Do důchodu v 62 letech a minimální penze tisíc eur. Francouzský premiér představil detaily reformy

Transformace důchodového systému ve Francii vymaže nejrůznější výjimky, nová pravidla však budou spravedlivá, prohlásil francouzský premiér Édouard Philippe. Uvedl to při prezentaci podrobností reformy. Zákonnou hranicí pro odchod do penze zůstane věk 62 let a vláda bude lidem pracujícím za minimální mzdu garantovat čistý důchod minimálně 1000 eur (zhruba 25 500 korun) měsíčně. Chystané změny vyvolaly rozsáhlou stávku pracovníků státní sféry, která pokračuje už sedmým dnem.

Předseda vlády ujišťoval, že rozumí obavám protestujících, vláda ale podle něj koná v zájmu sociální spravedlnosti. Nejde jí podle něj o „drobné úspory“, ale o nápravu nespravedlností v současných pravidlech. Uvedl, že kabinet o reformě poslední dva roky jedná s odbory a s občany a že teď „nastal čas vybudovat univerzální důchodový systém“.

„Univerzální systém umožní lépe ochránit nejzranitelnější Francouze. Budeme garantovat minimální čistou penzi 1000 eur měsíčně při dokončené kariéře na minimální mzdě,“ pokračoval Philippe. Promlouval přitom před členy státního poradního sboru CESE (Conseil économique, social et environnemental), v němž jsou zastoupeni francouzští zaměstnavatelé, odbory a další sdružení.

„Zavedení univerzálního systému zahrnuje potlačení speciálních režimů,“ citoval předsedu vlády deník Le Figaro. Francouzský důchodový systém totiž nyní sestává ze 42 různých režimů s výhodami pro občany v určitých profesích. Například železničáři mohou teď odcházet do důchodu o deset let dříve než většina ostatních pracujících.

Francouzi podle Philippea budou muset pracovat do vyššího věku než nyní. Ačkoli formálně zůstane zákonnou hranicí pro důchod věk 62 let, systémem bonusů a slev chce vláda motivovat k ochodu na odpočinek až v 64 letech. Například lidé narození po roce 1974 budou muset pracovat do 64 let, pokud budou chtít dostávat plný důchod. Starší ročníky nebudou reformou zasaženy, slíbil premiér. Dodal, že tato úprava zaručí vyvážený důchodový rozpočet do roku 2027.

  • Zavedení minimální penze ve výši 1000 eur
  • Jednotná hranice pro odchod do důchodu pro všechna odvětví: 62 let
  • Bonusový program, který má přesvědčit lidi, aby pracovali déle (cíl: do 64 let)
  • Změny se dotknou lidí, kteří vstoupí na pracovní trh po roce 2022
  • Reforma se netýká lidí narozených před rokem 1975, penzisty začne ovlivňovat od roku 2037
  • Zdroj: Deutsche Welle

Proti reformě se už týden protestuje

Návrh reformy zřejmě nepovede k ukončení stávky, která je označována jako časově neomezená. Odborový svaz CGT už navíc vládní představy kritizoval. „S prohlášením vlády nejsme vůbec spokojení. Je to vtip a výsměch těm, kteří dnes bojují,“ prohlásil šéf odborů Philippe Martinez. Dodal, že stávku bude nutné ještě zesílit.

Změny v současném systému povedou podle kritiků reformy k tomu, že lidé budou muset pracovat déle a dostanou menší penze. Odboráři proto pohrozili, že by současné protesty mohly dosáhnout podoby demonstrací v roce 1995, které vedly k pádu premiéra Alaina Juppého. Tehdejší protesty média přirovnávala k nepokojům z května 1968, kdy se Francie ocitla na pokraji revoluce.

V čele už týden trvající stávky, která působí zejména v Paříži značné komplikace v dopravě a která už ovlivnila také tržby hotelů či restaurací, stojí zaměstnanci státních drah SNCF. Ve středu znovu nepracuje přes sedmdesát procent vlakvedoucích a SNCF oproti běžnému režimu vypravila jen čtvrtinu rychlovlaků TGV a třicet procent vlaků na lokálních linkách TER.

Chaos opět zavládl v některých stanicích pařížského metra. Deset z jeho 16 linek je zcela uzavřených, další čtyři fungují v omezeném režimu. Ke stávce se připojili i někteří policisté, jejichž odboroví zástupci svolali manifestaci před pařížským sídlem CESE. Podle přítomných reportérů dorazily stovky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 6 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 30 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...