Édouard Philippe

Ve Francii se rok před prezidentskými volbami rýsuje scénář, který může mít vážné důsledky i pro Evropskou unii. Poté, co předseda levicové strany Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon potvrdil, že bude usilovat o prezidentský úřad, mohli by v druhém kole proti sobě stát zástupci obou krajních proudů politického spektra.

V Paříži, Marseille a Lyonu se bude konat v neděli 22. března druhé kolo komunálních voleb. Žádné volební uskupení totiž nezískalo o víkendu ve třech nejlidnatějších městech Francie polovinu hlasů v prvním kole. Ukazují to téměř úplné výsledky hlasování. V největších městech uspěly levicové koalice. Výsledky v Marseille a Lyonu jsou relativně těsné, v Paříži ale má sociálnědemokratický kandidát Emmanuel Grégoire náskok více než deset procentních bodů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron do 48 hodin jmenuje nového premiéra, který nahradí končícího ministerského předsedu Sébastiena Lecornua, oznámil ve středu večer Elysejský palác. Lecornu v pondělí podal demisi, Macron ho ale pověřil tím, aby se do středečního večera pokusil v debatách s představiteli politických stran navrhnout možné řešení krize.

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

V řadě měst po celé Francii na prvního máje opět protestovaly statisíce lidí kvůli sporné důchodové reformě. V Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář. V Nantes zase rozhořčení Francouzi házeli dělobuchy. Na bezpečnost dohlížely tisíce policistů. V několika městech včetně Paříže nasadili proti demonstrantům slzný plyn. Podle úřadů demonstrovalo celkem 782 tisíc lidí, podle odborů jich bylo v ulicích 2,3 milionu.

Do francouzských parlamentních voleb zbývá měsíc. Výsledky prvního kola napoví, jaké může být druhé funkční období prezidenta Emmanuela Macrona. K prosazení ambiciózních reforem potřebuje mít na své straně většinu zákonodárců. Jeho plány ale může zkomplikovat nově vytvořená levicová koalice, upozorňuje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Francouzská policie prohledala domovy bývalého premiéra Édouarda Philippea, současného ministra zdravotnictví Olivera Vérana a dalších vrcholných vládních činitelů. Informovaly o tom ve čtvrtek světové agentury s tím, že vyšetřování se týká jejich role při reakci státu na pandemii covidu-19.  V souvislosti se šířením koronaviru patří země k nejpostiženějším, ve čtvrtek zaznamenala dosud nejvyšší přírůstek nakažených.

Francouzská vláda premiéra Édouarda Philippea podala demisi. Nový kabinet povede Jean Castex, který od dubna koordinoval uvolňování protiepidemických opatření. Změny ve vládě už ve čtvrtek večer avizoval prezident Emmanuel Macron. Reagoval tak na neúspěch vládní strany Republika v pohybu (REM) v nedělních komunálních volbách.

Před třemi lety si Francie do svého čela zvolila nejmladšího prezidenta v historii. Tehdy teprve devětatřicetiletý Emmanuel Macron porazil ve druhém kole prezidentské volby nacionální političku Marine Le Penovou. Po uvedení do funkce se rychle pustil do slibovaných reforem, které se ale ne vždy setkaly s pozitivní odezvou. V současné pandemii je mezi Francouzi oblíbenější premiér Édouard Philippe.

Ve stínu epidemie koronaviru se ve Francii koná první kolo místních voleb. Vybírají se starostové a zastupitelé více než 35 tisíc měst a obcí včetně Paříže. Hlasování se považuje za zkoušku popularity prezidenta Emmanuela Macrona. Kvůli plánované reformě důchodového systému se od loňského prosince konají v zemi protivládní stávky a protesty.

Francouzská vláda nabídla odborům, které pátým týdnem stávkují proti připravované důchodové reformě, že z textu reformy zatím stáhne hranici 64 let pro přiznání plné penze. V dopise to odborářům navrhl premiér Édouard Philippe. Odborový svaz CFDT, který agentura DPA označila za umírněný, ústupek přivítal.

Transformace důchodového systému ve Francii vymaže nejrůznější výjimky, nová pravidla však budou spravedlivá, prohlásil francouzský premiér Édouard Philippe. Uvedl to při prezentaci podrobností reformy. Zákonnou hranicí pro odchod do penze zůstane věk 62 let a vláda bude lidem pracujícím za minimální mzdu garantovat čistý důchod minimálně 1000 eur (zhruba 25 500 korun) měsíčně. Chystané změny vyvolaly rozsáhlou stávku pracovníků státní sféry, která pokračuje už sedmým dnem.

Francouzský premiér Edouard Philippe si myslí, že kroky Turecka a Spojených států v Sýrii budou mít vážné důsledky pro celý region a nevyhnutelně umožní teroristické organizaci Islámský stát (IS) obnovit svou činnost. Turecko po odsunu amerických vojáků zahájilo 9. října na severu Sýrie proti kurdským jednotkám YPG ofenzivu s cílem vytlačit kurdské oddíly od hranice a vytvořit tam bezpečnostní pásmo pro návrat syrských uprchlíků.

Francie spustila pohotovostní plán pro případ, že Británie odejde z Evropské unie 29. března bez jakékoli dohody. Premiér Édouard Philippe oznámil, že země investuje 50 milionů eur (1,3 miliardy korun) do francouzských přístavů a letišť, aby zmírnila případné dopady takzvaného neřízeného odchodu Britů z EU. Kvůli tvrdému brexitu chce Evropská komise vyslat do všech členských zemí své koordinátory.