Předjaří vítá v Královské zahradě na Hradě tisíce květin

Nahrávám video

V Empírovém skleníku v Královské zahradě Pražského hradu lze vidět více než sto odrůd kvetoucích jarních květin. Na výstavě Předjaří: Zahrada malých gest je doplňuje výtvarná tvorba mladých českých a slovenských autorů.

Tisíce jarních rostlin zahradníci Pražského hradu musejí chystat od podzimu, aby měly na přelomu února a března správnou výstavní formu. Výstavu Předjaří pořádá Pražský hrad podesáté, za covidové pandemie měla pauzu.

Návštěvníci uvidí například tulipány, narcisy nebo hvězdníky. Nechybí ale ani ladoňka nebo hortenzie či klívie. Jednotlivých rostlin je celkem na dva tisíce. „Cibuloviny putují mezi chladem, teplem, zimním světlem i stínem podle ověřeného postupu tak, aby bylo kvetení načasované právě na tento termín výstavy. Díky tomu tu spolu rozkvétají rostliny, které by se v přírodě míjely o celé měsíce,“ vysvětlila ředitelka parků a zahrad Pražského hradu Helena Pánková.

Z výstavy Předjaří: Zahrada malých gest v Královské zahradě
Zdroj: ČTK/Ondřej Deml

Jednotlivé odrůdy narcisů nebo hvězdníků se liší barvou, velikostí i tvarem. Pro některé jsou hradní zahrady přirozeným stanovištěm. Vidět lze například přirozeně kvetoucí sněženky. „Talovíny už nám v zahradě pomalu odkvétají,“ podotkl vedoucí Královské zahrady Michal Břicháček. O rostliny jim celkově pečuje téměř třicítka zahradníků.

První tulipány v Evropě rostly prý na Hradě

Cibuloviny jsou s Královskou zahradou spojeny i historicky. „Traduje se, že jako první místo v Evropě, kde byly vůbec vysazeny tulipány, bylo právě toto místo, protože tehdejší vládnoucí rod Habsburků měl velvyslance u sultána v Osmanské říši. Byl to renesanční vědec Ghiselin de Busbecq, který sbíral květiny a nechával cibuloviny zasílat do Evropy,“ upřesnila Pánková.

Z výstavy Předjaří: Zahrada malých gest v Královské zahradě
Zdroj: ČTK/Ondřej Deml

Výtvarné práce doplňující výstavu Předjaří mají různé žánry. Kurátor Vít Novák se inspiroval konceptem Modern Nature britského umělce a queer aktivisty Dereka Jarmana, který podle své knihy založil umělecky pojatou zahradu u jaderné elektrárny na mořském pobřeží. Mladí umělci měli na jeho myšlenky reagovat, malovali, tkali tapiserii nebo připravili zvukovou instalaci.

Předjaří zůstane v Královské zahradě přístupné do 8. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 9 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 15 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 18 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...