Francouzská vláda odstoupila kvůli výsledkům komunálních voleb. Novým premiérem je Castex

Francouzská vláda premiéra Édouarda Philippea podala demisi. Nový kabinet povede Jean Castex, který od dubna koordinoval uvolňování protiepidemických opatření. Změny ve vládě už ve čtvrtek večer avizoval prezident Emmanuel Macron. Reagoval tak na neúspěch vládní strany Republika v pohybu (REM) v nedělních komunálních volbách.

Devětačtyřicetiletý Philippe podal demisi vlády do Macronových rukou v pátek ráno na schůzce v Elysejském paláci a prezident ji přijal. Odpoledne Elysejský palác oznámil, že novým premiérem bude pětapadesátiletý Jean Castex, který od dubna koordinoval uvolňování vládních protikoronavirových opatření. Současní ministři zůstanou v úřadu až do jmenování svých nástupců.

Castex, který je od roku 2008 starostou města Prades v jihozápadní Francii, je členem opoziční strany Republikáni. V letech 2011 až 2012 byl součástí poradního týmu konzervativního prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Na počátku dubna prezident Macron pověřil Castexe vypracováním plánu na postupné rušení opatření, která vláda přijala v boji proti šíření koronaviru. V médiích se mu proto přezdívalo „monsieur déconfinement“. Novotvar déconfinement se ve Francii užívá pro uvolňování koronavirových opatření. Podle agentury AFP ale Castexe dosud široká veřejnost příliš neznala.

Podle Elysejského paláce je Castex „mužem úspěšného uvolňování“ a mužem s širokým záběrem, který je schopen zreformovat stát. Znám je podle prezidentského paláce mimo jiné schopností vést dialog a sjednocovat.

Vláda padla kvůli komunálním volbám

Philippeův kabinet končí krátce po nedělním druhém kole komunálních voleb, které pro Macronovu stranu skončilo debaklem. Prezident Macron proto ve čtvrtek oznámil, že se vydá s „novým týmem“ na „novou cestu“, řekl listu Le Parisien.

Velká města jako Lyon, Marseille, Bordeaux či Štrasburk ovládla po volbách opoziční strana Evropa Ekologie-Zelení (EELV), v Paříži křeslo obhájila socialistická starostka Anne Hidalgová, v Perpignanu vyhrál kandidát krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. 

Jediné velké vítězství zaznamenal prezidentův tábor v přístavním městě Le Havre, kde vyhrál právě Édouard Philippe. Zda nyní přijme funkci starosty, zatím není jasné. Podle francouzského volebního práva za sebe může jmenovat zástupce. Philippe byl ve městě starostou už v letech 2010–⁠2017.

Édouard Philippe
Zdroj: Thomas Samson/Pool via REUTERS

Philippe je populárnější než Macron

Francouzská média v posledních dnech spekulovala, že prezident bude chtít vzhledem k úspěchu zelených v komunálních volbách klást větší důraz na ekologická a sociální témata. Psala také, že by mohl být Philippe, do roku 2018 člen konzervativní strany Republikáni, vnímán jako překážka této levicové změny. Nový premiér Castex přitom náleží také k Republikánům.

Ve čtvrtečním rozhovoru pro Le Parisien Macron Philippea chválil. Odvedl podle něj „znamenitou práci“ a za velmi složitých podmínek spolu s ním provedl „důležité, historické reformy“. V uplynulých měsících ale na povrch vyplouvaly i rozdílné názory obou politiků. Zatímco Macron chtěl opatření přijatá v boji proti šíření koronaviru uvolňovat rychleji, Philippe rušení restrikcí brzdil.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění se Philippe u Francouzů těšil větší oblibě než Macron. V průzkumu ze čtvrtka důvěru premiérovi vyjádřilo 40 procent dotázaných, prezidentovi 33 procent. V průzkumu se také 75 procent respondentů vyjádřilo pro větší důraz na ekologickou a sociální politiku.

Vláda čelila protestům žlutých vest i demonstracím kvůli reformě penzí

Philippe, který prošel několika především pravicovými stranami a nyní je bezpartijní, vedl francouzskou vládu od 15. května 2017. Za tu dobu čelil kabinet několika větším i menším problémům. Hned v roce nástupu přišly protesty proti reformě pracovního trhu, o rok později začaly stávky železničářů či učitelů proti vládním reformám veřejného sektoru.

Tři velké krize následovaly v posledních dvou letech. Nejprve v listopadu 2018 začaly protesty takzvaných žlutých vest proti plánu vlády zvýšit ceny pohonných hmot. Vláda požadavkům vyhověla a zrušila plánovanou daň z pohonných hmot. Loni v prosinci začaly statisícové protesty proti reformě důchodového systému, kterou vláda nakonec letos prosadila v parlamentu.

Letos vypukla krize kolem nového koronaviru a premiér čelil zpočátku kritice, že vláda krizi špatně řídila. Philippe například nejprve odmítal povinné nošení roušek, později ale uznal nezbytnost ochrany úst a nosu. Později byly jeho umírněné kroky vítány spíš vstřícně a jeho popularita značně stoupla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 38 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 47 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...