Macron je pro finanční sankce vůči zemím odmítajícím azylanty

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron se po setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem vyslovil pro finanční sankce vůči zemím EU, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl. Kvůli evropskému řešení migrační krize se v neděli sejde v Bruselu minisummit šestnácti zemí, Česko stejně jako další země Visegrádské čtyřky zastoupeno nebude.

„Jsem pro sankce pro případ nesolidárnosti… pro to, aby financování strukturálních fondů bylo podmíněno i tímto ohledem,“ řekl Macron. „Jsem rozhodně pro mechanismus, který by toto vše bral v úvahu. Na tuto debatu dojde ve vhodnou dobu,“ dodal. 

„Nemůžete mít země, které mohutně těží ze solidarity Evropské unie a které mohutně zdůrazňují svůj národní egoismus, když jde o otázky migrace,“ řekl francouzský prezident na tiskové konferenci se Sánchezem.

Podle Macrona se Francie a Španělsko shodují na vytvoření „uzavřených středisek na evropské půdě“ pro migranty. Tato střediska by odpovídala standardům Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a byla by ustavena z unijních prostředků. „To by umožňovalo bezprostřední finanční solidaritu, rychlé vyřízení žádostí a evropskou solidaritu, aby organizovaným způsobem každá země přebírala lidi s nárokem na azyl,“ uvedl Macron.

Evropské řešení zdůraznil s tím, že ta národní nefungují. „Jsme navzájem závislí, potřebujeme přístup spolupráce,“ dodal.

Macron a Sánchez jednali ještě před bruselským setkáním bilaterálně
Zdroj: Reuters/Thibault Camus

Krizi živí Francie, vzkázali Macronovi „mimo realitu“ Italové

Za svůj návrh sankcí si Macron vysloužil kritiku od českého premiéra Andreje Babiše. Jiným svým vyjádřením zase popudil italské politiky. Řekl, že Evropa „nezažívá migrační krizi stejných rozměrů jako v roce 2015“. „Země jako Itálie nečelí zdaleka tak velkému migračnímu tlaku jako loni… Krize, kterou nyní v Evropě zažíváme, je krizí politickou,“ prohlásil Macron.

„Itálie čelí mimořádné situaci v oblasti migrace, kterou živí i Francie tím, že odmítá lidi na hranici,“ reagoval vicepremiér z Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi di Maio s tím, že Macron dokázal, že je „zcela mimo realitu“. Francouzský prezident podle něj riskuje, že se jeho země stane „nepřítelem číslo jedna v této mimořádné situaci“.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini z protiimigrační strany Liga označil Macrona za „arogantního“ a vyzval ho, aby místo urážení Itálie prokázal velkorysost a otevřel francouzské přístavy a pustil migranty i přes francouzsko-italský hraniční přechod Ventimiglia. 

Řada evropských státníků chce záchytná centra mimo území EU

Nápad na vytvoření středisek na evropské půdě je v přímém rozporu s tím, co v uplynulých dnech požadovali jiní evropští politici. Ve čtvrtek na summitu zemí visegrádské čtyřky v Budapešti vyzval k vytváření středisek v severní Africe český premiér.

Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen a rakouský kancléř Sebastian Kurz německému listu Bild řekli, že pracují s některými dalšími státy na vzniku „ochranných zón“ pro uprchlíky mimo území EU.

V rozhovoru poskytnutém německým novinám skupiny Funke se pro střediska mimo území EU vyslovil také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Uvedl, že by si jich několik dokázal představit i na Balkáně, například v Albánii či Makedonii. „Dva nebo tři“ takové tábory by podle něj ale byly třeba i v Africe. Myšlenku „záchytných táborů“ mimo území EU v minulosti představil i předseda Evropské rady Donald Tusk.

Minisummit má vytvořit systém povinného přerozdělování migrantů

Emmanuel Macron se s Pedrem Sánchezem sešli jen den před narychlo svolanou schůzkou, která se bude v Bruselu zabývat migrací před řádným summitem EU koncem příštího týdne. 

Podle pracovního dokumentu, který má k dispozici agentura AFP, účastníci nedělní schůzky předpokládají vytvoření „účinného mechanismu solidarity“ s povinnými kvótami přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi Unie, což země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) ostře odmítají.

Plán nedělního setkání nejspíš vznikl při úterním setkání německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Macrona a předsedy komise Junckera.

Sama kancléřka v pátek vyloučila, že by na summitu EU 28. a 29. června, na němž do značné míry závisí její politická budoucnost, mohlo být nalezeno evropské řešení problému kolem migrantů.

Ve Středozemním moři zachráněny další stovky migrantů

Přes Středozemní moře se mezitím do Evropy snaží dostat další stovky migrantů z Afriky. Se dvěma sty migrantů na palubě v mezinárodních vodách dál čeká loď Lifeline, kterou odmítly do svých přístavů vpustit Itálie i Malta.

Podél španělského pobřeží bylo během sobotního odpoledne zachráněno celkem 569 migrantů. Kontejnerová loď Alexander Maersk jich z lodi u jižní Itálie zachránila 113 a nyní nedaleko Sicílie čeká na další pokyny. Libyjská pobřežní stráž informovala o záchraně dalších 200 migrantů, pět lidí ale ve vlnách našlo smrt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.