Do důchodu v 62 letech a minimální penze tisíc eur. Francouzský premiér představil detaily reformy

Transformace důchodového systému ve Francii vymaže nejrůznější výjimky, nová pravidla však budou spravedlivá, prohlásil francouzský premiér Édouard Philippe. Uvedl to při prezentaci podrobností reformy. Zákonnou hranicí pro odchod do penze zůstane věk 62 let a vláda bude lidem pracujícím za minimální mzdu garantovat čistý důchod minimálně 1000 eur (zhruba 25 500 korun) měsíčně. Chystané změny vyvolaly rozsáhlou stávku pracovníků státní sféry, která pokračuje už sedmým dnem.

Předseda vlády ujišťoval, že rozumí obavám protestujících, vláda ale podle něj koná v zájmu sociální spravedlnosti. Nejde jí podle něj o „drobné úspory“, ale o nápravu nespravedlností v současných pravidlech. Uvedl, že kabinet o reformě poslední dva roky jedná s odbory a s občany a že teď „nastal čas vybudovat univerzální důchodový systém“.

„Univerzální systém umožní lépe ochránit nejzranitelnější Francouze. Budeme garantovat minimální čistou penzi 1000 eur měsíčně při dokončené kariéře na minimální mzdě,“ pokračoval Philippe. Promlouval přitom před členy státního poradního sboru CESE (Conseil économique, social et environnemental), v němž jsou zastoupeni francouzští zaměstnavatelé, odbory a další sdružení.

„Zavedení univerzálního systému zahrnuje potlačení speciálních režimů,“ citoval předsedu vlády deník Le Figaro. Francouzský důchodový systém totiž nyní sestává ze 42 různých režimů s výhodami pro občany v určitých profesích. Například železničáři mohou teď odcházet do důchodu o deset let dříve než většina ostatních pracujících.

Francouzi podle Philippea budou muset pracovat do vyššího věku než nyní. Ačkoli formálně zůstane zákonnou hranicí pro důchod věk 62 let, systémem bonusů a slev chce vláda motivovat k ochodu na odpočinek až v 64 letech. Například lidé narození po roce 1974 budou muset pracovat do 64 let, pokud budou chtít dostávat plný důchod. Starší ročníky nebudou reformou zasaženy, slíbil premiér. Dodal, že tato úprava zaručí vyvážený důchodový rozpočet do roku 2027.

  • Zavedení minimální penze ve výši 1000 eur
  • Jednotná hranice pro odchod do důchodu pro všechna odvětví: 62 let
  • Bonusový program, který má přesvědčit lidi, aby pracovali déle (cíl: do 64 let)
  • Změny se dotknou lidí, kteří vstoupí na pracovní trh po roce 2022
  • Reforma se netýká lidí narozených před rokem 1975, penzisty začne ovlivňovat od roku 2037
  • Zdroj: Deutsche Welle

Proti reformě se už týden protestuje

Návrh reformy zřejmě nepovede k ukončení stávky, která je označována jako časově neomezená. Odborový svaz CGT už navíc vládní představy kritizoval. „S prohlášením vlády nejsme vůbec spokojení. Je to vtip a výsměch těm, kteří dnes bojují,“ prohlásil šéf odborů Philippe Martinez. Dodal, že stávku bude nutné ještě zesílit.

Změny v současném systému povedou podle kritiků reformy k tomu, že lidé budou muset pracovat déle a dostanou menší penze. Odboráři proto pohrozili, že by současné protesty mohly dosáhnout podoby demonstrací v roce 1995, které vedly k pádu premiéra Alaina Juppého. Tehdejší protesty média přirovnávala k nepokojům z května 1968, kdy se Francie ocitla na pokraji revoluce.

V čele už týden trvající stávky, která působí zejména v Paříži značné komplikace v dopravě a která už ovlivnila také tržby hotelů či restaurací, stojí zaměstnanci státních drah SNCF. Ve středu znovu nepracuje přes sedmdesát procent vlakvedoucích a SNCF oproti běžnému režimu vypravila jen čtvrtinu rychlovlaků TGV a třicet procent vlaků na lokálních linkách TER.

Chaos opět zavládl v některých stanicích pařížského metra. Deset z jeho 16 linek je zcela uzavřených, další čtyři fungují v omezeném režimu. Ke stávce se připojili i někteří policisté, jejichž odboroví zástupci svolali manifestaci před pařížským sídlem CESE. Podle přítomných reportérů dorazily stovky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...