Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi se podařilo překonat rekordní propad popularity. Ještě v prosinci jej za dobrého prezidenta považovalo pouze 27 procent Francouzů, v únoru to už bylo přes 32 procent. Macronova popularita roste s tím, jak klesá podpora hnutí žlutých vest. Mohutné protesty, které na podzim odstartovaly kvůli plánovanému zdražení pohonných hmot, opakovaně provázely výtržnosti a projevy vandalismu.
Macron si dokázal Francouze znovu naklonit. Těžké zkoušky na něj ale teprve čekají
Horizont ČT24: Macronova popularita opět roste (zdroj: ČT24)
V posledních týdnech hnutí poněkud ochablo, i když uplynulou sobotu se demonstrací podle ministerstva vnitra v celé Francii zúčastnilo 46 600 lidí, což je zhruba o pět tisíc více než předchozí sobotu.
Demonstrace takzvaných žlutých vest v Paříži
Z aktuálního průzkumu společnosti Odoxa vyplývá, že 55 procent Francouzů si přeje, aby protesty ustaly. Je to poprvé, co se pro jejich ukončení vyjádřila zřetelná většina.
Příznivci žlutých vest protestují proti vládě a prezidentu Macronovi každou sobotu od loňského 17. listopadu. Původně byl jejich hněv namířen proti připravovanému zdražení pohonných hmot, postupně se ale cíle hnutí zaměřily na mnoho různých aspektů reformní politiky vlády.
V reakci na protesty Macron inicioval „velkou národní debatu“, která má pomoct hledat odpovědi na kritiku nespokojených občanů. Debata začala v polovině ledna a Elysejský palác oznámil, že prezident v jejím rámci zavítá i do věznic, jejichž obyvatelé mu budou moct přednést své stížnosti.
Očekává se, že by z debaty mohly vzejít otázky, které by se mohly v budoucnu stát součástí zamýšleného referenda.
Úkoly na dohled: repatriace džihádistů, brexit a volby do europarlamentu
I když se v průzkumech veřejného mínění odrazil Macron ode dna, v následujících dnech jej čeká série dalších zkoušek. Uprostřed týdne se sejde s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, aby spolu probrali brexit a jeho důsledky i spolupráci obou zemí v oblasti obrany.
Barham Sálih s Emmanuelem Macronem
Už v pondělí v Paříži jednal se svým iráckým protějškem Barhamem Sálihem o osudu třinácti francouzských džihádistů, které propustily kurdské milice. Souzeni budou nakonec v Iráku, což je v souladu s francouzským postojem.
„Třináct bojovníků Islámského státu se zúčastnilo vojenských operací a byli předáni iráckým úřadům. Jsou obviněni z akcí proti Iráku a budou souzeni podle iráckých zákonů,“ potvrdil v Paříži Sálih.
Francie se obává návratu desítek svých občanů, kteří v Sýrii a Iráku bojovali po boku teroristů z Islámského státu a s jejich repatriací nespěchá. Na druhou stranu je ale země připravena poskytnout jim plnou konzulární péči, jak nyní potvrdil i prezident.
Macron se už ale také připravuje na volby do Evropského parlamentu. Jeho strana Republika v pohybu by podle posledních průzkumů získala 22 procent hlasů, což je jen o tři procenta více než Národní sdružení Marine Le Penové. Někteří opoziční politici proto nyní prezidenta obviňují, že velké národní debaty jsou hlavně skrytou předvolební kampaní.