Francie odmítla „únavu z války“. Ukrajině dodá caesary, stovky bomb a desítky raket dlouhého doletu

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.

Francie stojí spolu se Spojenými státy v čele „dělostřelecké koalice“. Ta sdružuje třiadvacet států, které se snaží Ukrajině zajistit potřebnou dělostřeleckou sílu.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov spojencům opakovaně vysvětluje, jak urgentní problém představuje v současnosti pro Kyjev nedostatek dělostřelecké munice. „Ruský průmysl umožňuje ruským vojákům vystřílet desítky tisíc granátů na ukrajinské pozice. Na bojišti se ukazuje, že nic nemůže nahradit moderní dělostřelectvo,“ prohlásil před pár dny Umerov.

Kyjev už loni v prosinci oznámil, že kvůli nedostatku granátů musí omezit operace. Podle zprávy estonského ministerstva obrany by Ukrajina potřebovala „minimálně 200 tisíc nábojů za měsíc, aby si udržela lokalizovanou palebnou převahu“.

Desítky houfnic ke spolufinancování

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu koncem minulého týdne přislíbil, že Francie zaplatí padesát milionů eur (asi 1,24 miliardy korun) za koupi dvanácti houfnic Caesar pro Ukrajinu. „Zbývá financovat výrobu šedesáti děl a to je poselství, které předávám našim spojencům,“ konstatoval Lecornu s tím, že náklady na zbývající houfnice by si Francie přála sdílet.

Lecornu už dříve přislíbil Kyjevu celkem 78 dodatečných caesarů, prvních šest, zakoupených Francií, zamíří na Ukrajinu v příštích týdnech. Kyjev má v současné době k dispozici 49 houfnic tohoto typu darovaných Francií a Dánskem, dodala agentura Reuters.

Přesnost a rychlost caesarů

Caesary patří mezi nejvýkonnější dělostřelecké systémy nasazené na Ukrajině. Dosah činí přibližně 55 kilometrů, a pokud jde o rychlost střelby, systém Caesar je schopen vypálit šest granátů za minutu. Tyto zbraně dokáží ničit kolony ruských vozidel, útočí na skladiště munice a díky pokročilému řízení palby dávají ukrajinské armádě možnost zasadit v případě potřeby tvrdý úder s naprostou přesností, píše ukrajinský server Kyiv Post.

Nevýhodu představuje fakt, že pokud jde o mobilitu, caesary byly vyvinuty pro sušší prostředí. Objevily se zprávy, že jemná elektronika vyžaduje pečlivou údržbu a sebemenší kousek bláta by mohl samohybné dělo vyřadit z provozu. Pohyb po výstřelu také trvá déle, což zvyšuje riziko odvetné palby na otevřeném poli, hodnotí Kyiv Post.

Podle nizozemského analytického webu Oryx dodali západní spojenci od začátku plnohodnotné ruské invaze Ukrajině celkem 386 samohybných houfnic ráže 155 milimetrů, což znamená, že nové caesary by znamenaly navýšení ukrajinského arzenálu zhruba o pětinu.

Přechod zbrojovek k „válečné ekonomice“

Francie chce od letošního roku vyrábět pro Ukrajinu tři tisíce granátů ráže 155 milimetrů měsíčně, tedy přibližně 36 tisíc ročně, oproti pouhým dvěma tisícům měsíčně v roce 2023. Ukrajina přitom tvrdí, že vojáci spotřebují pět až patnáct tisíc granátů denně.

Proces výroby zbraní se v poslední době ve Francii urychlil, všímá si server Euronews. Kupříkladu velké francouzské zbrojovce Nexter dříve trvala výroba jednoho systému Caesar třicet měsíců, nyní to je patnáct měsíců.

Jiná francouzská zbrojovka Thales dokázala urychlit výrobu radarů GM200, které byly poskytnuty Ukrajině pro posílení její protivzdušné obrany, z roku a půl na šest měsíců. Zkrátila se rovněž doba výroby protiletadlového raketového kompletu Mistral, za nímž stojí francouzská firma MBDA. Lecornu k tomu uvedl, že zbrojovky přešly do módu „válečné ekonomiky“.

Společná výroba zbraní a dodávky raket

Francie minulý týden oznámila, že bude dodávat Ukrajině padesátku střel vzduch-země A2SM měsíčně po celý rok. A2SM je „přepravní prostředek“ pro klasické letecké bomby o váze od 250 kilogramů po jednu tunu, kterým zajistí dolet až sedmdesát kilometrů. Použít je lze i na letounech sovětské konstrukce, jako jsou letadla MiG a Suchoj, které Ukrajina používá, popisuje deník Le Monde.

Nový francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné se také před týdnem vydal osobně do Kyjeva, kde vyjádřil trvalou podporu Ukrajině navzdory jisté „únavě z války“, kterou projevuje veřejnost ve Francii i v dalších zemích. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se při této příležitosti dohodli na společné výrobě dronů a dělostřelecké munice.

Paříž chce podle šéfa francouzské diplomacie pomoct Ukrajině s výrobou zbraní na jejím území tím, že odstraní právní překážky, jež brání větší spolupráci mezi ukrajinskými a francouzskými zbrojovkami. Francouzské firmy Séjourné vyzval k většímu investování v napadené východoevropské zemi.

„Právě na Ukrajině se odehrává obrana základních principů mezinárodního práva, evropských hodnot a bezpečnostních zájmů Francouzů,“ zdůraznil Séjourné. Francie podle ministra využije svého vlivu, aby na summitu Evropské unie na začátku února odblokovala schválení unijní finanční pomoci Ukrajině v objemu padesát miliard eur (1,2 bilionu korun), kterou v prosinci zablokovalo Maďarsko.

Klíčová bezpečnostní dohoda

Francouzský prezident Emmanuel Macron v únoru vyrazí na Ukrajinu dokončit dvoustrannou bezpečnostní dohodu, která má napadené zemi poskytnout bezpečnostní garance. Paříž má v rámci dohody mimo jiné poskytnout Kyjevu sofistikovanější zbraně. Už během následujících týdnů chce dodat Ukrajině čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb.

Francie je často obviňována z toho, že ve srovnání s jinými zeměmi, jako je Německo nebo Velká Británie, poskytuje Ukrajině méně vojenských dodávek, což francouzští vládní politici odmítají, připomíná web Politico.

Podle zprávy francouzských poslanců z loňského listopadu Paříž od zahájení plnohodnotné ruské invaze Kyjevu poslala zbraně a vojenský materiál za 3,2 miliardy eur (zhruba 77 miliard korun). Vedle zmíněných raket a houfnic Caesar jde například o systém protivzdušné obrany Samp-T.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 10 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 10 hhodinami
Načítání...