Kvóty na pracovníky i rychlejší deportace. Francie v migrační politice přitvrdí

2 minuty
Události: Francie zavádí kvóty pro migranty a zpřísňuje azylovou politiku
Zdroj: ČT24

Francie v rámci balíčku imigračních opaření zavede kvóty na pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Země také urychlí proces vyřizování žádostí o azyl a usnadní deportace zamítnutých žadatelů. Podle agentur má tento soubor opatření pomoci získat prezidentu Macronovi ty voliče, kteří se obávají migrace. Francouzská hlava státu se bude o znovuzvolení ucházet v roce 2022.

Francie chce podle předsedy vlády zpřísnit svůj postup vůči nelegální imigraci i zneužívání azylu. „Chceme převzít zpět kontrolu nad naší migrační politikou,“ prohlásil Philippe. Cílem migračního balíčku, který obsahuje dvě desítky opatření, je podle něj najít „správnou rovnováhu mezi právy a povinnostmi“.

Vyklizení pařížského tábora s migranty

Ministr vnitra Christophe Castaner pak oznámil, že Francie zrychlí azylové řízení i deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Policie podle něj do konce roku také vyklidí provizorní tábořiště migrantů na východě Paříže, ve kterých v současnosti ve špatných podmínkách žije až tři tisíce lidí.

Loni požádalo o azyl ve Francii kolem sto dvaceti tisíc lidí. Podle úřadů část z nich jen kvůli možnosti léčby zdarma. Nově na ni budou mít žadatelé kromě urgentních případů nárok až po třech měsících pobytu.

Aby vláda vyvážila přísnější opatření, umožní i čistě ekonomickou migraci ze zemí mimo EU. „Samozřejmě, že tito migranti, přesněji ekonomičtí migranti, jsou pro nás velkým přínosem,“ říká majitel jedné z restaurací.

Úřady budou kvóty na základě potřeby určovat každý rok. Neměly by se ale moc lišit od současných zhruba 30 tisíc pracovních povolení. Poptávku v některých odvětvích to však neuspokojí.

Naopak pravicová opozice považuje přijatá opatření za nedostatečně důrazná a prezidenta obviňuje z pokrytectví. „Jedná se pouze o snahu o zakrytí skutečných problémů,“ míní pravicový poslanec Národního shromáždění Eric Ciotti. „Bezprostředně poté, co připustí, že je třeba otázky imigrace otevřeně řešit, volá po finančním potrestání těch zemí, které odmítají migranty nuceně přijmout,“ diví se předsedkyně nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penová.

Do roku 2027 chce Francie přilákat do země půl milionu nových zahraničních studentů. Podle premiéra totiž zemi hrozí, že přijde v cizině o přitažlivost v oblasti vysokoškolského vzdělávání. V současnosti je Francie na žebříčku zemí s nejvyšším počtem zahraničních studentů pátá. Studuje zde asi 325 tisíc cizinců.

Výrazně hodlá Paříž navýšit rozvojovou pomoc, kterou poskytuje chudým zemím celého světa. „Francie není ostrov,“ zdůraznil v této souvislosti Philippe. Země podle něj musí přispět k boji proti nerovnosti ve světě a k míru.

Macronův předvolební tah, míní agentury

Francouzský prezident Emmanuel Macron se chce v roce 2022 ucházet o znovuzvolení. Podle zahraničních agentur je aktuální soubor migračních opatření součástí snahy upokojit ty voliče, kteří se obávají negativních dopadů imigrace.

Zároveň chce vláda vzít vítr z plachet krajně pravicovému Národnímu sdružení předsedkyně Le Penové, která by mohla být opět hlavní soupeřkou Macrona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 30 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 2 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 2 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 3 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 9 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...