Nově vytvořená levicová koalice může po volbách ohrozit Macronův plán reforem

Nahrávám video

Do francouzských parlamentních voleb zbývá měsíc. Výsledky prvního kola napoví, jaké může být druhé funkční období prezidenta Emmanuela Macrona. K prosazení ambiciózních reforem potřebuje mít na své straně většinu zákonodárců. Jeho plány ale může zkomplikovat nově vytvořená levicová koalice, upozorňuje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Cesta za parlamentní většinou může být pro Macrona ještě složitá. Zvláště poté, co představitel extrémní levice Jean-Luc Mélenchon dokázal dát dohromady se socialisty, ekology a komunisty silné uskupení.

„Vytvořili jsme společné hnutí odporu proti zneužívání moci v oblasti sociální, ekonomické i principů demokracie ze strany současné moci,“ řekl předseda strany Nepoddajná Francie Mélenchon. 

V prezidentských volbách mu postup do druhého kola unikl o čtyři sta tisíc hlasů.

Macron osobně dohlíží na tvorbu kandidátek

Nedávno znovuzvolený prezident Macron vytvořil naproti tomu spolu s Demokratickým hnutím a stranou Horizonty bývalého premiéra Édouarda Philippa středopravicovou koalici. Osobně pak dohlížel na vytvoření kandidátek pro všechny volební obvody. Ziskem většiny by měl volné ruce pro reformy.

„Macron oznámil řadu projektů, které však nebyl schopen dotáhnout do konce z různých důvodů – kvůli demonstracím žlutých vest, ale i covidu,“ domnívá se například starosta města Vésinet Bruno Coradetti. 

Le Penová nejspíš nemá šanci na zvolení více poslanců

Národní sdružení, které vede Marine Le Penová, má v parlamentních volbách jen malou šanci na zvolení většího počtu poslanců, uvedl Šmíd. Je to i proto, že zůstala na straně krajní pravice osamocená.

„Le Penová dala jasně najevo, že nevytvoří společnou alianci se stranou Znovudobytí Érica Zemmoura,“ připomněl novinář Jean Bexon, který se specializuje na extrémní pravici. 

Prezident Macron hodlá na mítincích osobně podpořit své kandidáty, mezi nimiž bude i řada ministrů jeho vlády. Pokud žádný z uchazečů o poslanecký mandát nezíská v prvním kole většinu, bude se o něj bojovat i v kole druhém. To se bude konat o týden později, tedy 19. června. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 24 mminutami

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Ruské síly v noci na středu podnikly 26 útoků na ukrajinský Charkov, které si vyžádaly zatím neupřesněný počet zraněných a způsobily požár. V úderech na ruské cíle pokračoval také Kyjev, po jednom z nich vypukl požár v Kujbyševské ropné rafinérii ve městě Samara, informoval zpravodajský server Ukrajinska Pravda s odvoláním na informace a nahrávky očitých svědků zveřejněné na ruské síti Telegram. Ruské úřady také tvrdí, že budovu historického muzea v Sevastopolu zasáhly v noci na středu ukrajinské drony.
před 25 mminutami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 2 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 3 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 7 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 10 hhodinami
Načítání...