníků ozbrojených sil, píše deník Le Monde. Na bezpečnost demonstrací po celé Francii dohlíželo 11 500 policistů, z toho 4200 v hlavním městě.

Protesty v Nantes, kde bylo podle policie 10 tisíc lidí, provázely násilnosti. Při průchodu davu před prefekturou začali lidé házet předměty, policie reagovala použitím slzného plynu. Na policisty také létala zábavní pyrotechnika, agresivní účastníci průvodu zapálili několik ohňů. Neklidný průběh mělo také setkání v Rennes, kde stejně jako při předchozích demonstracích skončilo v plamenech několik popelnic a tentokrát také dvě auta značky Tesla a Mercedes. Po oficiálním ukončení pochodu se několik maskovaných lidí vydalo do centra, útočili na policisty, ti použili vodní dělo.

Na čtvrtek bylo ohlášeno celkem 270 protestních akcí včetně protestu popelářů. Agentura AFP napsala, že demonstranti ráno na dvě hodiny blokovali vjezd do rafinerie Feyzin u Lyonu. Na Rýně se narušila nákladní doprava poté, co stávkující odpojili přívod proudu do jednoho ze zdymadel u hranic s Německem a Švýcarskem.

Čekání na Ústavní radu. Verdikt padne v pátek

Od poloviny ledna Francouzi opakovaně vycházejí do ulic, aby vyjádřili svůj nesouhlas s důchodovou reformou, kterou nakonec prezident Emmanuel Macron prosadil bez souhlasu dolní komory parlamentu. 

Penzijní reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě postupného zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. 

Poslední slovo k platnosti normy bude mít Ústavní rada, která své stanovisko oznámí v pátek.

Právě u jejího sídla byl už dopoledne houf policistů a ministr vnitra zakázal v okolí demonstrace, řekl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Dodal, že ráno byl vchod do sídla zasypaný popelnicemi.

„Veškerá pozornost směřuje na Paříž, i proto že je to poslední demonstrace před rozhodnutím Ústavní rady. Demonstruje se ale i na jiných místech,“ uvedl zpravodaj. Zmínil, že v Marseille či Rennes došlo k mírným potyčkám policistů s demonstranty, ale hlavní střety bývají ve večerních hodinách na konci demonstrací.

Šmíd dodal, že Ústavní rada nebude důchodovou reformu modifikovat. „Ona rozhoduje pouze o tom, jestli ústavní reforma, tak jak byla přijata v Národním shromáždění, je v souladu s ústavou.“

I když reforma projde, odbory budou protestovat dál

Doplnil, že předsedkyně klubu opozičního Národního sdružení (RN) Marine Le Penová už prohlásila, že bude rozhodnutí rady respektovat, protože již neexistuje vyšší instance. Jiné stanovisko mají odbory. „Pokud Ústavní rada potvrdí platnost reformy, tak pro odbory to nebude konečná a budou pokračovat v demonstracích,“  řekl Šmíd.

Pro odbory je podle něj důležité udělat takové kroky, které Francii ochromí nebo zastaví. Stávka popelářů by se tak sice projevila na vzhledu Paříže a mohla by ovlivnit turistický ruch, ale pokračující blokáda rafinérií by znamenala, že zemi dojdou brzo pohonné hmoty. „Už teď jsou problémy kolem Paříže.“

Zpravodaj dodal, že v tuto chvíli je pravděpodobnější, že reforma projde. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...