Francie odmítla „únavu z války“. Ukrajině dodá caesary, stovky bomb a desítky raket dlouhého doletu

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.

Francie stojí spolu se Spojenými státy v čele „dělostřelecké koalice“. Ta sdružuje třiadvacet států, které se snaží Ukrajině zajistit potřebnou dělostřeleckou sílu.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov spojencům opakovaně vysvětluje, jak urgentní problém představuje v současnosti pro Kyjev nedostatek dělostřelecké munice. „Ruský průmysl umožňuje ruským vojákům vystřílet desítky tisíc granátů na ukrajinské pozice. Na bojišti se ukazuje, že nic nemůže nahradit moderní dělostřelectvo,“ prohlásil před pár dny Umerov.

Kyjev už loni v prosinci oznámil, že kvůli nedostatku granátů musí omezit operace. Podle zprávy estonského ministerstva obrany by Ukrajina potřebovala „minimálně 200 tisíc nábojů za měsíc, aby si udržela lokalizovanou palebnou převahu“.

Desítky houfnic ke spolufinancování

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu koncem minulého týdne přislíbil, že Francie zaplatí padesát milionů eur (asi 1,24 miliardy korun) za koupi dvanácti houfnic Caesar pro Ukrajinu. „Zbývá financovat výrobu šedesáti děl a to je poselství, které předávám našim spojencům,“ konstatoval Lecornu s tím, že náklady na zbývající houfnice by si Francie přála sdílet.

Lecornu už dříve přislíbil Kyjevu celkem 78 dodatečných caesarů, prvních šest, zakoupených Francií, zamíří na Ukrajinu v příštích týdnech. Kyjev má v současné době k dispozici 49 houfnic tohoto typu darovaných Francií a Dánskem, dodala agentura Reuters.

Přesnost a rychlost caesarů

Caesary patří mezi nejvýkonnější dělostřelecké systémy nasazené na Ukrajině. Dosah činí přibližně 55 kilometrů, a pokud jde o rychlost střelby, systém Caesar je schopen vypálit šest granátů za minutu. Tyto zbraně dokáží ničit kolony ruských vozidel, útočí na skladiště munice a díky pokročilému řízení palby dávají ukrajinské armádě možnost zasadit v případě potřeby tvrdý úder s naprostou přesností, píše ukrajinský server Kyiv Post.

Nevýhodu představuje fakt, že pokud jde o mobilitu, caesary byly vyvinuty pro sušší prostředí. Objevily se zprávy, že jemná elektronika vyžaduje pečlivou údržbu a sebemenší kousek bláta by mohl samohybné dělo vyřadit z provozu. Pohyb po výstřelu také trvá déle, což zvyšuje riziko odvetné palby na otevřeném poli, hodnotí Kyiv Post.

Podle nizozemského analytického webu Oryx dodali západní spojenci od začátku plnohodnotné ruské invaze Ukrajině celkem 386 samohybných houfnic ráže 155 milimetrů, což znamená, že nové caesary by znamenaly navýšení ukrajinského arzenálu zhruba o pětinu.

Přechod zbrojovek k „válečné ekonomice“

Francie chce od letošního roku vyrábět pro Ukrajinu tři tisíce granátů ráže 155 milimetrů měsíčně, tedy přibližně 36 tisíc ročně, oproti pouhým dvěma tisícům měsíčně v roce 2023. Ukrajina přitom tvrdí, že vojáci spotřebují pět až patnáct tisíc granátů denně.

Proces výroby zbraní se v poslední době ve Francii urychlil, všímá si server Euronews. Kupříkladu velké francouzské zbrojovce Nexter dříve trvala výroba jednoho systému Caesar třicet měsíců, nyní to je patnáct měsíců.

Jiná francouzská zbrojovka Thales dokázala urychlit výrobu radarů GM200, které byly poskytnuty Ukrajině pro posílení její protivzdušné obrany, z roku a půl na šest měsíců. Zkrátila se rovněž doba výroby protiletadlového raketového kompletu Mistral, za nímž stojí francouzská firma MBDA. Lecornu k tomu uvedl, že zbrojovky přešly do módu „válečné ekonomiky“.

Společná výroba zbraní a dodávky raket

Francie minulý týden oznámila, že bude dodávat Ukrajině padesátku střel vzduch-země A2SM měsíčně po celý rok. A2SM je „přepravní prostředek“ pro klasické letecké bomby o váze od 250 kilogramů po jednu tunu, kterým zajistí dolet až sedmdesát kilometrů. Použít je lze i na letounech sovětské konstrukce, jako jsou letadla MiG a Suchoj, které Ukrajina používá, popisuje deník Le Monde.

Nový francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné se také před týdnem vydal osobně do Kyjeva, kde vyjádřil trvalou podporu Ukrajině navzdory jisté „únavě z války“, kterou projevuje veřejnost ve Francii i v dalších zemích. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se při této příležitosti dohodli na společné výrobě dronů a dělostřelecké munice.

Paříž chce podle šéfa francouzské diplomacie pomoct Ukrajině s výrobou zbraní na jejím území tím, že odstraní právní překážky, jež brání větší spolupráci mezi ukrajinskými a francouzskými zbrojovkami. Francouzské firmy Séjourné vyzval k většímu investování v napadené východoevropské zemi.

„Právě na Ukrajině se odehrává obrana základních principů mezinárodního práva, evropských hodnot a bezpečnostních zájmů Francouzů,“ zdůraznil Séjourné. Francie podle ministra využije svého vlivu, aby na summitu Evropské unie na začátku února odblokovala schválení unijní finanční pomoci Ukrajině v objemu padesát miliard eur (1,2 bilionu korun), kterou v prosinci zablokovalo Maďarsko.

Klíčová bezpečnostní dohoda

Francouzský prezident Emmanuel Macron v únoru vyrazí na Ukrajinu dokončit dvoustrannou bezpečnostní dohodu, která má napadené zemi poskytnout bezpečnostní garance. Paříž má v rámci dohody mimo jiné poskytnout Kyjevu sofistikovanější zbraně. Už během následujících týdnů chce dodat Ukrajině čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb.

Francie je často obviňována z toho, že ve srovnání s jinými zeměmi, jako je Německo nebo Velká Británie, poskytuje Ukrajině méně vojenských dodávek, což francouzští vládní politici odmítají, připomíná web Politico.

Podle zprávy francouzských poslanců z loňského listopadu Paříž od zahájení plnohodnotné ruské invaze Kyjevu poslala zbraně a vojenský materiál za 3,2 miliardy eur (zhruba 77 miliard korun). Vedle zmíněných raket a houfnic Caesar jde například o systém protivzdušné obrany Samp-T.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...