Evropu svírají demonstrace zemědělců. Upozorňují na růst nákladů i konkurenci z Ukrajiny

8 minut
Horizont ČT24: Zemědělské protesty v Evropě
Zdroj: ČT24

Aktuálně jsou nespokojení farmáři nejhlasitější ve Francii, ale o slovo se hlásí napříč celou Evropskou unií. Na zemědělce tlačí rostoucí náklady doma i nebezpečně levná konkurence v zahraničí. Kritika pak často míří na Brusel a jím prosazovaná společná pravidla.

Evropští farmáři a jejich těžká technika se zvláště v posledních týdnech pustili do boje, který mnozí z nich považují za existenční. Před necelými dvěma týdny to zaznívalo například v protestním průvodu před Bundestagem v Berlíně, nyní ve francouzských městech. Právě ve Francii se nyní snaží zatarasit co nejvíce příjezdových cest do Paříže.

Společným jmenovatelem všech protestů je nejen podle farmářů – bez rozdílu země původu – neudržitelná bilance jejich hospodaření.

„Abych přežil, musím vzít i jiné zaměstnání. Moje farma už mě neuživí, ale jen práce navíc. To není normální,“ říká francouzský farmář Vincent.

Situace je vážná i v Belgii. Agentura ČTK uvedla, že belgičtí pěstitelé a chovatelé plánují ve čtvrtek dorazit do Bruselu, kde začne mimořádný summit EU. Slibují příjezd tisícovky traktorů a naprostou paralýzu Bruselu a okolí.

Potíže, které na zemědělce nejen na západě Evropy doléhají, mají řadu konkrétních podob. „Farmáři říkají, že bojují s vyššími náklady, že za produkty, které vyrobí, nedostávají takové peníze jako dříve. I to, že čelí (levnému) exportu nejrůznějších komodit, od kuřat až po rajčata,“ vysvětluje korespondent agentury AP v Paříži John Leicester.

V různých částech Evropy mají problémy pěstitelů a chovatelů ještě regionální specifika. Na jihu je to především zátěž spojená s klimatickou změnou. Řečtí farmáři demonstrovali minulý týden – také za úplné vládní kompenzace těžkých ztrát, které jim vloni způsobily živelní pohromy.

Kritika levné konkurence

Hlavně na východním okraji Unie dopadá na zemědělce nejsilněji situace spojená s ruskou válkou na Ukrajině. Moskva téměř zablokovala zámořský export z napadené země. EU tak dočasně zrušila omezení na levný dovoz z Ukrajiny.

„Mají levnější výrobní náklady, mají lepší půdu a nemají taková omezení, která od nás Evropská unie očekává, že budeme dodržovat,“ upozornil polský farmář Andrzej Hallmann.

Evropská komise navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy, uvedla agentura ČTK. Současné pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz však navrhuje prodloužit o další rok, tedy do června 2025.

Právě Brusel a jeho společná zemědělská politika je často cílem protestů bez ohledu na to, ve které zemi se právě odehrávají. Farmáři se obávají i toho, jak na ně dolehnou změny, s nimiž Unie přichází. Jsou to plány na větší omezení přímých kompenzací, ale i přísnější restrikce v použití hnojiv a další opatření.

Antievropský sentiment farmářských bouří pak může představovat významný politický kapitál, s nímž dokážou dobře pracovat zejména populistické platformy. „Zastavme dohody o volném obchodu, jež (farmáře) zjevně vystavují konkurenci producentů, kteří nepodléhají stejným restrikcím,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Národního sdružení Marine Le Penová.

I přesto, že se jednotlivé vlády i Evropská komise snaží na nepokoje reagovat a slibují ústupky i dialog, volby do Evropského parlamentu jsou už na obzoru. V hlasování na začátku června podle analytiků mohou výrazně posílit právě populistické a pravicové subjekty. Nejen proto, že se snaží odpovídat na obavy farmářů; toto téma ale může jejich skóre ještě vylepšit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51AktualizovánoPrávě teď

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...