Bavorská konzervativní vláda nařídila pověsit ke vchodům do všech zemských úřadů křesťanské kříže. Nemají však být vnímány jako náboženské symboly, ale jako součást kulturní identity největší německé spolkové země. Nařízení překvapivě nahněvalo zástupce katolické církve. Myšlenku, že by ve všech německých úřadech visely kříže, odmítají i zhruba dvě třetiny obyvatel Spolkové republiky.
Kříž na každém úřadě. Bavorská vláda vyvolala novým nařízením bouři
2 minuty
Bavorská vláda vyvolala bouři nařízeným umisťováním křížů v úřadech
Bavorský premiér Markus Söder uvedl, že opatření, které musí úřady plnit od června, má být výrazem „přihlášení se k identitě“ a ke „kulturnímu charakteru“ Bavorska. „Kříž není znakem náboženství,“ řekl po zasedání bavorského kabinetu, který nový předpis v druhé polovině dubna schválil.
Södera podpořila také část jeho Křesťanskosociální unie (CSU), sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) a krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD); podle kardinála a mnichovského arcibiskupa Reinharda Marxe ale rozhodnutí politiků CSU rozděluje a vyvolává neklid. Na kříž podle něj nelze hledět pouze jako na kulturní symbol, jak tvrdí vláda největší německé země.
„To by pak byl kříž ve jménu státu vyvlastněn,“ řekl listu Süddeutsche Zeitung. Kříž podle kardinála není možné mít bez muže, který na něm visel. Navíc státu podle Marxe, který hovoří o provokaci, vůbec nepřísluší vysvětlovat, co kříž znamená.
Veřejnost i opozice se k nařízení staví odmítavě
Bavorská vláda sklidila kritiku také od opozice a veřejnosti. „Místo přibíjení krucifixů na zdi úřadů by bylo úměrné křesťanské odpovědnosti spíše uplatňování milosrdenství a lásky k bližnímu v běžné politické praxi,“ řekla například šéfka bavorských Zelených Sigi Haglová.
„Myslel jsem, že existuje oddělení státu od církve,“ napsal na Twitteru jeden z občanů. „Škoda, doufal jsem, že středověk je už za námi,“ poznamenal jiný. Další označil Bavorsko za „fundamentalistický náboženský stát v Německu“.
Průzkum pro deník Bild ukázal, že kříže ve všech úřadech napříč Německem (čili nejen v Bavorsku) odmítá 64 procent dotázaných, pro by jich bylo 29 procent a sedm procent nemá na věc jasný názor. Odmítavý postoj převažuje i u katolíků (48 procent proti a 38 procent pro) a protestantů (62 procent proti a 34 procent pro).
Kříže musely viset ve všech školách
„V Německu platí svoboda vyznání a stát se musí v otázkách víry chovat neutrálně. V Bavorsku dříve musel kříž viset v každé školní třídě. V roce 1995 ale Spolkový ústavní soud rozhodl, že nařízení této neutralitě odporuje. Není tak vyloučeno, že i aktuální kauza skončí u soudu,“ uvedl zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Křesťanskosociální unie, která po desetiletí ovládá bavorskou politiku, se v poslední době obává ztráty své většiny v zemském sněmu ve prospěch protiimigrační AfD. Ta jí odčerpala část hlasů už v loňských spolkových volbách a CSU chce tyto voliče získat zpět do říjnových zemských voleb v Bavorsku.
Německý ministr vnitra Horst Seehofer a šéf CSU nedávno naznačil, že by podpořil zákaz nošení šátků školačkám. V březnu se jasně distancoval od kancléřky Angely Merkelové ze sesterské CDU v debatě o tom, zda islám patří k Německu.
