V polovině listopadu byl v Alžírsku zatčen spisovatel Boualem Sansal. Francouzsky píšící Alžířan je hlasitým kritikem náboženského fundamentalismu a autoritářství a je znám jako bojovník za svobodu projevu. Na vysvětlení situace a spisovatelovo propuštění apeluje řada literátů i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Stopa Boualema Sansala zmizela na alžírském letišti, kde 16. listopadu vystoupil po návratu z Francie. Jeho přátelé se mu nemohli dovolat a sám spisovatel se neozýval. Zem se po něm slehla na týden. Až poté alžírská vládní agentura APS Sansalovo zatčení potvrdila, nicméně neposkytla žádné další podrobnosti.
Autorův právník Francois Zimeray později upřesnil, že Sansalovo zadržení se má opírat o zákoník, který „trestá všechny útoky na národní bezpečnost“. Pětasedmdesátiletý literát byl vyslýchán „protiteroristickými“ žalobci a „zbaven svobody na základě svého psaní“.
Zimeray vyjádřil rovněž obavy, že Sansalovi hrozí vysoký trest, včetně doživotního vězení. Zdůraznil, že jeho zadržení se týká „samotných zásad svobody projevu a lidských práv“.
Důsledek napjatých vztahů?
Mezi Paříží a Alžírskem – někdejší francouzskou kolonií – panuje zvýšené diplomatické napětí. To ještě zhoršila francouzská podpora Maroku, které si nárokuje sporné území Západní Sahary, což je ale v protikladu s alžírskými zájmy.
Také Sansal v komentářích pro francouzská média souhlasil s marockými nároky, což vede ke spekulacím, že právě jeho postoje mohly být impulsem k jeho zatčení. A že se napětí mezi Francií a její bývalou kolonií přeneslo i do literárního světa.
Francouzský deník Le Monde v té souvislosti napsal, že Sansal „se nesmí stát pěšákem v obtížném vztahu mezi Francií a Alžírskem“. Trvalé spory jsou podle deníku záležitostí vlád a jejich zájmů a pouze jich samotných. „Žádný jednotlivec by se neměl stát jejich rukojmím,“ doplnil.
Pseudonym nechtěl
Debutový román Přísaha barbarů publikoval Sansal koncem devadesátých let, v době otřesů způsobených alžírskou občanskou válkou. Tehdy Sansal, původním povoláním ekonom, zastával vysokou vládní funkci.
Ve své pozdní prvotině otevřeně kritizuje politickou situaci v Alžírsku. Odmítl ale nabídku francouzského nakladatelství, aby Přísahu barbarů opatřil pseudonymem. Po vydání knihy tak byl nucen opustit místo na ministerstvu a jeho knihy byly v Alžírsku zakázány.
Sansal navzdory politickému pronásledování – a tomu, že letos získal francouzské občanství – zůstal ve své vlasti. Mínil, že by hlas svobodně smýšlejícího umělce měl v Alžírsku napomáhat otevírat cestu k demokracii. I námětem jeho knih jsou svoboda jedince i společnosti, vina děděná z generace na generaci, ale také vztahy Západu a Východu nebo náboženské otázky.
Sansal má zprostředkované vazby na Česko, odkud pocházela jeho první žena. Česky dosud vyšly dvě jeho knihy. Román Němcova vesnice aneb Deníky bratří Schillerových je inspirován autorovou zkušeností z mládí. Během civilní služby se dozvěděl, že šejkem v jedné vsi se stal bývalý nacista, který konvertoval k islámu. Také v knize se hlavní hrdina německo-alžírského původu po otcově smrti dozvídá o jeho někdejší příslušnosti k SS.
Za román obdržel Sansal řadu literárních cen. Lipská univerzita jej navrhla na Nobelovu cenu za literaturu.
K českým čtenářům se dostal rovněž román 2084 – Konec světa, jímž se Sansal hlásí k odkazu Orwellova dystopického románu 1984. Popisuje svět, jemuž vládne pokrytecký náboženský radikalismus.
Zatčení znepokojilo nobelisty i politiky
Zadržení Sansala vyvolalo znepokojení nejen v literárním světě. Mluvčí Elysejského paláce uvedl, že prezident Emmanuel Macron situaci sleduje a že „svobody tohoto velkého spisovatele a intelektuála si cení“. Představitelka francouzské krajní pravice Marine Le Penová označila Sansala za „bojovníka za svobodu a odvážného odpůrce islamismu“. Oblibu u krajní pravice Sansalovi získalo varování před plíživou islamizací ve Francii.
K žádostem o informace o osudu spisovatele se přidal i mezinárodní PEN klub. Na sociální sít X napsal, že je „vážně znepokojen“ zprávou o Sansalově zmizení. „Naléhavě žádáme alžírské úřady, aby sdělily místo jeho pobytu a okamžitě ho propustily,“ pokračuje příspěvek uveřejněný po autorově nevysvětleném zmizení.
Petici požadující okamžité propuštění Sansala podepsaly takové osobnosti jako turecký nositel Nobelovy ceny Orhan Pamuk, francouzská nobelista Annie Ernauxová nebo britský romanopisec Salman Rushdie, který je sám léta v ohrožení života kvůli své tvorbě. Ve své nedávno vydané knize reflektoval útok, během něhož byl před dvěma lety málem zavražděn.
Tlaku čelí i další spisovatel
„Tato tragická zpráva odráží alarmující realitu v Alžírsku, kde svoboda projevu není nic jiného než vzpomínka tváří v tvář represím, věznění a sledování celé společnosti,“ stálo v otevřeném dopise, který inicioval francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd.
I on se opakovaně potýká s tlakem alžírských úřadů. Momentálně čelí žalobě kvůli románu Houris, za nějž letos dostal nejprestižnější francouzské literární ocenění, Goncourtovu cenu. Děj se odehrává na pozadí občanské války v Alžírsku v devadesátých letech. Je příběhem dívky, jíž islamista prořízl hrdlo, a ona oněměla.
Soud v alžírském městě Oran obdržel žaloby na Daúda a jeho manželku Ajšu. Daúd byl nařčen, že pro knihu použil příběh, s nímž se jeho ženě, psychiatričce, svěřila pacientka. Obvinění vznesla přeživší zmíněné války Saada Arbáníová.
„Jestliže se kniha inspiruje tragickými událostmi z občanské války, její zápletka, postavy a hlavní hrdinka jsou čistě smyšlené,“ uvedlo v prohlášení nakladatelství Gallimard. V takzvaném temném desetiletí zmítalo rozděleným Alžírskem soupeření o moc mezi islamistickými skupinami a armádou. V konfliktu přišlo o život až na dvě stě tisíc lidí, další tisíce lidí zmizely, byly mučeny nebo znásilněny.
Žaloby se týkají porušení lékařského tajemství a „hanobení obětí terorismu a porušení zákona o národním usmíření“. Jde o zákon, pomocí něhož Alžír zásadní měrou kontroluje, jaké informace o občanské válce se dostanou na veřejnost.
Jeho kritici tvrdí, že zákon slouží především k tomu, aby ochránil pověst alžírských bezpečnostních služeb z tohoto období. Mnozí se tedy podle deníku Le Monde domnívají, že jde o vykonstruovaný proces proti spisovateli, jehož politické názory jsou často v rozporu s alžírskou vládou.
Daúd žije ve Francii, v rodném Alžírsku jeho tvorbu ignorují. Chyběl například letos v listopadu na jednom z největších knižních veletrhů arabského světa, který se koná právě v Alžíru. Vyloučení Daúda, ale i třeba francouzského nakladatelství Gallimard, podle agentury AP odráží pokračující omezování svobody slova v této severoafrické zemi.
