Evropu svírají demonstrace zemědělců. Upozorňují na růst nákladů i konkurenci z Ukrajiny

8 minut
Horizont ČT24: Zemědělské protesty v Evropě
Zdroj: ČT24

Aktuálně jsou nespokojení farmáři nejhlasitější ve Francii, ale o slovo se hlásí napříč celou Evropskou unií. Na zemědělce tlačí rostoucí náklady doma i nebezpečně levná konkurence v zahraničí. Kritika pak často míří na Brusel a jím prosazovaná společná pravidla.

Evropští farmáři a jejich těžká technika se zvláště v posledních týdnech pustili do boje, který mnozí z nich považují za existenční. Před necelými dvěma týdny to zaznívalo například v protestním průvodu před Bundestagem v Berlíně, nyní ve francouzských městech. Právě ve Francii se nyní snaží zatarasit co nejvíce příjezdových cest do Paříže.

Společným jmenovatelem všech protestů je nejen podle farmářů – bez rozdílu země původu – neudržitelná bilance jejich hospodaření.

„Abych přežil, musím vzít i jiné zaměstnání. Moje farma už mě neuživí, ale jen práce navíc. To není normální,“ říká francouzský farmář Vincent.

Situace je vážná i v Belgii. Agentura ČTK uvedla, že belgičtí pěstitelé a chovatelé plánují ve čtvrtek dorazit do Bruselu, kde začne mimořádný summit EU. Slibují příjezd tisícovky traktorů a naprostou paralýzu Bruselu a okolí.

Potíže, které na zemědělce nejen na západě Evropy doléhají, mají řadu konkrétních podob. „Farmáři říkají, že bojují s vyššími náklady, že za produkty, které vyrobí, nedostávají takové peníze jako dříve. I to, že čelí (levnému) exportu nejrůznějších komodit, od kuřat až po rajčata,“ vysvětluje korespondent agentury AP v Paříži John Leicester.

V různých částech Evropy mají problémy pěstitelů a chovatelů ještě regionální specifika. Na jihu je to především zátěž spojená s klimatickou změnou. Řečtí farmáři demonstrovali minulý týden – také za úplné vládní kompenzace těžkých ztrát, které jim vloni způsobily živelní pohromy.

Kritika levné konkurence

Hlavně na východním okraji Unie dopadá na zemědělce nejsilněji situace spojená s ruskou válkou na Ukrajině. Moskva téměř zablokovala zámořský export z napadené země. EU tak dočasně zrušila omezení na levný dovoz z Ukrajiny.

„Mají levnější výrobní náklady, mají lepší půdu a nemají taková omezení, která od nás Evropská unie očekává, že budeme dodržovat,“ upozornil polský farmář Andrzej Hallmann.

Evropská komise navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy, uvedla agentura ČTK. Současné pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz však navrhuje prodloužit o další rok, tedy do června 2025.

Právě Brusel a jeho společná zemědělská politika je často cílem protestů bez ohledu na to, ve které zemi se právě odehrávají. Farmáři se obávají i toho, jak na ně dolehnou změny, s nimiž Unie přichází. Jsou to plány na větší omezení přímých kompenzací, ale i přísnější restrikce v použití hnojiv a další opatření.

Antievropský sentiment farmářských bouří pak může představovat významný politický kapitál, s nímž dokážou dobře pracovat zejména populistické platformy. „Zastavme dohody o volném obchodu, jež (farmáře) zjevně vystavují konkurenci producentů, kteří nepodléhají stejným restrikcím,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Národního sdružení Marine Le Penová.

I přesto, že se jednotlivé vlády i Evropská komise snaží na nepokoje reagovat a slibují ústupky i dialog, volby do Evropského parlamentu jsou už na obzoru. V hlasování na začátku června podle analytiků mohou výrazně posílit právě populistické a pravicové subjekty. Nejen proto, že se snaží odpovídat na obavy farmářů; toto téma ale může jejich skóre ještě vylepšit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Informují o tom chilská média s odvoláním na volební orgán Servel. Po sečtení více než 98 procent okrsků získal Kast 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Jaraová už uznala porážku a Kastovi již telefonoval současný prezident Gabriel Boric, který se s ním sejde k domluvě o předání úřadu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 6 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa za agenty pro Madura. Zabavený tanker měl pomoci Kubě, píše NYT

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
před 15 hhodinami
Načítání...