Konec debat o kvótách, chraňme vnější hranice EU, vyzval rakouský kancléř

O tom, kteří migranti přijdou do Evropy, musí rozhodovat Evropa, a ne převaděči. Po setkání s premiérem sousední největší německé země Bavorska Markusem Söderem to ve středu řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz. Oba politici se vyslovili pro rychlé řešení migrační otázky na evropské úrovni, důraz přitom kladou na ochranu vnějších hranic.

Kurz označil za chybu dlouholeté „zbytečné debaty“ o kvótách na přerozdělování uprchlíků, které podle něj nepřinesly kromě napětí nic pozitivního.

„Musíme zajistit, že o tom, kdo přijde do Evropy, budeme rozhodovat my, a ne převaděči,“ řekl rakouský kancléř po setkání s bavorským premiérem v Linci na severu Rakouska.

Evropská unie se podle něj nyní musí soustředit na ochranu vnější hranice. Jedinou alternativou k bezpečné vnější hranici schengenského prostoru je totiž podle něj návrat ke kontrolám na vnitřních hranicích. To si Kurz podle svých slov jako mladý člověk, který volný pohyb po Evropě považuje téměř za samozřejmost, nepřeje.

Söder podporuje „ochranné zóny“ v Africe

Předseda bavorské vlády posílení ochrany vnějších hranic podpořil. „Situace z roku 2015 se nesmí opakovat,“ řekl s odkazem na rok migrační krize, kdy přes rakousko-německou hranici do Bavorska proudily statisíce uprchlíků.

Podporu Söder, který patří k tvrdým kritikům migrační politiky německé kancléřky Angely Merkelové, vyjádřil rovněž nápadu zřídit „ochranné zóny“ v severní Africe, kde by se rozhodovalo o žádostech o azyl v evropských zemích.

Setkání rakouské spolkové vlády a bavorské zemské vlády se uskutečnilo v době hluboké krize kabinetu kancléřky Angely Merkelové, kterou vyvolal spor o migrační plán německého ministra vnitra Horsta Seehofera. Předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) chce některé migranty vracet zpět přímo na hranicích. Kancléřka se obává, že by to spustilo dominový efekt. 

Migraci se bude věnovat summit i minisummit

I když se pozice členských států sbližují, dohoda na reformě azylového systému není jednoduchá. Mohli bychom se ale shodnout na řešení situace na vnějších hranicích a už v zemích původu či zemích, odkud lidé na moře vyrážejí.
Aleš Chmelař
státní tajemník pro evropské záležitosti

Merkelová a Kurz budou spolu se zástupci některých dalších zemí a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem jednat o řešení migrační otázky na neformálním setkání v neděli v Bruselu. Kromě Kurze, Merkelové a Junckera se „minisummitu“ zúčastní také zástupci Francie, Itálie, Španělska, Řecka a Bulharska.

Kancléř Kurz zdůraznil, že tématem schůzky bude hledání evropského řešení, nikoliv německá vládní krize. „Přeji německé vládě, aby se jí podařilo najít společnou linii. Do této diskuze ale nebudeme vstupovat,“ řekl předseda rakouské vlády.

Zároveň upozornil, že na evropské úrovni hodlá Rakousko usilovat o to, aby v řešení migrační otázky „konečně nastal nějaký pokrok“. „Nesmíme jednat teprve, až když ke katastrofě dojde,“ zdůraznil Kurz.

Kurz také kritizoval, že se Evropa posledních několik let „zbytečně“ hádala o kvótách na přerozdělování migrantů. „Vedlo to jen k napětí v Evropě, jinak tahle debata k ničemu pozitivnímu nevedla,“ řekl rakouský kancléř.

Nedělní schůzka bude předcházet summitu osmadvacítky, který se bude konat příští čtvrtek a pátek. Tématem setkání mají být podle agentury APA nelegální migrace, posílení dublinské dohody o odpovědnosti členských států Unie za vyřízení žádostí o azyl a evropská pohraniční stráž Frontex.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 1 hhodinou

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 3 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 3 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 4 hhodinami

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 4 hhodinami

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 5 hhodinami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.