Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.
Emmanuel Macron obrátil ve svém postoji vůči Rusku a zařadil se do čela státníků, kteří požadují co nejtvrdší přístup. Francouzský prezident přitom před začátkem plnohodnotné invaze na Ukrajinu promlouval s ruským lídrem Vladimirem Putinem v Moskvě u neobvykle dlouhého stolu a po zahájení pozemních operací s ním vedl řadu telefonických rozhovorů. V červnu 2022 pak Macron vybízel v konfliktu „neponižovat Rusko“.
V přímém kontrastu s tím stojí jeho nedávné vyjádření, že „v určitém okamžiku“ bude možná Francie nucena na Ukrajině „vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám“. Nedlouho předtím se zase nechal slyšet, že by západní spojenci neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Francouzský prezident také varoval, že „bezpečnost Evropy a Francouzů je v sázce“, a pokud Rusko zvítězí, důvěryhodnost Evropy se „sníží na nulu“.
Macronovy výroky následně korigoval francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné, podle kterého by se francouzští vojáci v případě nasazení na Ukrajinu neměli účastnit bojů, ale pomáhat například s odminováním nebo výrobou zbraní.
V reakci na Macronova vyjádření však odmítli vyslání svých vojáků na Ukrajinu představitelé Německa a Spojených států, negativní postoj zaujal i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) není vyslání jednotek Aliance „na stole“.
Rozpolcené reakce přišly od představitelů Polska. Duda na konci února odmítl zapojení polských jednotek na Ukrajině, zatímco ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v pátek řekl, že myšlenka nasazení sil NATO „není nemyslitelná“.
Také litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas nevyloučil nasazení litevských vojáků do nebojových operací. Odstupivší moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu zase poznamenal, že Macron pouze zahájil konverzaci, která bude v řádu měsíců nevyhnutelná. „Urychlil to, aby mobilizoval pomoc v takovém časovém horizontu, který bude na frontě užitečný,“ uvedl.
Slova o zaslepenosti a pokrytectví mezi Paříží a Berlínem
Zásadní neshody v postoji vůči Rusku panují mezi Francií a Německem. Kancléř Olaf Scholz, jehož země tradičně bývala nejbližším spojencem Francie, kvůli rozporům přijal Macrona v Berlíně.
„Žádné objímání však nemůže zakrýt zásadní neshody: Francie obviňuje Německo z otálení s pomocí Ukrajině a ze záměrné zaslepenosti (...), Německo obviňuje Francii z bezohledného válečnictví, pokrytectví (její dodávky zbraní jsou ve skutečnosti daleko za německými) a Macronova velkohubého vystupování,“ okomentoval schůzku web BBC.
„Žádné červené linie“
Ve čtvrtek Macron v televizním rozhovoru nastínil, co stojí za změnou jeho postojů. Tvrdý přístup podle něj lze zaujmout teprve po vyčerpání veškerých možností dialogu s Moskvou. Kreml podle něj v posledních měsících navíc znatelně přitvrdil, řekl s odkazem na přechod na válečnou ekonomiku, zesílené represe vůči vnitřní opozici a stupňované kybernetické útoky.
Připomněl, že Ukrajina má na frontě problémy čelit ruskému náporu a na Spojené státy jako spojence podle něj již není spolehnutí. Evropa tak dle Macrona vstupuje do světa, „kde se dosud nemyslitelné stává skutečností“.
Podle serveru The Wall Street Journal prezident řekl představitelům hlavních francouzských politických stran, že Paříž by v přístupu k Rusku „neměla mít červené linie“. „Tváří v tvář nepříteli, který si nestanovuje žádné hranice, si je nemůžeme dovolit stanovit,“ řekl podle jednoho z asistentů.
Macronův obrat jako předvolební tah
Podle BBC může být Macronova proměna postojů iniciována blížícími se volbami do Evropského parlamentu, v nichž se chce odlišit od Národního sdružení Marine Le Penové a Jordana Bardelly. Podle průzkumů se totiž zdá, že krajně pravicové uskupení v evropských volbách Macronovu stranu porazí.
Podle průzkumů veřejného mínění lze ale ve francouzské společnosti sledovat „postupnou erozi podpory Ukrajiny“. Zhruba 68 procent Francouzů také nesouhlasí s vysláním západních vojáků na ukrajinské území. Národní sdružení proto v průzkumech posiluje.
Macronův jestřábí postoj se projevil už během léta, kdy rozhodl o dodávkách raket s plochou dráhou letu Scalp. Velká Británie na Ukrajinu poslala téměř identické rakety Storm Shadow. Podle analytiků tyto zbraně pomohly ukrajinským obráncům rozbít ruskou černomořskou flotilu.
Německo a Spojené státy podobný krok odmítly. I to podle odborníků naznačuje, že Macron nutí Evropany, aby se zamysleli nad svou bezpečností.
