„Nemyslitelné se stává skutečností,“ zdůvodňuje Macron svůj jestřábí obrat k Rusku

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Emmanuel Macron obrátil ve svém postoji vůči Rusku a zařadil se do čela státníků, kteří požadují co nejtvrdší přístup. Francouzský prezident přitom před začátkem plnohodnotné invaze na Ukrajinu promlouval s ruským lídrem Vladimirem Putinem v Moskvě u neobvykle dlouhého stolu a po zahájení pozemních operací s ním vedl řadu telefonických rozhovorů. V červnu 2022 pak Macron vybízel v konfliktu „neponižovat Rusko“.

V přímém kontrastu s tím stojí jeho nedávné vyjádření, že „v určitém okamžiku“ bude možná Francie nucena na Ukrajině „vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám“. Nedlouho předtím se zase nechal slyšet, že by západní spojenci neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Francouzský prezident také varoval, že „bezpečnost Evropy a Francouzů je v sázce“, a pokud Rusko zvítězí, důvěryhodnost Evropy se „sníží na nulu“.

Macronovy výroky následně korigoval francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné, podle kterého by se francouzští vojáci v případě nasazení na Ukrajinu neměli účastnit bojů, ale pomáhat například s odminováním nebo výrobou zbraní.

V reakci na Macronova vyjádření však odmítli vyslání svých vojáků na Ukrajinu představitelé Německa a Spojených států, negativní postoj zaujal i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) není vyslání jednotek Aliance „na stole“.

Rozpolcené reakce přišly od představitelů Polska. Duda na konci února odmítl zapojení polských jednotek na Ukrajině, zatímco ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v pátek řekl, že myšlenka nasazení sil NATO „není nemyslitelná“.

Také litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas nevyloučil nasazení litevských vojáků do nebojových operací. Odstupivší moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu zase poznamenal, že Macron pouze zahájil konverzaci, která bude v řádu měsíců nevyhnutelná. „Urychlil to, aby mobilizoval pomoc v takovém časovém horizontu, který bude na frontě užitečný,“ uvedl.

Slova o zaslepenosti a pokrytectví mezi Paříží a Berlínem

Zásadní neshody v postoji vůči Rusku panují mezi Francií a Německem. Kancléř Olaf Scholz, jehož země tradičně bývala nejbližším spojencem Francie, kvůli rozporům přijal Macrona v Berlíně.

„Žádné objímání však nemůže zakrýt zásadní neshody: Francie obviňuje Německo z otálení s pomocí Ukrajině a ze záměrné zaslepenosti (...), Německo obviňuje Francii z bezohledného válečnictví, pokrytectví (její dodávky zbraní jsou ve skutečnosti daleko za německými) a Macronova velkohubého vystupování,“ okomentoval schůzku web BBC.

„Žádné červené linie“

Ve čtvrtek Macron v televizním rozhovoru nastínil, co stojí za změnou jeho postojů. Tvrdý přístup podle něj lze zaujmout teprve po vyčerpání veškerých možností dialogu s Moskvou. Kreml podle něj v posledních měsících navíc znatelně přitvrdil, řekl s odkazem na přechod na válečnou ekonomiku, zesílené represe vůči vnitřní opozici a stupňované kybernetické útoky.

Připomněl, že Ukrajina má na frontě problémy čelit ruskému náporu a na Spojené státy jako spojence podle něj již není spolehnutí. Evropa tak dle Macrona vstupuje do světa, „kde se dosud nemyslitelné stává skutečností“.

Podle serveru The Wall Street Journal prezident řekl představitelům hlavních francouzských politických stran, že Paříž by v přístupu k Rusku „neměla mít červené linie“. „Tváří v tvář nepříteli, který si nestanovuje žádné hranice, si je nemůžeme dovolit stanovit,“ řekl podle jednoho z asistentů.

Macronův obrat jako předvolební tah

Podle BBC může být Macronova proměna postojů iniciována blížícími se volbami do Evropského parlamentu, v nichž se chce odlišit od Národního sdružení Marine Le Penové a Jordana Bardelly. Podle průzkumů se totiž zdá, že krajně pravicové uskupení v evropských volbách Macronovu stranu porazí.

Podle průzkumů veřejného mínění lze ale ve francouzské společnosti sledovat „postupnou erozi podpory Ukrajiny“. Zhruba 68 procent Francouzů také nesouhlasí s vysláním západních vojáků na ukrajinské území. Národní sdružení proto v průzkumech posiluje.

Macronův jestřábí postoj se projevil už během léta, kdy rozhodl o dodávkách raket s plochou dráhou letu Scalp. Velká Británie na Ukrajinu poslala téměř identické rakety Storm Shadow. Podle analytiků tyto zbraně pomohly ukrajinským obráncům rozbít ruskou černomořskou flotilu.

Německo a Spojené státy podobný krok odmítly. I to podle odborníků naznačuje, že Macron nutí Evropany, aby se zamysleli nad svou bezpečností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump v Los Angeles nasadí na 700 příslušníků námořní pěchoty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v Los Angeles nasadí na sedm set příslušníků námořní pěchoty, píše agentura Reuters. Budou mít dočasně podpůrnou roli. Jde o reakci na protesty, které ve druhém nejlidnatějším městě USA vypukly v pátek poté, co tam imigrační úřady uskutečnily sérii razií. Při protestech proti imigrační politice zároveň policie v San Franciscu zatkla asi 150 lidí včetně několika mladistvých, píše server CNN.
15:51Aktualizovánopřed 11 mminutami

Jachta s Gretou Thunbergovou mířící ke Gaze je dle AFP v Izraeli

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod, kam už podle agentury AFP doplula. Izraelské ministerstvo zahraničí předtím oznámilo, že posádka lodi Madleen je v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.
05:58Aktualizovánopřed 16 mminutami

Nemocnice po střelbě u centra pomoci v Pásmu Gazy hlásí 14 mrtvých a stovku raněných

Při střelbě u centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy zahynulo v pondělí čtrnáct lidí a dalších 99 bylo zraněno, uvedly místní nemocnice a ministerstvo zdravotnictví ovládané teroristickým hnutím Hamás. Do davu podle svědků citovaných agenturou AP stříleli izraelští vojáci spolu s místními ozbrojenci, kteří jsou patrně spojenci izraelské armády. Židovský stát se k události zatím nevyjádřil.
21:18Aktualizovánopřed 32 mminutami

Drancovat oceány je šílenství, burcoval Macron

Pět desítek státníků se sjelo do Nice. Mají se shodnout na sérii opatření proti znečišťování a drancování světových moří. Jejich hostitel, francouzský prezident Emmanuel Macron, vyzývá k ratifikaci mezinárodní dohody, která by třicet procent hladiny oceánů zaštítila nejpřísnější ochranou. „Je naprosto šílené drancovat místa, která ani neznáme. Je to naprosté šílenství!“ uvedl Macron. Jedním z cílů summitu je také zastavení některých praktik včetně vlečného rybolovu, kdy lodí tažená síť ničí mořské dno.
před 1 hhodinou

Napětí v Los Angeles sílí. Trump vyzval k zatýkání protestujících

Tisíce lidí v Los Angeles už třetí den v řadě protestovaly proti imigrační politice Donalda Trumpa. Policie proti nim použila slzný plyn a gumové projektily. Protestující zapalovali auta a blokovali klíčové silniční tahy. Trump proti nim povolal Národní gardu a nevyloučil nasazení námořní pěchoty. Vyslání gardistů označila skupina opozičních demokratů za alarmující zneužití moci ze strany prezidenta. Kalifornie se chce kvůli tomu obrátit na soud. Také v San Franciscu policisté při protestech zatkli asi šedesát lidí včetně několika mladistvých.
06:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Je třeba posílit protivzdušnou obranu o 400 procent, řekl Rutte

Posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu o 400 procent je podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho prioritou Aliance. Přednesl ji v Londýně po setkání s britským premiérem Keirem Starmerem. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
před 2 hhodinami

Rusko a Ukrajina zahájily výměnu válečných zajatců

Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let. Ruské ministerstvo obrany informovalo, že se jedná o první část výměny, která byla dohodnutá mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.
16:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

WSJ: Trump tlačí na zmírnění návrhu „zdrcujících“ protiruských sankcí

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na republikánského senátora Lindseyho Grahama, aby výrazně zmírnil svůj návrh zákona o protiruských sankcích. Píše to web listu The Wall Street Journal (WSJ). Graham o své předloze, jejíž součástí jsou pětisetprocentní cla, mluví jako o „zdrcující“. Bílý dům se snaží napravit vztahy s Moskvou, místo aby ji trestal za pokračující invazi na Ukrajinu, píše WSJ.
před 7 hhodinami
Načítání...