Nacher, Fiala i Skopeček odmítají kandidaturu von der Leyenové, Potůčková je pro

12. 6. 2024‌‌|Zdroj: ČT24

41 minut

Patrik Nacher, Jan Skopeček, Lucie Potůčková a Radim Fiala v debatě o eurovolbách

Zdroj: ČT24

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.

Lidé dali vedení Evropské unie jasný vzkaz, že chtějí racionální politiku, při které budou zaznívat i informace o nákladech spojených s Green Dealem či migrací, řekl Nacher.

Skopeček připomněl, že posilovaly strany s kritickým postojem k migraci a s jiným pohledem na rychlost zelené transformace. Zmínil, že dosavadní tři hlavní frakce mají v Evropském parlamentu nadále většinu, ale voliči vyslali do hlavních zemí signál, že se nedaří zvládat migraci a že mají obavy o ztrátu životní úrovně spojenou s Green Dealem.

Největší frakcí v Evropském parlamentu bude podle odhadů lidovecká. Krajní pravice posílila

Volby do Evropského parlamentu v Moralzarzal ve Španělsku

Potůčková soudí, že v eurovolbách zvítězil strach a obavy voličů. „Máme tady válku na Ukrajině, máme tady i velký strach z klimatické změny.“ Velkým otazníkem podle ní je, kam se přikloní nezařazení poslanci. Dodala však, že lidovecká frakce (EPP) posílila.

Lidé se dříve smáli zeleným ideologiím, ale dnes už pochopili, že by se jich měli bát, myslí si Fiala. Jsou s nimi totiž spojené velké náklady, Evropa pak chudne a firmy z ní odcházejí. To voliči nechtějí, místo toho požadují reálnou a pragmatickou politiku.

Výsledky v členských státech

Zvolené subjekty

3 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

5 mandátů

3 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

7 mandátů

6 mandátů

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

3 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

4 mandáty

3 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

30 mandátů

13 mandátů

9 mandátů

6 mandátů

5 mandátů

Zvolené subjekty

6 mandátů

4 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

4 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

24 mandáty

21 mandát

8 mandátů

6 mandátů

1 mandát

Zvolené subjekty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

3 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

11 mandátů

7 mandátů

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

3 mandáty

Zvolené subjekty

29 mandátů

15 mandátů

14 mandátů

12 mandátů

6 mandátů

5 mandátů

3 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

8 mandátů

6 mandátů

4 mandáty

3 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

21 mandát

20 mandátů

6 mandátů

3 mandáty

Zvolené subjekty

8 mandátů

7 mandátů

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

6 mandátů

5 mandátů

2 mandáty

Zvolené subjekty

19 mandátů

6 mandátů

3 mandáty

2 mandáty

Zvolené subjekty

7 mandátů

4 mandáty

3 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

6 mandátů

5 mandátů

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

4 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

22 mandáty

20 mandátů

6 mandátů

3 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zvolené subjekty

5 mandátů

4 mandáty

3 mandáty

2 mandáty

1 mandát

Zdroj: EPaktualizováno: 06. 09. 2024 11:28

V další části pořadu se diskutovalo o politickém zemětřesení, které výsledky eurovoleb vyvolaly ve Francii. Prezident Emmanuel Macron po těžké porážce svého hnutí Obnova rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil předčasné volby už na přelom června a července (30. června a 7. července).

Jaký bude vývoj ve Francii?

Fiala k tomu řekl, že přichází čas Marine Le Penové a jejího Národního sdružení. Doufá zároveň, že tak, jak se bude měnit Francie a částečně i Německo, se bude měnit také Evropa. „Francie by se mohla stát hlavním tahounem Evropské unie místo Německa.“

Potůčková si naopak myslí, že od Macrona šlo o promyšlený krok, a věří, že krajní pravice nebude mít dost času se sjednotit.

Skopeček považuje Macronův krok za riskantní, nikoliv však za odvážný. Tím by podle něj bylo jen vypsání nových prezidentských voleb. Upozornil také na měnící se rétoriku Marine Le Penové a její snahu o získání i umírněnějších voličů.

Macron rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil nové volby

Nacher, Fiala i Skopeček by – pokud by byli europoslanci – nehlasovali pro to, aby se Ursula von der Leyenová opět stala šéfkou Evropské komise. Naopak Potůčková soudí, že svou pozici obhájí. Dodala, že ona by ji podpořila.

Skopeček připomněl, že se předsedkyně Komise podílela na všech negativech minulosti, a proto by uvítal jiného kandidáta. Konkrétně nikoho nejmenoval, stejně jako Nacher, který by von der Leyenovou také nepodpořil. „Rozhodně ne,“ řekl k tomu Fiala, podle něhož má největší šanci ten, kdo zaujme co nejrezervovanější postoj k migraci a ke Green Dealu. Osobně si nedovede představit, že by se von der Leyenová omluvila za své dosavadní vedení Komise, řekla by, že se mýlila, a slíbila, že od zítřka bude dělat všechno jinak. Ani Fiala neuvedl konkrétní jméno možného protikandidáta/protikandidátky.

Potůčková by pro současnou předsedkyni hlasovala. Domnívá se navíc, že už má podporu zajištěnou. A to navzdory nejasnému postoji některých zatím nezařazených nově zvolených poslanců.

Von der Leyenová chce obhájit post šéfky Evropské komise. Většinu v europarlamentu ale jistou nemá

V závěrečné části pořadu hovořili čeští poslanci o výběru kandidáta na českého eurokomisaře. Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti Potůčkové zatím není jasno o tom, kdo to bude. „Doufám, že brzo jasno mít budeme, protože už není čas otálet,“ upozornila s tím, že silná portfolia se rozebírají už nyní. „Pokud nepřijdeme se silnou osobností, tak budeme mít smůlu, budeme mít těžkou vyjednávací pozici,“ pokračovala poslankyně vládní strany STAN.

Koho bude nominovat Česko na eurokomisaře?

Právě STAN podle ní mandát k nominaci eurokomisaře dostal, ovšem finální výběr je na vládě. „Přijdeme pravděpodobně se dvěma jmény, adeptů máme víc a bude na vládě, která jména si vybere,“ dodala s tím, že jedním z těchto jmen bude zvolená europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) doplnil, že koalice dodrží svůj slib – aby hnutí STAN navrhovalo eurokomisaře. Dodal však, že u koaličních jednání nebyl, vychází ze slibu. S Potůčkovou souhlasil v tom, že čím dříve bude mít Česko kandidáta na eurokomisaře nominovaného, tím bude větší šance dosáhnout konkrétního portfolia a „sáhnout si na nějaký významný post“.

Prioritou by pro Česko mělo být získání ekonomického portfolia, doplnil Skopeček. Toto místo má prý větší šanci získat člověk s ministerskou zkušeností. Jméno by prý mělo být známé v řádu týdnů. „Teď je míč na straně STANu a věřím, že přijde s kandidátem, velmi rychle ho posoudí vláda a začne se paralelně vyjednávat. Není na co čekat,“ konstatoval.

Celkové výsledky

Česko

Zdroj: ČSÚaktualizováno: 10. 06. 2024 00:24

Předseda poslaneckého klubu hnutí SPD Radim Fiala potvrdil, že z jeho pohledu je nominace eurokomisaře dohodou vládních stran. „Ale že by to mělo nějaký vliv na Českou republiku, kdo bude tím eurokomisařem nebo jaké bude mít portfolio, to si vůbec nemyslím,“ prohlásil. „Ti lidé jsou tam prostě pro Evropskou unii. Strana, která ho vygeneruje, tak má eurokomisaře, a to je všechno,“ dodal.

Nominace na eurokomisaře za Česko je vládní zodpovědnost, doplnil místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Patrik Nacher. Kabinet měl podle něj vybrat kandidáta i na základě výsledků eurovoleb. Poukázal i na to, že Nerudová z jeho pohledu je spíše progresivní europoslankyní a ti jsou prý mezi zvolenými v menšině.

„Je to nějaký vzkaz od voličů, otázka, jestli vládní koalice vyslyší tento vzkaz,“ řekl Nacher. Připomněl, že dle něj není jasné, zda dohoda s nominacemi nebyla myšlena v rámci koalice PirSTAN, poněvadž Piráti by prý mohli nominovat nezvoleného kandidáta Marcela Kolaju.

Koalici čeká výběr nového českého eurokomisaře. Ještě není shoda na portfoliu