Evropu svírají demonstrace zemědělců. Upozorňují na růst nákladů i konkurenci z Ukrajiny

8 minut
Horizont ČT24: Zemědělské protesty v Evropě
Zdroj: ČT24

Aktuálně jsou nespokojení farmáři nejhlasitější ve Francii, ale o slovo se hlásí napříč celou Evropskou unií. Na zemědělce tlačí rostoucí náklady doma i nebezpečně levná konkurence v zahraničí. Kritika pak často míří na Brusel a jím prosazovaná společná pravidla.

Evropští farmáři a jejich těžká technika se zvláště v posledních týdnech pustili do boje, který mnozí z nich považují za existenční. Před necelými dvěma týdny to zaznívalo například v protestním průvodu před Bundestagem v Berlíně, nyní ve francouzských městech. Právě ve Francii se nyní snaží zatarasit co nejvíce příjezdových cest do Paříže.

Společným jmenovatelem všech protestů je nejen podle farmářů – bez rozdílu země původu – neudržitelná bilance jejich hospodaření.

„Abych přežil, musím vzít i jiné zaměstnání. Moje farma už mě neuživí, ale jen práce navíc. To není normální,“ říká francouzský farmář Vincent.

Situace je vážná i v Belgii. Agentura ČTK uvedla, že belgičtí pěstitelé a chovatelé plánují ve čtvrtek dorazit do Bruselu, kde začne mimořádný summit EU. Slibují příjezd tisícovky traktorů a naprostou paralýzu Bruselu a okolí.

Potíže, které na zemědělce nejen na západě Evropy doléhají, mají řadu konkrétních podob. „Farmáři říkají, že bojují s vyššími náklady, že za produkty, které vyrobí, nedostávají takové peníze jako dříve. I to, že čelí (levnému) exportu nejrůznějších komodit, od kuřat až po rajčata,“ vysvětluje korespondent agentury AP v Paříži John Leicester.

V různých částech Evropy mají problémy pěstitelů a chovatelů ještě regionální specifika. Na jihu je to především zátěž spojená s klimatickou změnou. Řečtí farmáři demonstrovali minulý týden – také za úplné vládní kompenzace těžkých ztrát, které jim vloni způsobily živelní pohromy.

Kritika levné konkurence

Hlavně na východním okraji Unie dopadá na zemědělce nejsilněji situace spojená s ruskou válkou na Ukrajině. Moskva téměř zablokovala zámořský export z napadené země. EU tak dočasně zrušila omezení na levný dovoz z Ukrajiny.

„Mají levnější výrobní náklady, mají lepší půdu a nemají taková omezení, která od nás Evropská unie očekává, že budeme dodržovat,“ upozornil polský farmář Andrzej Hallmann.

Evropská komise navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy, uvedla agentura ČTK. Současné pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz však navrhuje prodloužit o další rok, tedy do června 2025.

Právě Brusel a jeho společná zemědělská politika je často cílem protestů bez ohledu na to, ve které zemi se právě odehrávají. Farmáři se obávají i toho, jak na ně dolehnou změny, s nimiž Unie přichází. Jsou to plány na větší omezení přímých kompenzací, ale i přísnější restrikce v použití hnojiv a další opatření.

Antievropský sentiment farmářských bouří pak může představovat významný politický kapitál, s nímž dokážou dobře pracovat zejména populistické platformy. „Zastavme dohody o volném obchodu, jež (farmáře) zjevně vystavují konkurenci producentů, kteří nepodléhají stejným restrikcím,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Národního sdružení Marine Le Penová.

I přesto, že se jednotlivé vlády i Evropská komise snaží na nepokoje reagovat a slibují ústupky i dialog, volby do Evropského parlamentu jsou už na obzoru. V hlasování na začátku června podle analytiků mohou výrazně posílit právě populistické a pravicové subjekty. Nejen proto, že se snaží odpovídat na obavy farmářů; toto téma ale může jejich skóre ještě vylepšit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 13 mminutami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 55 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...