Aktuálně jsou nespokojení farmáři nejhlasitější ve Francii, ale o slovo se hlásí napříč celou Evropskou unií. Na zemědělce tlačí rostoucí náklady doma i nebezpečně levná konkurence v zahraničí. Kritika pak často míří na Brusel a jím prosazovaná společná pravidla.
Evropu svírají demonstrace zemědělců. Upozorňují na růst nákladů i konkurenci z Ukrajiny
Horizont ČT24: Zemědělské protesty v Evropě (zdroj: ČT24)
Evropští farmáři a jejich těžká technika se zvláště v posledních týdnech pustili do boje, který mnozí z nich považují za existenční. Před necelými dvěma týdny to zaznívalo například v protestním průvodu před Bundestagem v Berlíně, nyní ve francouzských městech. Právě ve Francii se nyní snaží zatarasit co nejvíce příjezdových cest do Paříže.
Společným jmenovatelem všech protestů je nejen podle farmářů – bez rozdílu země původu – neudržitelná bilance jejich hospodaření.
„Abych přežil, musím vzít i jiné zaměstnání. Moje farma už mě neuživí, ale jen práce navíc. To není normální,“ říká francouzský farmář Vincent.
Situace je vážná i v Belgii. Agentura ČTK uvedla, že belgičtí pěstitelé a chovatelé plánují ve čtvrtek dorazit do Bruselu, kde začne mimořádný summit EU. Slibují příjezd tisícovky traktorů a naprostou paralýzu Bruselu a okolí.
Potíže, které na zemědělce nejen na západě Evropy doléhají, mají řadu konkrétních podob. „Farmáři říkají, že bojují s vyššími náklady, že za produkty, které vyrobí, nedostávají takové peníze jako dříve. I to, že čelí (levnému) exportu nejrůznějších komodit, od kuřat až po rajčata,“ vysvětluje korespondent agentury AP v Paříži John Leicester.
V různých částech Evropy mají problémy pěstitelů a chovatelů ještě regionální specifika. Na jihu je to především zátěž spojená s klimatickou změnou. Řečtí farmáři demonstrovali minulý týden – také za úplné vládní kompenzace těžkých ztrát, které jim vloni způsobily živelní pohromy.
Kritika levné konkurence
Hlavně na východním okraji Unie dopadá na zemědělce nejsilněji situace spojená s ruskou válkou na Ukrajině. Moskva téměř zablokovala zámořský export z napadené země. EU tak dočasně zrušila omezení na levný dovoz z Ukrajiny.
„Mají levnější výrobní náklady, mají lepší půdu a nemají taková omezení, která od nás Evropská unie očekává, že budeme dodržovat,“ upozornil polský farmář Andrzej Hallmann.
Evropská komise navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy, uvedla agentura ČTK. Současné pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz však navrhuje prodloužit o další rok, tedy do června 2025.
Právě Brusel a jeho společná zemědělská politika je často cílem protestů bez ohledu na to, ve které zemi se právě odehrávají. Farmáři se obávají i toho, jak na ně dolehnou změny, s nimiž Unie přichází. Jsou to plány na větší omezení přímých kompenzací, ale i přísnější restrikce v použití hnojiv a další opatření.
Antievropský sentiment farmářských bouří pak může představovat významný politický kapitál, s nímž dokážou dobře pracovat zejména populistické platformy. „Zastavme dohody o volném obchodu, jež (farmáře) zjevně vystavují konkurenci producentů, kteří nepodléhají stejným restrikcím,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Národního sdružení Marine Le Penová.
I přesto, že se jednotlivé vlády i Evropská komise snaží na nepokoje reagovat a slibují ústupky i dialog, volby do Evropského parlamentu jsou už na obzoru. V hlasování na začátku června podle analytiků mohou výrazně posílit právě populistické a pravicové subjekty. Nejen proto, že se snaží odpovídat na obavy farmářů; toto téma ale může jejich skóre ještě vylepšit.