Macron je pro finanční sankce vůči zemím odmítajícím azylanty

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron se po setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem vyslovil pro finanční sankce vůči zemím EU, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl. Kvůli evropskému řešení migrační krize se v neděli sejde v Bruselu minisummit šestnácti zemí, Česko stejně jako další země Visegrádské čtyřky zastoupeno nebude.

„Jsem pro sankce pro případ nesolidárnosti… pro to, aby financování strukturálních fondů bylo podmíněno i tímto ohledem,“ řekl Macron. „Jsem rozhodně pro mechanismus, který by toto vše bral v úvahu. Na tuto debatu dojde ve vhodnou dobu,“ dodal. 

„Nemůžete mít země, které mohutně těží ze solidarity Evropské unie a které mohutně zdůrazňují svůj národní egoismus, když jde o otázky migrace,“ řekl francouzský prezident na tiskové konferenci se Sánchezem.

Podle Macrona se Francie a Španělsko shodují na vytvoření „uzavřených středisek na evropské půdě“ pro migranty. Tato střediska by odpovídala standardům Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a byla by ustavena z unijních prostředků. „To by umožňovalo bezprostřední finanční solidaritu, rychlé vyřízení žádostí a evropskou solidaritu, aby organizovaným způsobem každá země přebírala lidi s nárokem na azyl,“ uvedl Macron.

Evropské řešení zdůraznil s tím, že ta národní nefungují. „Jsme navzájem závislí, potřebujeme přístup spolupráce,“ dodal.

Macron a Sánchez jednali ještě před bruselským setkáním bilaterálně
Zdroj: Reuters/Thibault Camus

Krizi živí Francie, vzkázali Macronovi „mimo realitu“ Italové

Za svůj návrh sankcí si Macron vysloužil kritiku od českého premiéra Andreje Babiše. Jiným svým vyjádřením zase popudil italské politiky. Řekl, že Evropa „nezažívá migrační krizi stejných rozměrů jako v roce 2015“. „Země jako Itálie nečelí zdaleka tak velkému migračnímu tlaku jako loni… Krize, kterou nyní v Evropě zažíváme, je krizí politickou,“ prohlásil Macron.

„Itálie čelí mimořádné situaci v oblasti migrace, kterou živí i Francie tím, že odmítá lidi na hranici,“ reagoval vicepremiér z Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi di Maio s tím, že Macron dokázal, že je „zcela mimo realitu“. Francouzský prezident podle něj riskuje, že se jeho země stane „nepřítelem číslo jedna v této mimořádné situaci“.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini z protiimigrační strany Liga označil Macrona za „arogantního“ a vyzval ho, aby místo urážení Itálie prokázal velkorysost a otevřel francouzské přístavy a pustil migranty i přes francouzsko-italský hraniční přechod Ventimiglia. 

Řada evropských státníků chce záchytná centra mimo území EU

Nápad na vytvoření středisek na evropské půdě je v přímém rozporu s tím, co v uplynulých dnech požadovali jiní evropští politici. Ve čtvrtek na summitu zemí visegrádské čtyřky v Budapešti vyzval k vytváření středisek v severní Africe český premiér.

Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen a rakouský kancléř Sebastian Kurz německému listu Bild řekli, že pracují s některými dalšími státy na vzniku „ochranných zón“ pro uprchlíky mimo území EU.

V rozhovoru poskytnutém německým novinám skupiny Funke se pro střediska mimo území EU vyslovil také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Uvedl, že by si jich několik dokázal představit i na Balkáně, například v Albánii či Makedonii. „Dva nebo tři“ takové tábory by podle něj ale byly třeba i v Africe. Myšlenku „záchytných táborů“ mimo území EU v minulosti představil i předseda Evropské rady Donald Tusk.

Minisummit má vytvořit systém povinného přerozdělování migrantů

Emmanuel Macron se s Pedrem Sánchezem sešli jen den před narychlo svolanou schůzkou, která se bude v Bruselu zabývat migrací před řádným summitem EU koncem příštího týdne. 

Podle pracovního dokumentu, který má k dispozici agentura AFP, účastníci nedělní schůzky předpokládají vytvoření „účinného mechanismu solidarity“ s povinnými kvótami přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi Unie, což země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) ostře odmítají.

Plán nedělního setkání nejspíš vznikl při úterním setkání německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Macrona a předsedy komise Junckera.

Sama kancléřka v pátek vyloučila, že by na summitu EU 28. a 29. června, na němž do značné míry závisí její politická budoucnost, mohlo být nalezeno evropské řešení problému kolem migrantů.

Ve Středozemním moři zachráněny další stovky migrantů

Přes Středozemní moře se mezitím do Evropy snaží dostat další stovky migrantů z Afriky. Se dvěma sty migrantů na palubě v mezinárodních vodách dál čeká loď Lifeline, kterou odmítly do svých přístavů vpustit Itálie i Malta.

Podél španělského pobřeží bylo během sobotního odpoledne zachráněno celkem 569 migrantů. Kontejnerová loď Alexander Maersk jich z lodi u jižní Itálie zachránila 113 a nyní nedaleko Sicílie čeká na další pokyny. Libyjská pobřežní stráž informovala o záchraně dalších 200 migrantů, pět lidí ale ve vlnách našlo smrt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V rumunském přístavu explodoval ukrajinský námořní dron

Dron, který explodoval v rumunském přístavu Konstanca v Černém moři, byl součástí pětičlenné skupiny ukrajinských strojů, píší média. Další vybuchl na Ukrajině, po třech se pátrá. Žádné oběti nejsou hlášeny, sdělily rumunské úřady.
10:21Aktualizovánopřed 7 mminutami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
před 23 mminutami

Lotyšští pohraničníci zadrželi Francouze kvůli převozu migrantů

Lotyšská státní pohraniční stráž ve zprávě uvedla, že ve čtvrtek 4. června zadrželi pohraničníci v obci Augšdaugava francouzského občana kvůli převozu osob, které nelegálně překročily státní hranici.
před 1 hhodinou

Ukrajinská firma hlásí úspěšný test protibalistické střely

Ukrajinská zbrojní společnost Fire Point tvrdí, že úspěšně provedla plně řízený manévrovací let střely FP-7.X, která má tvořit základ budoucí protibalistické střely FREYJA určené k zachytávání balistických raket. Informovala o tom technická ředitelka společnosti Fire Point Iryna Terechová.
před 2 hhodinami

V Izraeli protestují ultraortodoxní židé odmítající narukovat, napadli dům soudce

Stovky ultraortodoxních židů v noci na pátek zablokovaly hlavní dopravní tepnu mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, než je rozehnala policie, informoval deník Ha'arec. Protestovali tak proti zatčení šesti desítek členů své komunity po jejich středečním útoku na dům místopředsedy izraelského nejvyššího soudu Noama Sohlberga. Skupiny ultraortodoxních židů v posledních týdnech zesílily protesty kvůli zatčení několika odpíračů vojenské služby z komunity, která měla do předloňska přes půlstoletí výjimku z branné povinnosti.
před 2 hhodinami

V Albánii pokračovaly protesty proti výstavbě luxusního resortu Trumpova zetě

Tisíce Albánců protestovaly ve čtvrtek večer v Tiraně už čtvrtý den po sobě proti plánované výstavbě luxusního turistického komplexu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta. Vybudování resortu plánuje zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner. Podle demonstrantů ale plánovaný projekt poškodí životní prostředí. Kritice protestujících čelí i premiér Edi Rama.
před 2 hhodinami

Maďarsko sousedí samo se sebou, popudil Magyar Slováky

Nový maďarský premiér Péter Magyar ve čtvrtek při příležitosti Dne národní jednoty prohlásil, že Maďarsko je asi jedinou zemí na světě, která sousedí sama se sebou. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer) se vůči jeho slovům ohradil. Označil je za absurdní a popírající historii.
před 3 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA schválila návrh zákona pro další podporu Ukrajiny

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek schválila návrh zákona, který má umožnit další finanční podporu Ukrajiny a zavedení nových protiruských sankcí. Zákon má napadené zemi zajistit více než miliardu dolarů určených pro obranu a rekonstrukci a dalších osm miliard dolarů ve formě půjček pro vojenské účely. Přestože legislativu předloženou demokratickým poslancem Gregory Meeksem podpořilo několik republikánů, podle agentury AP se nepředpokládá, že ji schválí republikány ovládaný Senát.
07:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...