Francouzský prezident Emmanuel Macron se po setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem vyslovil pro finanční sankce vůči zemím EU, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl. Kvůli evropskému řešení migrační krize se v neděli sejde v Bruselu minisummit šestnácti zemí, Česko stejně jako další země Visegrádské čtyřky zastoupeno nebude.
Macron je pro finanční sankce vůči zemím odmítajícím azylanty
„Jsem pro sankce pro případ nesolidárnosti… pro to, aby financování strukturálních fondů bylo podmíněno i tímto ohledem,“ řekl Macron. „Jsem rozhodně pro mechanismus, který by toto vše bral v úvahu. Na tuto debatu dojde ve vhodnou dobu,“ dodal.
„Nemůžete mít země, které mohutně těží ze solidarity Evropské unie a které mohutně zdůrazňují svůj národní egoismus, když jde o otázky migrace,“ řekl francouzský prezident na tiskové konferenci se Sánchezem.
Podle Macrona se Francie a Španělsko shodují na vytvoření „uzavřených středisek na evropské půdě“ pro migranty. Tato střediska by odpovídala standardům Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a byla by ustavena z unijních prostředků. „To by umožňovalo bezprostřední finanční solidaritu, rychlé vyřízení žádostí a evropskou solidaritu, aby organizovaným způsobem každá země přebírala lidi s nárokem na azyl,“ uvedl Macron.
Evropské řešení zdůraznil s tím, že ta národní nefungují. „Jsme navzájem závislí, potřebujeme přístup spolupráce,“ dodal.
Krizi živí Francie, vzkázali Macronovi „mimo realitu“ Italové
Za svůj návrh sankcí si Macron vysloužil kritiku od českého premiéra Andreje Babiše. Jiným svým vyjádřením zase popudil italské politiky. Řekl, že Evropa „nezažívá migrační krizi stejných rozměrů jako v roce 2015“. „Země jako Itálie nečelí zdaleka tak velkému migračnímu tlaku jako loni… Krize, kterou nyní v Evropě zažíváme, je krizí politickou,“ prohlásil Macron.
„Itálie čelí mimořádné situaci v oblasti migrace, kterou živí i Francie tím, že odmítá lidi na hranici,“ reagoval vicepremiér z Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi di Maio s tím, že Macron dokázal, že je „zcela mimo realitu“. Francouzský prezident podle něj riskuje, že se jeho země stane „nepřítelem číslo jedna v této mimořádné situaci“.
Italský ministr vnitra Matteo Salvini z protiimigrační strany Liga označil Macrona za „arogantního“ a vyzval ho, aby místo urážení Itálie prokázal velkorysost a otevřel francouzské přístavy a pustil migranty i přes francouzsko-italský hraniční přechod Ventimiglia.
Řada evropských státníků chce záchytná centra mimo území EU
Nápad na vytvoření středisek na evropské půdě je v přímém rozporu s tím, co v uplynulých dnech požadovali jiní evropští politici. Ve čtvrtek na summitu zemí visegrádské čtyřky v Budapešti vyzval k vytváření středisek v severní Africe český premiér.
Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen a rakouský kancléř Sebastian Kurz německému listu Bild řekli, že pracují s některými dalšími státy na vzniku „ochranných zón“ pro uprchlíky mimo území EU.
V rozhovoru poskytnutém německým novinám skupiny Funke se pro střediska mimo území EU vyslovil také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Uvedl, že by si jich několik dokázal představit i na Balkáně, například v Albánii či Makedonii. „Dva nebo tři“ takové tábory by podle něj ale byly třeba i v Africe. Myšlenku „záchytných táborů“ mimo území EU v minulosti představil i předseda Evropské rady Donald Tusk.
Minisummit má vytvořit systém povinného přerozdělování migrantů
Emmanuel Macron se s Pedrem Sánchezem sešli jen den před narychlo svolanou schůzkou, která se bude v Bruselu zabývat migrací před řádným summitem EU koncem příštího týdne.
Podle pracovního dokumentu, který má k dispozici agentura AFP, účastníci nedělní schůzky předpokládají vytvoření „účinného mechanismu solidarity“ s povinnými kvótami přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi Unie, což země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) ostře odmítají.
Plán nedělního setkání nejspíš vznikl při úterním setkání německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Macrona a předsedy komise Junckera.
Sama kancléřka v pátek vyloučila, že by na summitu EU 28. a 29. června, na němž do značné míry závisí její politická budoucnost, mohlo být nalezeno evropské řešení problému kolem migrantů.
Ve Středozemním moři zachráněny další stovky migrantů
Přes Středozemní moře se mezitím do Evropy snaží dostat další stovky migrantů z Afriky. Se dvěma sty migrantů na palubě v mezinárodních vodách dál čeká loď Lifeline, kterou odmítly do svých přístavů vpustit Itálie i Malta.
Podél španělského pobřeží bylo během sobotního odpoledne zachráněno celkem 569 migrantů. Kontejnerová loď Alexander Maersk jich z lodi u jižní Itálie zachránila 113 a nyní nedaleko Sicílie čeká na další pokyny. Libyjská pobřežní stráž informovala o záchraně dalších 200 migrantů, pět lidí ale ve vlnách našlo smrt.