Evropu svírají demonstrace zemědělců. Upozorňují na růst nákladů i konkurenci z Ukrajiny

8 minut
Horizont ČT24: Zemědělské protesty v Evropě
Zdroj: ČT24

Aktuálně jsou nespokojení farmáři nejhlasitější ve Francii, ale o slovo se hlásí napříč celou Evropskou unií. Na zemědělce tlačí rostoucí náklady doma i nebezpečně levná konkurence v zahraničí. Kritika pak často míří na Brusel a jím prosazovaná společná pravidla.

Evropští farmáři a jejich těžká technika se zvláště v posledních týdnech pustili do boje, který mnozí z nich považují za existenční. Před necelými dvěma týdny to zaznívalo například v protestním průvodu před Bundestagem v Berlíně, nyní ve francouzských městech. Právě ve Francii se nyní snaží zatarasit co nejvíce příjezdových cest do Paříže.

Společným jmenovatelem všech protestů je nejen podle farmářů – bez rozdílu země původu – neudržitelná bilance jejich hospodaření.

„Abych přežil, musím vzít i jiné zaměstnání. Moje farma už mě neuživí, ale jen práce navíc. To není normální,“ říká francouzský farmář Vincent.

Situace je vážná i v Belgii. Agentura ČTK uvedla, že belgičtí pěstitelé a chovatelé plánují ve čtvrtek dorazit do Bruselu, kde začne mimořádný summit EU. Slibují příjezd tisícovky traktorů a naprostou paralýzu Bruselu a okolí.

Potíže, které na zemědělce nejen na západě Evropy doléhají, mají řadu konkrétních podob. „Farmáři říkají, že bojují s vyššími náklady, že za produkty, které vyrobí, nedostávají takové peníze jako dříve. I to, že čelí (levnému) exportu nejrůznějších komodit, od kuřat až po rajčata,“ vysvětluje korespondent agentury AP v Paříži John Leicester.

V různých částech Evropy mají problémy pěstitelů a chovatelů ještě regionální specifika. Na jihu je to především zátěž spojená s klimatickou změnou. Řečtí farmáři demonstrovali minulý týden – také za úplné vládní kompenzace těžkých ztrát, které jim vloni způsobily živelní pohromy.

Kritika levné konkurence

Hlavně na východním okraji Unie dopadá na zemědělce nejsilněji situace spojená s ruskou válkou na Ukrajině. Moskva téměř zablokovala zámořský export z napadené země. EU tak dočasně zrušila omezení na levný dovoz z Ukrajiny.

„Mají levnější výrobní náklady, mají lepší půdu a nemají taková omezení, která od nás Evropská unie očekává, že budeme dodržovat,“ upozornil polský farmář Andrzej Hallmann.

Evropská komise navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy, uvedla agentura ČTK. Současné pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz však navrhuje prodloužit o další rok, tedy do června 2025.

Právě Brusel a jeho společná zemědělská politika je často cílem protestů bez ohledu na to, ve které zemi se právě odehrávají. Farmáři se obávají i toho, jak na ně dolehnou změny, s nimiž Unie přichází. Jsou to plány na větší omezení přímých kompenzací, ale i přísnější restrikce v použití hnojiv a další opatření.

Antievropský sentiment farmářských bouří pak může představovat významný politický kapitál, s nímž dokážou dobře pracovat zejména populistické platformy. „Zastavme dohody o volném obchodu, jež (farmáře) zjevně vystavují konkurenci producentů, kteří nepodléhají stejným restrikcím,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Národního sdružení Marine Le Penová.

I přesto, že se jednotlivé vlády i Evropská komise snaží na nepokoje reagovat a slibují ústupky i dialog, volby do Evropského parlamentu jsou už na obzoru. V hlasování na začátku června podle analytiků mohou výrazně posílit právě populistické a pravicové subjekty. Nejen proto, že se snaží odpovídat na obavy farmářů; toto téma ale může jejich skóre ještě vylepšit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 21 mminutami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 4 hhodinami
Načítání...