Šestice lídrů evropských politických frakcí, kteří chtějí po volbách do Evropského parlamentu nahradit Jeana-Clauda Junckera v čele Evropské komise, se střetla ve velké politické debatě. Tzv. „spitzenkandidát“ evropských socialistů Frans Timmermans během ní varoval před obnovováním hranic kvůli migraci, lidovecká jednička Manfred Weber navrhl zavedení eurokomisaře pro Afriku.
Účastníky debaty byli celoevropští lídři frakcí zastoupených v Evropském parlamentu, takzvaní „spitzenkandidáti“. Jejich prostřednictvím se v roce 2014 europarlamentním formacím podařilo výrazně zasáhnout do výběru nového šéfa Evropské komise, když toto křeslo obsadil tehdejší lídr evropských lidovců Jean-Claude Juncker.
Nyní o budoucnosti Evropské komise i celé Unie debatovali český europoslanec Jan Zahradil z ODS zastupující frakci Evropští konzervativci a reformisté (ECR), zástupce německé CSU Manfred Weber z Evropské lidové strany (EPP), eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová (Radikální liberální strana) ze skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) a německá europoslankyně Franziska Kellerová (Bündnis 90/Die Grünen) z frakce Zelení – Evropská svobodná aliance (Greens/EFA).
Dalšími kandidáty byli místopředseda Evropské komise a bývalý nizozemský ministr zahraničí Frans Timmermans, který je členem nizozemské Strany práce a také evropské frakce Strana evropských socialistů (PES), a Nico Cué z Belgie, jenž zastupuje Evropskou sjednocenou levici a Severskou zelenou levici (GUE/NGL) a je členem Strany evropské levice a odborového svazu kovoprůmyslu.
Středoevropské narážky
Prvním z několika okruhů témat v diskusi, kterou Evropská vysílací unie (EBU) zorganizovala přímo v prostorách europarlamentu, byla otázka migrace. Manfred Weber v této souvislosti zdůraznil potřebu silného zaměření na situaci v Africe a dodal, že v jeho Komisi by existoval komisař zaměřený právě na problémy tohoto kontinentu.
Debata o utečencích pak přitáhla pozornost i na státy středovýchodní Evropy. Socialistický kandidát Timmermans totiž varoval, že bez jejich ochoty přistupovat k migraci solidárněji Unii hrozí, že dříve či později bude muset obnovit své vnitřní hranice.
Na situaci ve východní a střední Evropě přitom Timmermans upozorňoval také v jiných souvislostech. Poukazoval například na nedávnou cestu maďarského premiéra a „přítele (ruského prezidenta) Vladimira Putina“ Viktora Orbána do USA za prezidentem Donaldem Trumpem, který si podle něj přeje jako historicky první americký prezident Evropu slabou a rozdělenou.
Daně z emisí CO2? Lidovci a socialisté se neshodnou
Před kamerami se jako lídr volební frakce představila rovněž Timmermansova kolegyně z Evropské komise (odpovědná za problematiku hospodářské soutěže) Margrethe Vestagerová, kterou do boje vyslali liberálové z ALDE.
Výrazněji se projevila u otázek, jako je zdanění nadnárodních korporací, kde navrhla zavedení minimální celoevropské míry zdanění těchto firem. Část diskuse zástupci stran věnovali také otázce nezaměstnanosti, především mladých lidí.
V debatě nechyběla ani otázka ochrany klimatu. Lídr konzervativních reformistů Jan Zahradil v této souvislosti zdůraznil potřebu postupného přizpůsobování, které bude sociálně udržitelné a bude mít správný časový rozvrh i realistické cíle.
Lidovec Weber varoval před ztrátou pracovních míst a zdůraznil, že v této oblasti věří především v inovace. Také podle Vestagerové by se změny evropského průmyslu, které si přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku vyžádá, mohly stát příležitostí, jak dát v Unii vzniknout řadě pracovních míst. Weber také odmítl Timmermansovu představu evropské daně z emisí CO2, která by umožnila financovat programy potřebné k posílení ochrany klimatu.
O šéfovi Evropské komise má být jasno na podzim
Mezi šesti diskutujícími večer nebyl žádný výrazný zástupce euroskeptických uskupení, která podle průzkumů v mnoha unijních zemích sílí, a do výsledku eurovoleb by tak mohla výrazněji promluvit. Před takovým vývojem mnozí z účastníků debaty varovali a do kamer evropské voliče žádali, aby přišli hlasovat.
Příštích 751 europoslanců bude moci mezi 23. až 26. květnem vybrat okolo čtyř set milionů oprávněných voličů napříč EU. Budou mezi nimi i lidé z Velké Británie, kde se eurovolby kvůli odkladu brexitu až na konec října nakonec konají také.
Stávající komisi končí mandát na konci října. Do té doby musí europarlament potvrdit jméno nového předsedy EK; budoucího předsedu navrhuje Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti členských zemí EU, která se sejde v červnu.
