Francie odmítla „únavu z války“. Ukrajině dodá caesary, stovky bomb a desítky raket dlouhého doletu

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.

Francie stojí spolu se Spojenými státy v čele „dělostřelecké koalice“. Ta sdružuje třiadvacet států, které se snaží Ukrajině zajistit potřebnou dělostřeleckou sílu.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov spojencům opakovaně vysvětluje, jak urgentní problém představuje v současnosti pro Kyjev nedostatek dělostřelecké munice. „Ruský průmysl umožňuje ruským vojákům vystřílet desítky tisíc granátů na ukrajinské pozice. Na bojišti se ukazuje, že nic nemůže nahradit moderní dělostřelectvo,“ prohlásil před pár dny Umerov.

Kyjev už loni v prosinci oznámil, že kvůli nedostatku granátů musí omezit operace. Podle zprávy estonského ministerstva obrany by Ukrajina potřebovala „minimálně 200 tisíc nábojů za měsíc, aby si udržela lokalizovanou palebnou převahu“.

Desítky houfnic ke spolufinancování

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu koncem minulého týdne přislíbil, že Francie zaplatí padesát milionů eur (asi 1,24 miliardy korun) za koupi dvanácti houfnic Caesar pro Ukrajinu. „Zbývá financovat výrobu šedesáti děl a to je poselství, které předávám našim spojencům,“ konstatoval Lecornu s tím, že náklady na zbývající houfnice by si Francie přála sdílet.

Lecornu už dříve přislíbil Kyjevu celkem 78 dodatečných caesarů, prvních šest, zakoupených Francií, zamíří na Ukrajinu v příštích týdnech. Kyjev má v současné době k dispozici 49 houfnic tohoto typu darovaných Francií a Dánskem, dodala agentura Reuters.

Přesnost a rychlost caesarů

Caesary patří mezi nejvýkonnější dělostřelecké systémy nasazené na Ukrajině. Dosah činí přibližně 55 kilometrů, a pokud jde o rychlost střelby, systém Caesar je schopen vypálit šest granátů za minutu. Tyto zbraně dokáží ničit kolony ruských vozidel, útočí na skladiště munice a díky pokročilému řízení palby dávají ukrajinské armádě možnost zasadit v případě potřeby tvrdý úder s naprostou přesností, píše ukrajinský server Kyiv Post.

Nevýhodu představuje fakt, že pokud jde o mobilitu, caesary byly vyvinuty pro sušší prostředí. Objevily se zprávy, že jemná elektronika vyžaduje pečlivou údržbu a sebemenší kousek bláta by mohl samohybné dělo vyřadit z provozu. Pohyb po výstřelu také trvá déle, což zvyšuje riziko odvetné palby na otevřeném poli, hodnotí Kyiv Post.

Podle nizozemského analytického webu Oryx dodali západní spojenci od začátku plnohodnotné ruské invaze Ukrajině celkem 386 samohybných houfnic ráže 155 milimetrů, což znamená, že nové caesary by znamenaly navýšení ukrajinského arzenálu zhruba o pětinu.

Přechod zbrojovek k „válečné ekonomice“

Francie chce od letošního roku vyrábět pro Ukrajinu tři tisíce granátů ráže 155 milimetrů měsíčně, tedy přibližně 36 tisíc ročně, oproti pouhým dvěma tisícům měsíčně v roce 2023. Ukrajina přitom tvrdí, že vojáci spotřebují pět až patnáct tisíc granátů denně.

Proces výroby zbraní se v poslední době ve Francii urychlil, všímá si server Euronews. Kupříkladu velké francouzské zbrojovce Nexter dříve trvala výroba jednoho systému Caesar třicet měsíců, nyní to je patnáct měsíců.

Jiná francouzská zbrojovka Thales dokázala urychlit výrobu radarů GM200, které byly poskytnuty Ukrajině pro posílení její protivzdušné obrany, z roku a půl na šest měsíců. Zkrátila se rovněž doba výroby protiletadlového raketového kompletu Mistral, za nímž stojí francouzská firma MBDA. Lecornu k tomu uvedl, že zbrojovky přešly do módu „válečné ekonomiky“.

Společná výroba zbraní a dodávky raket

Francie minulý týden oznámila, že bude dodávat Ukrajině padesátku střel vzduch-země A2SM měsíčně po celý rok. A2SM je „přepravní prostředek“ pro klasické letecké bomby o váze od 250 kilogramů po jednu tunu, kterým zajistí dolet až sedmdesát kilometrů. Použít je lze i na letounech sovětské konstrukce, jako jsou letadla MiG a Suchoj, které Ukrajina používá, popisuje deník Le Monde.

Nový francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné se také před týdnem vydal osobně do Kyjeva, kde vyjádřil trvalou podporu Ukrajině navzdory jisté „únavě z války“, kterou projevuje veřejnost ve Francii i v dalších zemích. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se při této příležitosti dohodli na společné výrobě dronů a dělostřelecké munice.

Paříž chce podle šéfa francouzské diplomacie pomoct Ukrajině s výrobou zbraní na jejím území tím, že odstraní právní překážky, jež brání větší spolupráci mezi ukrajinskými a francouzskými zbrojovkami. Francouzské firmy Séjourné vyzval k většímu investování v napadené východoevropské zemi.

„Právě na Ukrajině se odehrává obrana základních principů mezinárodního práva, evropských hodnot a bezpečnostních zájmů Francouzů,“ zdůraznil Séjourné. Francie podle ministra využije svého vlivu, aby na summitu Evropské unie na začátku února odblokovala schválení unijní finanční pomoci Ukrajině v objemu padesát miliard eur (1,2 bilionu korun), kterou v prosinci zablokovalo Maďarsko.

Klíčová bezpečnostní dohoda

Francouzský prezident Emmanuel Macron v únoru vyrazí na Ukrajinu dokončit dvoustrannou bezpečnostní dohodu, která má napadené zemi poskytnout bezpečnostní garance. Paříž má v rámci dohody mimo jiné poskytnout Kyjevu sofistikovanější zbraně. Už během následujících týdnů chce dodat Ukrajině čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb.

Francie je často obviňována z toho, že ve srovnání s jinými zeměmi, jako je Německo nebo Velká Británie, poskytuje Ukrajině méně vojenských dodávek, což francouzští vládní politici odmítají, připomíná web Politico.

Podle zprávy francouzských poslanců z loňského listopadu Paříž od zahájení plnohodnotné ruské invaze Kyjevu poslala zbraně a vojenský materiál za 3,2 miliardy eur (zhruba 77 miliard korun). Vedle zmíněných raket a houfnic Caesar jde například o systém protivzdušné obrany Samp-T.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Itálie zavedla dočasné kontroly pro mimoevropské příchozí ze Španělska

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Opatření označil za nevyhnutelné. Podle italského ministerstva vnitra se nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnilo ministerstvo. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty.
08:53Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidí a třicet dalších zranil

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět lidí a dalších třicet zranil, oznámily ukrajinské záchranné složky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Moskva vyslala na Kyjev celkem 27 balistických raket, z nichž se však ukrajinské protivzdušné obraně podařilo zneškodnit pouze jednu. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot, kterých se Ukrajině podle Kyjeva nedostává.
02:44Aktualizovánopřed 55 mminutami

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS soukromým investorům, oznámil Infantino

Mezinárodní fotbalová federace upustila od plánů prodat podíl na světových šampionátech soukromým investorům poté, co se tento záměr setkal s rozsáhlou kritikou. Oznámil to šéf FIFA Gianni Infantino.
02:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být íránská energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 9 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.