Evropským tématem číslo jedna jsou volby do europarlamentu. Vedle indických voleb jde o nejsložitější operaci demokratické logistiky. Víc než půl miliardy Evropanů bude zastupovat 751 poslanců a poslankyň. A podle průběhu předvolební kampaně i aktuální atmosféry v Evropě se očekává, že část z nich bude z nacionalistických a protiunijních stran.
Nacionalisté míří do Evropského parlamentu. Současné vedení Unie neskrývá obavy
Spor o to, zda má posilovat evropská jednota, nebo naopak národní státy, byl častým tématem politických mítinků před evropskými volbami.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění eurobarometr se „silně spojeno s EU“ cítí jen 18 procent Evropanů. Z tohoto trendu profitují právě populistické a nacionalistické strany po celé Evropě a odcházející vedení Unie má z tohoto trendu obavy. „Musíme říct jasné ne všem formám populismu a nacionalismu,“ vyzývá končící šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Populistická a nacionalistická hnutí posilují v posledních letech hlavně v Nizozemsku, Finsku, Německu nebo Itálii. Přiřazují se tak k tradičním nacionalistům, jako je Francouzka Marine Le Penová. „Stop! Příběh europeanistů se vyčerpal,“ tvrdí předsedkyně Národního sdružení.
Salvini si získal i ty, které dřív označoval za povaleče
Do čela evropských nacionalistických hnutí se výrazně staví italská Liga. Její předseda Matteo Salvini se za poslední rok stal nejvlivnějším politikem v zemi. Původně menší strana zaměřená na voliče ze severu země vévodí celostátním průzkumům a její obliba roste i na jihu Itálie.
Právnička Antonella Lellová z Bari měsíc pořádala až čtyři mítinky denně po celé Apulii. Vysvětlovala na nich lidem, proč by měli volit stranu politika, který ještě předloni označoval jižany za povaleče, od kterých se sever musí odtrhnout. „Lidé mezitím pochopili, že jedinou opravdovou vizí pro obnovu Itálie je ta Salviniho,“ tvrdí Lellová, která za Ligu kandiduje do Evropského parlamentu.
Na osobní přístup ostatně sází i sám Salvini. Do Apulie vyrazil na dva dny, po neúspěšném jednání vlády o dodatku k zákonu o bezpečnosti. Ihned upozornil na to, že mu odpůrci poslali obálku s kulkou: „Promíjím, jak mě naučili. A pracuji, abych změnil Evropu pro dobro Italů.“
Na soukromých cestách po Itálii a předvolebních shromážděních letos Salvini strávil šestkrát víc dní než v ministerském úřadě. Všechna setkání s voliči přitom mají stejný scénář: dvacetiminutová řeč o migraci, kulturních hrozbách a nutnosti chránit italské zájmy, nejen hospodářské. Pak následuje hodina vyhrazená na fotografování s příznivci. Všechno se navíc přenáší živě na sociálních sítích. Jen na Facebooku sleduje Salviniho víc než 3,5 milionu lidí.
A tato taktika se Lize vyplácí. Letos vyhrála volby ve třech krajích a na jihu jich ovládá už pět. Teď sází na podporu zemědělství a rétoriku proti německo-francouzskému diktátu.
Recept proti populismu? Naslouchat všem
Politici, kteří by se rádi stali budoucími lídry Unie, slibují, že budou naslouchat všem. „Některé z těch problémů, které přinášejí lidé označovaní za populisty, jsou ve skutečnosti reálné problémy. A mělo by se o nich diskutovat, ať je přináší kdokoli,“ říká vedoucí kandidátky frakce ALDE Margrethe Vestagerová.
Naslouchání ale bude složité, pokud právě nacionalistické strany získají v Evropském parlamentu silné zastoupení. Jejich cílem je totiž často boj proti samotné Unii. „Voliči si musí uvědomit, že se letos ve volbách rozhoduje o tom, zda se vrátíme k nacionalismu. A tedy k egoismu, který si všichni pamatují z historie Evropy,“ dodává vedoucí kandidát frakce EPP Manfred Weber.