Francie odmítla „únavu z války“. Ukrajině dodá caesary, stovky bomb a desítky raket dlouhého doletu

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.

Francie stojí spolu se Spojenými státy v čele „dělostřelecké koalice“. Ta sdružuje třiadvacet států, které se snaží Ukrajině zajistit potřebnou dělostřeleckou sílu.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov spojencům opakovaně vysvětluje, jak urgentní problém představuje v současnosti pro Kyjev nedostatek dělostřelecké munice. „Ruský průmysl umožňuje ruským vojákům vystřílet desítky tisíc granátů na ukrajinské pozice. Na bojišti se ukazuje, že nic nemůže nahradit moderní dělostřelectvo,“ prohlásil před pár dny Umerov.

Kyjev už loni v prosinci oznámil, že kvůli nedostatku granátů musí omezit operace. Podle zprávy estonského ministerstva obrany by Ukrajina potřebovala „minimálně 200 tisíc nábojů za měsíc, aby si udržela lokalizovanou palebnou převahu“.

Desítky houfnic ke spolufinancování

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu koncem minulého týdne přislíbil, že Francie zaplatí padesát milionů eur (asi 1,24 miliardy korun) za koupi dvanácti houfnic Caesar pro Ukrajinu. „Zbývá financovat výrobu šedesáti děl a to je poselství, které předávám našim spojencům,“ konstatoval Lecornu s tím, že náklady na zbývající houfnice by si Francie přála sdílet.

Lecornu už dříve přislíbil Kyjevu celkem 78 dodatečných caesarů, prvních šest, zakoupených Francií, zamíří na Ukrajinu v příštích týdnech. Kyjev má v současné době k dispozici 49 houfnic tohoto typu darovaných Francií a Dánskem, dodala agentura Reuters.

Přesnost a rychlost caesarů

Caesary patří mezi nejvýkonnější dělostřelecké systémy nasazené na Ukrajině. Dosah činí přibližně 55 kilometrů, a pokud jde o rychlost střelby, systém Caesar je schopen vypálit šest granátů za minutu. Tyto zbraně dokáží ničit kolony ruských vozidel, útočí na skladiště munice a díky pokročilému řízení palby dávají ukrajinské armádě možnost zasadit v případě potřeby tvrdý úder s naprostou přesností, píše ukrajinský server Kyiv Post.

Nevýhodu představuje fakt, že pokud jde o mobilitu, caesary byly vyvinuty pro sušší prostředí. Objevily se zprávy, že jemná elektronika vyžaduje pečlivou údržbu a sebemenší kousek bláta by mohl samohybné dělo vyřadit z provozu. Pohyb po výstřelu také trvá déle, což zvyšuje riziko odvetné palby na otevřeném poli, hodnotí Kyiv Post.

Podle nizozemského analytického webu Oryx dodali západní spojenci od začátku plnohodnotné ruské invaze Ukrajině celkem 386 samohybných houfnic ráže 155 milimetrů, což znamená, že nové caesary by znamenaly navýšení ukrajinského arzenálu zhruba o pětinu.

Přechod zbrojovek k „válečné ekonomice“

Francie chce od letošního roku vyrábět pro Ukrajinu tři tisíce granátů ráže 155 milimetrů měsíčně, tedy přibližně 36 tisíc ročně, oproti pouhým dvěma tisícům měsíčně v roce 2023. Ukrajina přitom tvrdí, že vojáci spotřebují pět až patnáct tisíc granátů denně.

Proces výroby zbraní se v poslední době ve Francii urychlil, všímá si server Euronews. Kupříkladu velké francouzské zbrojovce Nexter dříve trvala výroba jednoho systému Caesar třicet měsíců, nyní to je patnáct měsíců.

Jiná francouzská zbrojovka Thales dokázala urychlit výrobu radarů GM200, které byly poskytnuty Ukrajině pro posílení její protivzdušné obrany, z roku a půl na šest měsíců. Zkrátila se rovněž doba výroby protiletadlového raketového kompletu Mistral, za nímž stojí francouzská firma MBDA. Lecornu k tomu uvedl, že zbrojovky přešly do módu „válečné ekonomiky“.

Společná výroba zbraní a dodávky raket

Francie minulý týden oznámila, že bude dodávat Ukrajině padesátku střel vzduch-země A2SM měsíčně po celý rok. A2SM je „přepravní prostředek“ pro klasické letecké bomby o váze od 250 kilogramů po jednu tunu, kterým zajistí dolet až sedmdesát kilometrů. Použít je lze i na letounech sovětské konstrukce, jako jsou letadla MiG a Suchoj, které Ukrajina používá, popisuje deník Le Monde.

Nový francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné se také před týdnem vydal osobně do Kyjeva, kde vyjádřil trvalou podporu Ukrajině navzdory jisté „únavě z války“, kterou projevuje veřejnost ve Francii i v dalších zemích. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se při této příležitosti dohodli na společné výrobě dronů a dělostřelecké munice.

Paříž chce podle šéfa francouzské diplomacie pomoct Ukrajině s výrobou zbraní na jejím území tím, že odstraní právní překážky, jež brání větší spolupráci mezi ukrajinskými a francouzskými zbrojovkami. Francouzské firmy Séjourné vyzval k většímu investování v napadené východoevropské zemi.

„Právě na Ukrajině se odehrává obrana základních principů mezinárodního práva, evropských hodnot a bezpečnostních zájmů Francouzů,“ zdůraznil Séjourné. Francie podle ministra využije svého vlivu, aby na summitu Evropské unie na začátku února odblokovala schválení unijní finanční pomoci Ukrajině v objemu padesát miliard eur (1,2 bilionu korun), kterou v prosinci zablokovalo Maďarsko.

Klíčová bezpečnostní dohoda

Francouzský prezident Emmanuel Macron v únoru vyrazí na Ukrajinu dokončit dvoustrannou bezpečnostní dohodu, která má napadené zemi poskytnout bezpečnostní garance. Paříž má v rámci dohody mimo jiné poskytnout Kyjevu sofistikovanější zbraně. Už během následujících týdnů chce dodat Ukrajině čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb.

Francie je často obviňována z toho, že ve srovnání s jinými zeměmi, jako je Německo nebo Velká Británie, poskytuje Ukrajině méně vojenských dodávek, což francouzští vládní politici odmítají, připomíná web Politico.

Podle zprávy francouzských poslanců z loňského listopadu Paříž od zahájení plnohodnotné ruské invaze Kyjevu poslala zbraně a vojenský materiál za 3,2 miliardy eur (zhruba 77 miliard korun). Vedle zmíněných raket a houfnic Caesar jde například o systém protivzdušné obrany Samp-T.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 26 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...