Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.
Extremisté zleva i zprava soupeří o Francii. Hrozí pat
Ve Francii panuje před volbami vyostřená atmosféra. Proti krajní pravici demonstrovaly v uplynulých týdnech statisíce lidí. Zhoršila se i bezpečnostní situace, přibylo útoků na politiky včetně starostů a členů zastupitelstev. Mnoho Židů v zemi pociťuje nárůst antisemitistických nálad. „Problém dlouhodobě vnímám v polarizaci společnosti, tento trend je i v jiných evropských zemích,“ upozornil Jarolím Antal z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.
Některé strany se snaží postavit svou rétoriku na šíření strachu. „Jsou tu velmi citlivé otázky související s poklesem životní úrovně následkem inflace, dopady Zelené dohody (Green Dealu) na občany. Nesmíme také zapomenout na imigraci. To si myslím, že se stává motorem, kdy populistická a extremistická hnutí se snaží získávat voliče. Polarizace se pak dostává i do mezilidských vztahů, a to, co vidíme v těch útocích, je, že polarizace eskaluje. Je to jedna z hrozeb volební kampaně,“ soudí Antal.
Osmadvacetiletý předseda RN Jordan Bardella hlásá, že krajní pravice je připravena chopit se moci. Podle průzkumu deníku Les Échos bude krajně pravicovou stranu v prvním kole volit 37 procent Francouzů, její preference za poslední týden opět stouply. Druhá je s přibližně 28 procenty nová aliance levicových stran.
Neoblíbený sólista Macron
Macronovu vládnímu táboru připisují sondáže třetí místo se zhruba dvaceti procenty hlasů. Centristická koalice Společně klade důraz na nutnost zastavit extremistické strany, realističnost ekonomických plánů nebo pozici Francie v rámci Evropské unie. Za premiéra by nadále chtěla dosavadního předsedu kabinetu Gabriella Attala.
„Neřekl bych, že program Obnovy (Macronovy strany, pozn. red.) je pro Francouze neatraktivní. Slabá podpora v průzkumech je dána tím, že ve volbách chtějí uštědřit Macronovi lekci. Nejde o jeho program. Macron udělal pro Francii hodně dobrého, ekonomika šla nahoru, nezaměstnanost výrazně klesla, stát za covidu velmi podpořil firmy i jednotlivce. To se už ale zapomnělo,“ řekl webu ČT24 politický analytik a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška.
Expert Janyška o možných povolebních scénářích ve Francii (zdroj: ČT24)
Macronova centristická liberální koalice vedená jeho stranou Obnova přišla o absolutní většinu v parlamentu už před dvěma lety, což prezidenta brzdilo v realizaci jeho plánů. S pouhými 250 poslanci musel hledat podporu jiných stran u každého zákona, upozorňuje BBC.
K prosazení sporné důchodové reformy zvyšující věk odchodu do penze musela loni Macronova vláda přistoupit k nebývalému kroku, kdy použila článek 49.3 ústavy a zákonodárce obešla. Kontroverzní rozhodnutí tehdy ještě umocnilo protesty proti sporné legislativě.
„Macron je dnes velmi neoblíbený. Obyčejný Francouz ho vnímá jako typického představitele elit, které nesnáší: vystudoval dobré školy, byl v soukromé bance, kde zbohatl, udělal jako velmi mladý závratnou kariéru a o obyčejném životě ví velmi málo. Lidem na něm vadí jeho arogance, způsob, jakým dává najevo svou inteligenční nadřazenost, to, že vůbec neposlouchá druhé a řídí se jen podle svého. Také jim vadí, že do všeho zasahuje, že o všem chce rozhodovat. A často říkají, že je prezidentem bohatých a že neví, jak je těžké vyjít na konci měsíce,“ vyjmenoval Janyška.
Macron s vypsáním předčasných voleb zariskoval, míní odborníci. Prezident rozpuštěním Národního shromáždění reagoval na drtivou porážku své strany v červnových eurovolbách, v nichž si polepšilo Národní sdružení. Podle Janyšky na volby nebyl nikdo připraven, včetně prezidentovy strany. „Jeho lidé o tom vůbec nevěděli, bylo to jeho osobní rozhodnutí, které s nikým nekonzultoval,“ podotkl expert.
Šéf Elysejského paláce svůj překvapivý krok vysvětluje snahou zabránit tomu, aby krajní pravice bodovala v příštích prezidentských volbách v roce 2027. Francie má totiž poloprezidentský systém, v němž má hlava státu silné pravomoci, řídí zejména zahraniční politiku a obranu státu.
Vzestup krajní pravice jako forma protestu
Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd považuje vzestup krajní pravice za formu protestu proti vládě Macrona a jeho koalice. „To je ten největší důvod, proč procentuálně podpora Národního sdružení narostla. Je otázkou, jestli je Národní sdružení připraveno vládnout, průzkumy jsou jedna věc, ale realita může být jiná, protože systém voleb je pro Národní sdružení nevýhodný,“ konstatoval Šmíd.
Národní sdružení bylo až do roku 2018 známo jako Národní fronta, kterou založil v roce 1972 krajně pravicový politik Jean-Marie Le Pen. Strana se přejmenovala na popud jeho dcery, neúspěšné prezidentské kandidátky Marine Le Penové, která se snažila zbavit stranu antisemitistické a rasistické pověsti.
„V nedávné minulosti byli velmi blízcí Putinovi, ten půjčil Marine Le Penové do prezidentských voleb před sedmi lety deset milionů eur. Ve svých řadách mají poslance, kteří jezdili do Ruska včetně Krymu. Le Penová akceptovala ruskou anexi Krymu a ruskou verzi referenda na poloostrově, řekla, že většina obyvatelstva hlasovala pro připojení k Rusku,“ upozornil Janyška. Strana se v souvislosti s „ruskou půjčkou“ hájila tím, že jí údajně nechtěly půjčit francouzské banky.
RN, která je s 88 křesly nejsilnější opoziční stranou v Národním shromáždění, si získává na svou stranu mladé voliče, ukázaly eurovolby. Krajně pravicovou stranu v nich podpořilo třicet procent Francouzů ve věku 18 až 24 let a 28 procent voličů ve věku 25 až 34 let. Někteří vlivní francouzští influenceři ale naopak varují, aby lidé RN nevolili, píše na webu al-Džazíra.
Největší francouzský youtuber Squeezie, který má devatenáct milionů sledujících, podle ní zveřejnil 14. června příspěvek, v němž apeloval na voliče, aby se postavili „pro dobro všech občanů země proti nenávistné a destruktivní ideologii“. Proti extremismu se vyslovili také slavní francouzští fotbalisté včetně Kyliana Mbappého.
Charismatický lídr Bardella
Krajně pravicové partaji se daří lákat nové voliče i na to, že v jejím čele stojí charismatický mladý lídr a schopný komunikátor Bardella, který působí v Evropském parlamentu a je velmi aktivní na TikToku. Bardella, jenž pochází z chudé oblasti severovýchodně od Paříže a vychovávala ho svobodná matka, je kandidátem krajní pravice na příštího premiéra. Podle expertů pomáhá změkčovat obraz krajně pravicové strany.
Na sociálních sítích zaujal miliony lidí a vyvolal „bardellamánii,“ píše server France24. Jeho profily obsahují hlavně krátká videa z rozhovorů a debat, na řadě z nich se objímá s Marine Le Penovou nebo si dělá selfie se svými příznivci. Vytváří také krátké klipy zesměšňující Macronovy příznivce.
„Je nejen hezký, ale také inteligentní!,“ uvádí jeden z komentářů na TikToku. „Pane Bardello, je mi 17 let a vy mi dáváte naději, že změníte věci v naší zemi. Dřív jsem byl spíše levicový volič a myslím, že (teď) chci vložit důvěru ve vás,“ píše se v dalším příspěvku citovaném France24.
Šéf RN Jordan Bardella se svou stoupenkyní
RN v kampani cílila na témata, z nichž mají Francouzi největší obavy, a to je zdražování, imigrace a kriminalita. Bardella plánuje omezit volný pohyb migrantů prováděním vnitrostátních hraničních kontrol a zrušit unijní opatření na ochranu klimatu. Lídr krajní pravice slibuje také vstřícnější pravidla pro odchod do důchodu nebo revoluci ve školství, včetně zákazu mobilních telefonů ve školách.
Navenek umírnění Le Penovci
RN sice už neplánuje vystoupit z Evropské unie a eurozóny, ale chce organizaci „reformovat“ a oslabit blok zevnitř, uvádí stanice Sky News. „Strana se ‚modernizovala‘, už tam neslyšíme výroky typu Jeana Le Pena, je přijatelnější pro většinového Francouze. Ale to neznamená, že se změnila podstata, může to být jen navenek,“ podotkl Šmíd.
Bardella prohlásil, že Francie by pod jeho vedením nadále podporovala Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi, odmítl ale možné vyslání francouzských vojáků i dodávky „vojenského materiálu a střel dlouhého doletu, které by mohly zasáhnout ruská města, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu“. „Považuji Rusko za hrozbu v několika ohledech jak pro Francii, tak pro Evropu,“ zdůraznil lídr RN.
Pokud jde o názor na válku v Gaze, Bardella by za současné situace a s ohledem na teroristický útok hnutí Hamás ze 7. října na Izrael odmítl uznat palestinský stát, protože by se to rovnalo „uznání terorismu“. „Dali bychom tím politickou legitimitu organizaci, která ve svém programu počítá se zničením státu Izrael,“ řekl politik s odkazem na Hamás.
Všichni proti RN
RN uspěje s největší pravděpodobností v tradičních baštách krajní pravice, jako je chudší sever Francie a jih země, který se potýká s imigrací, míní Šmíd. „I když se proti nim spojí další kandidáti, tak tady je předpoklad, že RN může (ve druhém kole) vyhrát. Na většině míst ale už teď vznikají koalice, kdy se vládní strany domlouvají se socialisty, že tam, kde nemají vlastního kandidáta, tak podpoří kandidáta jejich strany,“ popsal dále zpravodaj.
Až ve druhém kole tak dojde k tomu, že se všichni spojí proti krajní pravici, předpokládá Šmíd. Právě na to spoléhá celou dobu prezident Macron. Jeho koalice Společně zahrnující v současné době Obnovu nebo třeba Demokratické hnutí by ale podle průzkumů mohla získat i méně než sto křesel.
Z aliance se před volbami odštěpila strana Horizonty vedená bývalým premiérem Édouardem Philippem, jenž má prezidentské ambice. Do Macronovy koalice by se nicméně mohla vrátit už po volbách, píše Politico. Podle webu mohou být voliči centristů klíčovými hráči, protože je otázkou, kam se přikloní ve druhém kole, zda ke krajní pravici, levicovému bloku, či se rozhodnou raději nehlasovat.
Zamčený šéf Republikánů a rozkol ve Znovudobytí!
Předvolební kampaň byla dramatická, místy až groteskní, hodnotí Šmíd. Snahy o vytváření aliancí často provázely vyhrocené spory. Například šéf Republikánů Éric Ciotti vyvolal podle Šmídových slov „zemětřesení uvnitř strany“, když navrhl, aby se Republikáni spojili s RN. Bardellova strana se dohodla na podpoře některých podobně smýšlejících republikánů, aby si nekonkurovali ve volebních obvodech. Podle serveru Politico se dohoda týkala asi šedesáti kandidátů.
Vedení Republikánů za to svého šéfa vyloučilo, načež se Ciotti zamkl v sídle strany a nechtěl tam pustit spolustraníky. Pařížský soud rozhodnutí o svržení předsedy Republikánů nakonec zrušil s tím, že není v souladu se zákonem.
Republikáni, kteří jsou součástí koalice středopravých stran (UDC), by Macronovu reformu penzí nechali v platnosti, snížili by daně a vládní protiimigrační opatření naopak ještě zpřísnili. Kromě toho by se zasazovali také o navýšení finanční pomoci Kyjevu, píše Le Monde. V průzkumech jsou až čtvrtí za vládní koalicí.
Kromě Republikánů se chce RN, které hrozí, že nebude mít absolutní většinu, spojit také s politiky z krajně pravicové strany Znovudobytí!, která je podle Šmída ještě více extremistická než samotná RN. Znovudobytí založil v roce 2021 kontroverzní prezidentský kandidát Éric Zemmour. Ten je znám svými rasistickými výroky na adresu muslimů a migrantů, kteří podle něj ohrožují zemi. Strana získala v nedávných volbách do europarlamentu pět procent hlasů.
Místopředsedkyně strany Marion Maréchalová-Le Penová, která je neteří Marine Le Penové, vyzvala ke spojení s RN, čímž popudila šéfa strany Zemmoura. Ten političku obvinil ze „světového rekordu ve zradě“ a v televizním rozhovoru řekl, že je „znechucen a zraněn“. Oznámil zároveň, že v případě dohody s RN by stáhl své kandidáty.
Levicové alianci dominují extremisté
Po oznámení o vypsání předčasných voleb se rychle dohodla na spolupráci levice, jež vytvořila značně nesourodou Novou lidovou frontu (NFP). Ta čelí kritice ze strany některých členů za silně socialistický program, který podle Šmída počítá například se zvýšením minimální mzdy v přepočtu o pět tisíc korun a zdaněním bohatých.
Aliance slibuje rozchod s Macronovou politikou, hodlá zrušit důchodovou i imigrační reformu a slíbila, že bude bojovat proti antisemitismu. Levice plánuje také zrušit článek 49.3 ústavy, který umožňuje vládě prosadit zákon bez hlasování v parlamentu, a vytvořit novou ústavu, jež bude platit v rámci příští, šesté francouzské republiky.
Nová lidová fronta se dále zavázala „bránit suverenitu a svobodu ukrajinského lidu“ a poskytnout Kyjevu dodávky zbraní. Navrhuje i vyslání mírových sil k zabezpečení jaderných elektráren na Ukrajině, uvedl server Yahoo News.
NFP se odkazuje na Lidovou frontu, politickou alianci založenou ve Francii v roce 1936 za účelem boje proti fašismu. Z 546 kandidátů, kteří zastupují Novou lidovou frontu, podporuje 229 Nepodrobenou Francii, 175 zástupců získali socialisté, 92 zelení a 50 komunisté.
Francouzské Národní shromáždění
Návrat exprezidenta Hollanda
Socialisté si vylepšili pozici po úspěšné kampani umírněného politika, novináře a režiséra Raphaëla Glucksmanna v eurovolbách. Do hry se vrací také exprezident François Hollande. Za socialisty bude kandidovat v departementu Corrèze, podle regionálního deníku La Montagne se tak stane s podporou ostatních levicových stran z NFP, které proti němu nepostaví v obvodu své kandidáty.
„Socialisté se teď cítí na koni, v koalici jsou téměř hlavní silou. Spojují, co se spojit dá i to, co se spojit nedá, čímž je Nepodrobená Francie. Samotní socialisté mají s touto stranou problém, protože je známa svými často antisemitskými projevy, výraznými projevy na podporu Palestiny. Dokonce jsou to poslanci této strany, kdo vyvěšovali v Národním shromáždění palestinské vlajky,“ připomněl Šmíd.
Francouzský socialista Raphaël Glucksmann
Antisemitismus a vstřícnost vůči Moskvě
Nepodrobenou Francii vede krajně levicový politik a neúspěšný kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon. „V poslední době měl mnoho antisemitských výroků, které velmi popudily Francii. Hraje na to, že získá hlasy potomků arabských imigrantů z předměstí. Tam lidé tradičně nechodili k volbám a on je rozpumpovává, účastní se všech demonstrací za Palestinu. Hraje tuto nebezpečnou linku. Židé se v poslední době ve Francii necítí klidně,“ poznamenal Janyška.
Kromě zmíněného radikálního zvýšení minimální mzdy volá Mélenchon po zrušení Macronovy reformy penzí výrazným snížením věku odchodu do důchodu nebo žádá uzavření jaderných elektráren. V minulosti hovořil také o vystoupení z NATO a v případě, že se Unie nereformuje, pak žádá i odchod z EU. Jeho strana zastává podle kritiků příliš umírněný postoj k Rusku.
Krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon na protivládním protestu v říjnu 2022
Zatím není jasné, kdo z levicové aliance by se měl stát premiérem, jelikož aliance má kolektivní vedení. Glucksmann se ale již jasně vyjádřil, že Mélenchona odmítá. Zatímco Glucksmann důrazně odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a po ruské invazi do Gruzie v roce 2008 se stal poradcem tehdejšího gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, řada členů Nepodrobené Francie zastává vůči Moskvě umírněné postoje.
Když měl ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj letos začátkem června projev ve francouzském parlamentu, řada členů Nepodrobené Francie, stejně jako krajní pravice, se ho nezúčastnila, připomíná France24.
Výraznou postavou v koalici je také další krajně levicový politik Manuel Bompard, jenž působil mezi lety 2019 až 2022 v europarlamentu a zastupoval levicovou alianci v televizní debatě lídrů všech tří hlavních volebních koalic. Mluví se rovněž o exprezidentu Hollandovi.
Ani u Nové lidové fronty to ale podle průzkumů nevypadá na absolutní většinu, takže bude muset hledat další spojence, aby mohla premiérský post obsadit, poznamenalo Politico.
Macron zmínil občanskou válku
Macron varuje před extremisty z obou stran politického spektra. „Myslím, že jak Národní sdružení, tak Nepodrobená Francie reagují na skutečné problémy, skutečný hněv a skutečnou úzkost člověka, který říká, nejsem uznáván a chráněn... Ale podle mého názoru reagují špatně, zvyšují konflikty a vyvolávají občanskou válku. Domnívám se, že odpověď spočívá ve větší efektivitě, ale ze strany republiky,“ uvedl prezident v podcastu Generation Do It Yourself.
Nepodrobená Francie podle něj navrhuje určitou formu komunitarismu, který klade nad národní zájmy dílčí zájmy své komunity. Prezident označil celou Novou lidovou frontu za „naprosto proimigrantskou“ a dovolující lidem na radnici změnit pohlaví, což vyvolalo mezi prezidentovými kritiky obvinění z transfobie, píše BBC.
Lídři tří hlavních francouzských koalic se přeli v televizní debatě (zdroj: ČT24)
Bez absolutní většiny hrozí pat
O jménu premiéra rozhoduje podle ústavy prezident, který má nicméně reflektovat složení Národního shromáždění. Podle Antala hraje Macron ve volbách vabank.
„(Volby) mají trochu jinou podobu, než jsme zvyklí v Čechách nebo ze střední Evropy. Jsou dvoukolové a on spoléhá na to, že ve druhém kole voliči odmítnou krajně pravicové kandidáty. Problém je v tom, že opoziční hnutí vedené Marine Le Penovou a Jordanem Bardellou má v současných průzkumech třicet až třicet pět procent, což znamená, že by skutečně mohlo zvítězit,“ míní expert.
Podle Janyšky je pravděpodobné, že krajní pravice nakonec získá nadpoloviční většinu a bude sestavovat vládu.
„Doposud to byla jen protestní strana, nikdy nikdo z jejích lidí nebyl ve vládě, neměl sebemenší zkušenost s tím, jak se řídí stát, ve svých řadách mají jen pár starostů menších měst. RN bude proto mít velký problém s tím, kde najít ministry. A budou muset přesvědčit část vysokých státních úředníků, prefektů, diplomatů, aby pro ně pracovali. Zpočátku to bude znamenat velký zmatek a zároveň permanentní konflikt s prezidentem,“ obává se bývalý velvyslanec ve Francii.
Zpravodaj ČT Jan Šmíd k situaci v předvolební Francii (zdroj: ČT24)
Bardella už dříve hovořil o tom, že nebude premiérem, pokud RN nezíská absolutní většinu, protože nechce být „prezidentovým asistentem“. „Nebudu prodávat Francouzům opatření nebo kroky, které jsem nemohl dodržet,“ cituje BBC lídra krajní pravice.
Pokud nikdo nezíská absolutní většinu, Macron se může pokusit hledat spojenectví s hlavním proudem centristické pravice nebo levice, ale nemusí uspět, píše v komentáři The Guardian. Nejpravděpodobnějším výsledkem je tak podle britského serveru ještě více roztříštěný parlament s posílenou RN a nakonec patová situace, která může ochromit fungování státu.
Antal z VŠE to vnímá podobně. „Jako největší riziko vidím to, že by se Francie mohla volbami dostat do patu, že vznikne menšinová vláda nebo budou dlouho probíhat jednání o tom, jak vůbec vláda bude vypadat,“ poznamenal expert.
Expert Antal: Francouzské volby mohou vést k patu (zdroj: ČT24)
Kohabitaci Francouzi znají
Předčasné volby vypsal i v roce 1997 konzervativní prezident Jacques Chirac. Levice v čele se socialistou Lionelem Jospinem tehdy získala většinu a šéf Elysejského paláce musel pět let vládnout v rámci takzvané kohabitace (soužití).
Také Macron nejspíš bude muset jmenovat premiérem někoho z levicové koalice, protože premiérem již nebude Gabriel Attal z prezidentovy Obnovy. „Premiér se bude víc zajímat o domácí záležitosti, prezident o zahraniční politiku, takto to může fungovat po sedmém červenci,“ popisuje nejpravděpodobnější scénář Šmíd.
Francie zažila kohabitaci i dříve. V letech 1986 až 1988 byl konzervativec Jacques Chirac premiérem a hlavou státu byl tehdy levicový politik François Mitterrand, připomíná BBC. Mezi lety 1993 až 1995 musel středopravicový premiér Edouard Balladour spolupracovat rovněž s Mitterrandem.
Podle expertů by ale soužití mezi centristou Macronem a extremisty z levého či pravého politického spektra bylo výzvou zcela jiné úrovně. Důležitost voleb si uvědomují i samotní Francouzi, kterých by mohlo přijít hlasovat v prvním kole 63 až 65 procent, což je nejvíc za dvacet let, ukazují sondáže.
Na vztahy Francie s Českem nebude mít případné vítězství RN v nejbližší budoucnosti vliv, míní Janyška. „Problémy začnou, pokud bude RN provádět zahraniční politiku, jak o ní mluví. Tedy házet systematicky písek do soukolí EU a být jakýmsi druhým Maďarskem. A pokud opustí Macronovu dnes jasnou politiku podpory vůči Ukrajině. V tomto ohledu je RN dost nečitelné, oficiálně sice poslední dobou podporují vojenskou podporu Ukrajiny, ale s mnoha výhradami,“ upozornil politický analytik.
Možný problém pro Česko se podle Janyšky rýsuje kvůli výstavbě nových jaderných reaktorů, o které má nyní zájem francouzská firma. „Lze předpokládat, že v nejbližších měsících se jednání s EDF zastaví či zpomalí a nebude jasné, jaký názor na to bude mít nová vláda RN. Nezdá se, že by měla experty na jadernou energetiku, RN ovšem proklamovala, že jsou proti Zelené dohodě,“ poznamenal expert.