„Ve tři čtvrtě na jedenáct 12. srpna 2022, za slunečného pátečního dopoledne na severu státu New York, jsem byl napaden a málem zavražděn mladým mužem ozbrojeným nožem,“ líčí Salman Rushdie dva roky staré události v úvodu nové knihy. Britský spisovatel indického původu ji vydal pod břitkým názvem Knife – Nůž. Český překlad se čeká na podzim.
Jako králík před reflektory. Salman Rushdie medituje v nové knize o tom, jak ho skoro zabili
Dvousetstránková próza je první počin, který Rushdie napsal po dni, o němž si myslel, že bude jeho posledním. Zároveň se po více než dekádě vrátil k memoárové literatuře. Naposledy se v biografickém románu Joseph Anton: Vzpomínky ohlížel za životem pod hrozbou fatvy. Náboženský edikt požadující spisovatelovu smrt vydal nejvyšší íránský vůdce, ajatolláh Rúholláh Chomejní, v roce 1989 v reakci na Rushdieho Satanské verše, jež vnímal jako urážku koránu a proroka Mohameda.
Spisovatel se stal psancem. Nesčetněkrát se pod ochranou britské vlády stěhoval z jednoho místa na druhé. Rushdie uvedl, že „pokud je mu známo“, britské zpravodajské služby zmařily nejméně šest atentátů mířených na jeho osobu. Momentálně žije ve Spojených státech, ale při návštěvě Británie má dodnes policejní ochranu.
Koncem devadesátých let se íránská proreformní vláda prezidenta Mohammada Chátamího od fatvy distancovala. A jakkoliv podle konzervativního výkladu výnos zůstává v platnosti, postupem let hrozba zdánlivě ustoupila a literát se z ústraní vrátil k cestování, společenské angažovanosti a svobodě psaní.
Nic pro citlivé povahy
Na nebezpečí ale podle svých slov úplně nezapomněl. V novince Knife – s podtitulem „meditace po pokusu o vraždu“ – se přiznává, že si občas představoval, jak se na veřejnosti objeví jeho vrah. Dva dny před odletem na osudnou debatu se mu prý zdál sen, v němž se ocitl v římském amfiteátru proti gladiátorovi s kopím. Nicméně i tak byl útok v srpnu 2022 překvapivý nejen pro literáta.
V neziskovém centru, kam přijel na debatu, na spisovatele nožem zaútočil čtyřiadvacetiletý Američan, potomek imigrantů z Libanonu. Obdivovatel Chomejního se později vyjádřil, že mu Rushdie vadí, protože „urazil islám“. Rushdie v knize připomíná, že pobodán byl poté, co vyšel na pódium, aby „promluvil o tom, jak je důležité chránit spisovatele před újmou“.
List The Independent varuje, že čtení prózy není pro citlivé povahy. Už kvůli podrobnostem o bodných ranách, které Rushdie během 27 sekund trvajícího útoku utržil. Své poraněné oko například připodobňuje k „velkému vejci uvařenému naměkko“. Ostatně bohatá obraznost je pro Rushdieho texty příznačná.
Překladatelka Martina Neradová o knize Knife (zdroj: ČT24)
Dialog s vrahem
V memoárech vede Rushdie s útočníkem – aniž by jedinkrát použil jeho jméno – dialog. „Nehledám omluvu. Zajímalo by mě, jak se cítí teď, když měl čas si vše promyslet,“ vysvětlil spisovatel, proč si domyslel rozhovor s mužem, který se ho snažil zavraždit. Původně dokonce zvažoval, že by se s atentátníkem setkal osobně, což na radu své manželky a přátel nakonec zavrhl.
„Mluví o něm jako o hlupákovi, o člověku, který neví, co činí. Jeho postoj vůči němu se mění, nejdříve má tendenci ho konfrontovat, ale postupem času dochází k názoru, že by to bylo zbytečné, že by stejně nedostal žádnou kloudnou odpověď,“ uvedla překladatelka Martina Neradová, která připravuje Knife pro české čtenáře.
Rozsudek zatím nepadl. Soudní proces je v tuto chvíli odložen, soudce rozhodl, že právníci obžalovaného se mohou seznámit s knihou a souvisejícími materiály.
Odhodlání i humor
Rushdie útok přežil, ale ne bez následků. Vedle fyzických útrap – nevidí na pravé oko – zanechalo napadení i psychické jizvy. „Pokud je druhem hrdinství naděje a odhodlání (a humor) po traumatu, pak je Knife hrdinskou knihou, která dokumentuje Rushdieho cestu od chvíle, kdy ležel ve vlastní krvi, na stejné místo o třináct měsíců později,“ podotýká agentura AP.
Sám sebe spisovatel v okamžiku útoku připodobňuje v mrazivé nadsázce ke „králíkovi v záři reflektorů“, prý „tam prostě stál jak piňata a nechal se rozmlátit“. Cítí se trapně, že se nebránil. Kniha vtipem možná maskuje, že autor je stále hluboce zraněným člověkem, který se snaží překonat posttraumatickou stresovou poruchou, naznačuje list The Independent.
Pocit, že nejste sami
V knize Rushdie děkuje i za podporu, které se mu dostalo. Vzpomíná mimo jiné na svého přítele, významného britského spisovatele Martina Amise, který Rushdieho po útoku „velkoryse a laskavě“ povzbuzoval. Zatímco se Rushdie zotavoval, Amis si vyslechl diagnózu rakoviny, které loni nakonec podlehl.
Vzkazy podpory dostával Rushdie z celého světa. Dokonce americký prezident Joe Biden v prohlášení připomněl prozaikovo odhodlání „sdílet myšlenky beze strachu“, což Bílý dům počítá i k „zásadním americkým hodnotám“.
Blízkost smrti, píše Rushdie, může v člověku vyvolat pocit „velké osamělosti“. Slova ostatních ale „dávají pocit, že nejste sami, že jste možná nežili a nepracovali zbytečně“.
Recenze v anglojazyčných médiích, které vyšly zároveň s Rushdieho knihou, Knife chválí. Vyzdvihují, byť to pro čtenáře tohoto autora není nijak překvapivé, že dramatické pasáže o útoku a uzdravení vyvažuje – jak ostatně slibuje podtitulem – meditativním přesahem. „Velký spisovatel využil své hrozivé blízkosti k vraždě a přetavil ji ve velkolepou esej o umění, bolesti a lásce,“ shrnuje The Telegraph.