Le Penová musí vrátit europarlamentu 7,7 milionu. Neprokázala, že její asistentka pracovala

Soud Evropské unie potvrdil rozhodnutí Evropského parlamentu, v němž se šéfce francouzských nacionalistů Marine Le Penové ukládá, aby vrátila částku ve výši téměř 300 000 eur (7,7 milionu Kč), která jí byla vyplacena na pokrytí nákladů za zaměstnávání parlamentní asistentky. Le Penová totiž neprokázala, že tato asistentka skutečně vykonávala nějakou činnost.

Že v období od prosince 2010 do února 2016 byla Le Penové zmíněná částka neoprávněně vyplacena, konstatoval europarlament v prosinci 2016. Soud nyní upozornil, že „je na poslancích Evropského parlamentu, a nikoli na parlamentu, aby prokázali, že obdržené částky byly použity na pokrytí skutečně vynaložených nákladů, které vznikly v plném rozsahu a výlučně z důvodu zaměstnávání jejich asistentů“.

Soud rovněž odmítl, že by Le Penová byla vystavena diskriminačnímu a podjatému zacházení, neboť nepředložila žádný důkaz, na jehož základě by bylo možné mít zato, že europarlament obdobná řízení vedl v minulosti či v současné době vede pouze vůči poslancům Evropského paramentu ze strany Národní fronta (od 1. června se strana jmenuje Národní sdružení).

Le Penová byla poslankyní Evropského parlamentu v letech 2009 až 2017. Po porážce v druhém kole francouzských prezidentských voleb v roce 2017 se stala po volbách do francouzského parlamentu v témže roce poslankyní.

Problémy s fiktivním zaměstnáváním mají i další členové Le Penové strany. Francouzská justice například loni v prosinci obvinila jejího životního partnera a bývalého europoslance Louise Aliota ze zneužití financí Evropského parlamentu.

Evropský parlament odhadl celkovou škodu ze strany europoslanců Národní fronty v posledních pěti letech na pět milionů eur (téměř 131 milionů Kč). Šlo zhruba o 40 lidí odměňovaných jako asistenti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kurdsko-íránské milice podle amerických médií zahájily pozemní operaci v Íránu

Kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Píše o tom několik amerických médií včetně Fox News nebo serveru Axios. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu.
před 1 hhodinou

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 3 hhodinami

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...