Jako králík před reflektory. Salman Rushdie medituje v nové knize o tom, jak ho skoro zabili

„Ve tři čtvrtě na jedenáct 12. srpna 2022, za slunečného pátečního dopoledne na severu státu New York, jsem byl napaden a málem zavražděn mladým mužem ozbrojeným nožem,“ líčí Salman Rushdie dva roky staré události v úvodu nové knihy. Britský spisovatel indického původu ji vydal pod břitkým názvem Knife – Nůž. Český překlad se čeká na podzim.

Dvousetstránková próza je první počin, který Rushdie napsal po dni, o němž si myslel, že bude jeho posledním. Zároveň se po více než dekádě vrátil k memoárové literatuře. Naposledy se v biografickém románu Joseph Anton: Vzpomínky ohlížel za životem pod hrozbou fatvy. Náboženský edikt požadující spisovatelovu smrt vydal nejvyšší íránský vůdce, ajatolláh Rúholláh Chomejní, v roce 1989 v reakci na Rushdieho Satanské verše, jež vnímal jako urážku koránu a proroka Mohameda.

Spisovatel se stal psancem. Nesčetněkrát se pod ochranou britské vlády stěhoval z jednoho místa na druhé. Rushdie uvedl, že „pokud je mu známo“, britské zpravodajské služby zmařily nejméně šest atentátů mířených na jeho osobu. Momentálně žije ve Spojených státech, ale při návštěvě Británie má dodnes policejní ochranu.

Koncem devadesátých let se íránská proreformní vláda prezidenta Mohammada Chátamího od fatvy distancovala. A jakkoliv podle konzervativního výkladu výnos zůstává v platnosti, postupem let hrozba zdánlivě ustoupila a literát se z ústraní vrátil k cestování, společenské angažovanosti a svobodě psaní.

Nic pro citlivé povahy

Na nebezpečí ale podle svých slov úplně nezapomněl. V novince Knife – s podtitulem „meditace po pokusu o vraždu“ – se přiznává, že si občas představoval, jak se na veřejnosti objeví jeho vrah. Dva dny před odletem na osudnou debatu se mu prý zdál sen, v němž se ocitl v římském amfiteátru proti gladiátorovi s kopím. Nicméně i tak byl útok v srpnu 2022 překvapivý nejen pro literáta.

V neziskovém centru, kam přijel na debatu, na spisovatele nožem zaútočil čtyřiadvacetiletý Američan, potomek imigrantů z Libanonu. Obdivovatel Chomejního se později vyjádřil, že mu Rushdie vadí, protože „urazil islám“. Rushdie v knize připomíná, že pobodán byl poté, co vyšel na pódium, aby „promluvil o tom, jak je důležité chránit spisovatele před újmou“.

List The Independent varuje, že čtení prózy není pro citlivé povahy. Už kvůli podrobnostem o bodných ranách, které Rushdie během 27 sekund trvajícího útoku utržil. Své poraněné oko například připodobňuje k „velkému vejci uvařenému naměkko“. Ostatně bohatá obraznost je pro Rushdieho texty příznačná.

Nahrávám video
Překladatelka Martina Neradová o knize Knife
Zdroj: ČT24

Dialog s vrahem

V memoárech vede Rushdie s útočníkem – aniž by jedinkrát použil jeho jméno – dialog. „Nehledám omluvu. Zajímalo by mě, jak se cítí teď, když měl čas si vše promyslet,“ vysvětlil spisovatel, proč si domyslel rozhovor s mužem, který se ho snažil zavraždit. Původně dokonce zvažoval, že by se s atentátníkem setkal osobně, což na radu své manželky a přátel nakonec zavrhl.

„Mluví o něm jako o hlupákovi, o člověku, který neví, co činí. Jeho postoj vůči němu se mění, nejdříve má tendenci ho konfrontovat, ale postupem času dochází k názoru, že by to bylo zbytečné, že by stejně nedostal žádnou kloudnou odpověď,“ uvedla překladatelka Martina Neradová, která připravuje Knife pro české čtenáře.

Rozsudek zatím nepadl. Soudní proces je v tuto chvíli odložen, soudce rozhodl, že právníci obžalovaného se mohou seznámit s knihou a souvisejícími materiály.

Odhodlání i humor

Rushdie útok přežil, ale ne bez následků. Vedle fyzických útrap – nevidí na pravé oko – zanechalo napadení i psychické jizvy. „Pokud je druhem hrdinství naděje a odhodlání (a humor) po traumatu, pak je Knife hrdinskou knihou, která dokumentuje Rushdieho cestu od chvíle, kdy ležel ve vlastní krvi, na stejné místo o třináct měsíců později,“ podotýká agentura AP.

Sám sebe spisovatel v okamžiku útoku připodobňuje v mrazivé nadsázce ke „králíkovi v záři reflektorů“, prý „tam prostě stál jak piňata a nechal se rozmlátit“. Cítí se trapně, že se nebránil. Kniha vtipem možná maskuje, že autor je stále hluboce zraněným člověkem, který se snaží překonat posttraumatickou stresovou poruchou, naznačuje list The Independent.

Pocit, že nejste sami

V knize Rushdie děkuje i za podporu, které se mu dostalo. Vzpomíná mimo jiné na svého přítele, významného britského spisovatele Martina Amise, který Rushdieho po útoku „velkoryse a laskavě“ povzbuzoval. Zatímco se Rushdie zotavoval, Amis si vyslechl diagnózu rakoviny, které loni nakonec podlehl.

Vzkazy podpory dostával Rushdie z celého světa. Dokonce americký prezident Joe Biden v prohlášení připomněl prozaikovo odhodlání „sdílet myšlenky beze strachu“, což Bílý dům počítá i k „zásadním americkým hodnotám“.

Blízkost smrti, píše Rushdie, může v člověku vyvolat pocit „velké osamělosti“. Slova ostatních ale „dávají pocit, že nejste sami, že jste možná nežili a nepracovali zbytečně“.

Recenze v anglojazyčných médiích, které vyšly zároveň s Rushdieho knihou, Knife chválí. Vyzdvihují, byť to pro čtenáře tohoto autora není nijak překvapivé, že dramatické pasáže o útoku a uzdravení vyvažuje – jak ostatně slibuje podtitulem – meditativním přesahem. „Velký spisovatel využil své hrozivé blízkosti k vraždě a přetavil ji ve velkolepou esej o umění, bolesti a lásce,“ shrnuje The Telegraph. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 15 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...