Politici ve Francii se rozhodují o podpoře prezidentských kandidátů. Někteří chtějí anonymní vyjádření

Nahrávám video

Do francouzských prezidentských voleb zbývají dva měsíce. Kandidáti se nyní snaží získat pět stovek podpisů místních politiků potřebných k tomu, aby se boje o úřad mohli vůbec zúčastnit. Jistotu má zatím jen současná hlava státu Emmanuel Macron a podmínku zřejmě brzy splní i kandidátka republikánů Valérie Pécresseová. Zatím jen několik desítek podpisů získala Marine Le Penová. Čas má do čtvrtého března.

V provensálské vesnici Sainte-Anastasie-sur-Issole žije patnáct set obyvatel. Starousedlíci v minulosti většinou volili kandidáta krajní pravice. Ti, co se na jih přistěhovali nedávno za teplem a pocházejí hlavně z pařížského regionu, mají preference jiné. I proto není pro starostu Oliviera Hoffmanna snadné vybrat, komu svůj podpis dá.

Rozhodnutí nechtěl přijmout sám. Vypsal proto referendum, ve kterém měli o podpoře toho či onoho kandidáta rozhodnout sami obyvatelé vesnice. „Bohužel, ukázalo se, že tento postup zřejmě není legální. Prefekt ho proto zakázal s tím, že se musím rozhodnout sám,“ uvedl Hoffmann.

„Je to skandální. I proto, že v jiných regionech to povolili. Navíc je to demokratický způsob, jak o podpoře rozhodnout,“ reagoval majitel trafiky Bruno Trojani, který ve vesnici žije třicet let.

Od posledních voleb z roku 2017 platí pro čtyři desítky tisíc starostů, poslanců a regionálních politiků povinnost zveřejnit, kterému kandidátovi straní. To je citlivé hlavně pro apolitické starosty v menších místech, protože by si tím mohli znepřátelit část místních obyvatel. „Rozhodl jsem se proto nikoho nepodpořit,“ řekl Hoffmann.

Mnozí politici systém kritizují. „Je nutné pochopit, že když se bude volit anonymně, situaci to vyřeší,“ míní starosta Elancourt v pařížském regionu Jean Michel Forgous.

Všechny podpisy prověřuje Ústavní rada a kandidáti je mohou sbírat ještě měsíc. Kdo potřebných pět stovek signatur nezíská, o prezidentský úřad se ucházet nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 2 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 5 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 6 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 7 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 12 hhodinami
Načítání...