Francie má za sebou první kolo regionálních voleb. Navzdory předpokladům v něm neuspěli kandidáti Národního sdružení Marine Le Penové, naopak očekávaný propad zažila vládnoucí strana Republika vpřed prezidenta Emmanuela Macrona. Pro blížící se prezidentské volby tak není vyloučeno, že do hry vstoupí někdo třetí.
Francouzská pravice by mohla promluvit do prezidentských voleb. Macron ani Le Penová v regionech neuspěli
Horizont ČT24: Macron ani Le Penová ve Francii neuspěli (zdroj: ČT24)
O příštím šéfovi Elysejského paláce budou Francouzi rozhodovat za rok. Vůbec nemusí dojít k očekávanému politickému souboji mezi obhajujícím Macronem a Le Penovou. Místní volby totiž naznačily, že francouzští voliči mohou vybírat úplně jinde – v nedělním hlasování například hojně podpořili pravici.
„Voliči v severní Francii nás dostali do čela s výrazným náskokem a já jim za to děkuji,“ řekl prezident regionu Hauts-de-France Xavier Bertrand. Pokud svůj úspěch za týden zopakuje, bývalý ministr hned v několika kabinetech může vstoupit do duelu současného prezidenta a kandidátky krajní pravice. Pro její stranu jsou výsledky zklamáním.
„Ti, kteří chtějí vyslovit nedůvěru současné vládě, jež přivedla zemi k chaosu, musí jednat. Pokud chcete, aby se věci změnily, musíte volit,“ burcovala Francouze předsedkyně Národního sdružení.
Ještě větší prohrou bylo první kolo regionálních voleb pro vládní stranu Republika před, která na lokání úrovni nemá silnou voličskou základnu. Dle odborníků by to mělo současného prezidenta znepokojovat. „Macron se může ocitnout v prezidentských volbách trochu osamocený, bez podpory zdola. A to pro něj jako kandidáta může být důvod k obavám,“ soudí politický analytik Jerome Jaffre.
Regionální volby jsou specifické, Macron má dobře našlápnuto, věří analytik
Pokud se za týden potvrdí naznačený trend, může to znamenat politický otřes a rozdání nových karet v souboji o Elysejský palác. „Francouzská pravice ještě může najít kandidáta, zatím nemá kandidáta. Pokud najde kandidáta, je řada lidí, kteří nebudou ochotni se spokojit s volbou mezi Macronem a Le Penovou,“ uvažuje politolog Jacques Rupnik.
Ředitel dijonské sekce v Pařížském institutu politických věd Lukáš Macek ale varuje před vyvozováním širších závěrů, jelikož místní volby jsou specifické a mnoho Francouzů neví, k čemu regionální reprezentace slouží.
„Emmanuel Macron má relativně solidní míru podpory a dobře našlápnuto, aby byl prvním nebo druhým v prvním kole prezidentské volby,“ domnívá se Macek, který poukazuje na to, že Macronova strana ve volbách neobhajovala jediný region, jelikož v minulých volbách ještě neexistovala.
Macek také zdůraznil, že i Národní sdružení mívá lepší výsledky v celostátních volbách a v případě regionů zaostává. Připouští ovšem, že politici z tohoto uskupení „byli namlsaní“ průzkumy, které jim přisuzovaly silnější pozici, než jakou nakonec získali.
Nedělní hlasování provázela rekordně nízká účast voličů, absentovali především mladí. V kategorii od osmnácti do pětatřiceti let jich do volebních místností zamířilo pouhých osmnáct procent. Pozorovatelé to přisuzují tomu, že kvůli covidu-19 nebyla prakticky žádná kampaň a v den hlasování panovalo pěkné počasí.