Marine Le Penová strana 4 z 4

Marine Le Penová byla na nedělním sjezdu Národního sdružení (RN) podle očekávání počtvrté zvolena do čela této francouzské krajně pravicové strany. Byla jedinou kandidátkou. Na sjezdu v jihofrancouzském Perpignanu dostala 98,35 procenta hlasů, informovala agentura AFP. Stranu vede od roku 2011.

Francie má za sebou první kolo regionálních voleb. Navzdory předpokladům v něm neuspěli kandidáti Národního sdružení Marine Le Penové, naopak očekávaný propad zažila vládnoucí strana Republika vpřed prezidenta Emmanuela Macrona. Pro blížící se prezidentské volby tak není vyloučeno, že do hry vstoupí někdo třetí.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se, stejně jako v předchozích letech, objevilo ve zprávě ministerstva vnitra, která mapuje extremismus a šíření nenávisti. Z dokumentu ale tentokrát vypadlo jméno lídra hnutí Tomia Okamury, které bylo vyškrtnuto z definitivní verze. Předseda strany tvrdí, že si ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) skrz dokument vyřizuje politické účty. Nicméně jeho příspěvky řeší i správci sociálních sítí, jako je YouTube a Facebook. Věcí se pro Reportéry ČT zabývali Adéla Paclíková a Ondřej Golis.

Francouzská vláda premiéra Édouarda Philippea podala demisi. Nový kabinet povede Jean Castex, který od dubna koordinoval uvolňování protiepidemických opatření. Změny ve vládě už ve čtvrtek večer avizoval prezident Emmanuel Macron. Reagoval tak na neúspěch vládní strany Republika v pohybu (REM) v nedělních komunálních volbách.

Ve stínu epidemie koronaviru se ve Francii koná první kolo místních voleb. Vybírají se starostové a zastupitelé více než 35 tisíc měst a obcí včetně Paříže. Hlasování se považuje za zkoušku popularity prezidenta Emmanuela Macrona. Kvůli plánované reformě důchodového systému se od loňského prosince konají v zemi protivládní stávky a protesty.

Francie v rámci balíčku imigračních opaření zavede kvóty na pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Země také urychlí proces vyřizování žádostí o azyl a usnadní deportace zamítnutých žadatelů. Podle agentur má tento soubor opatření pomoci získat prezidentu Macronovi ty voliče, kteří se obávají migrace. Francouzská hlava státu se bude o znovuzvolení ucházet v roce 2022.

Evropským tématem číslo jedna jsou volby do europarlamentu. Vedle indických voleb jde o nejsložitější operaci demokratické logistiky. Víc než půl miliardy Evropanů bude zastupovat 751 poslanců a poslankyň. A podle průběhu předvolební kampaně i aktuální atmosféry v Evropě se očekává, že část z nich bude z nacionalistických a protiunijních stran.

Populistické strany zahájily kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Francouzské protiimigrační Národní sdružení představilo ve Štrasburku svůj program založený na vzniku Asociace evropských národů, která by podle šéfky hnutí Marine Le Penové měla Evropskou unii nahradit.

Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi se podařilo překonat rekordní propad popularity. Ještě v prosinci jej za dobrého prezidenta považovalo pouze 27 procent Francouzů, v únoru to už bylo přes 32 procent. Macronova popularita roste s tím, jak klesá podpora hnutí žlutých vest. Mohutné protesty, které na podzim odstartovaly kvůli plánovanému zdražení pohonných hmot, opakovaně provázely výtržnosti a projevy vandalismu.

Ve Francii roste počet útoků na obyvatele židovského původu a přibývá případů zneuctění hřbitovů nebo majetku. V úterý večer kvůli tomu protestovaly tisíce lidí. Demonstrací se konalo sedm desítek. Nejvíc lidí se sešlo v Paříži, na náměstí Republiky dorazili také členové vlády i bývalí prezidenti. Prezident Emmanuel Macron slibuje sílící vlnu protižidovských projevů zastavit. Konkrétní opatření chce představit ještě během středečního večera.

V Paříži je od středy v policejní cele Éric Drouet, jeden z hlavních představitelů protestního hnutí takzvaných žlutých vest. Policie ho zatkla za organizování neohlášené demonstrace. Aktivistův právník označil Drouetovo zadržení za bezdůvodné a svévolné. Z francouzské vlády ale podle místních médií zaznělo, že Drouet porušil zákon, a musí proto čelit důsledkům.

Soud Evropské unie potvrdil rozhodnutí Evropského parlamentu, v němž se šéfce francouzských nacionalistů Marine Le Penové ukládá, aby vrátila částku ve výši téměř 300 000 eur (7,7 milionu Kč), která jí byla vyplacena na pokrytí nákladů za zaměstnávání parlamentní asistentky. Le Penová totiž neprokázala, že tato asistentka skutečně vykonávala nějakou činnost.

Stovky lidí v Praze protestovaly proti konferenci evropských nacionalistických a protiimigračních stran. Podle demonstrujících strany zneužívají vlny odporu k uprchlíkům. Na pozvání hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury přijeli do Česka šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová či nizozemský politik Geert Wilders, aby představili své vize ohledně spolupráce zemí v Evropě.