Ukrajina sestřelila Rusům bombardér a ničila radary na Krymu

Ukrajinské letectvo oznámilo, že zničilo ruský stíhací bombardér Su-34, který útočil klouzavými bombami na Záporoží. Kyjev zveřejnil video z operace speciální jednotky, jež zničila při středečním náletu několik ruských transportních letadel a radarů na okupovaném Krymu. Moskva v noci opět udeřila na sousední zemi pomocí dronů.

Co se stalo s posádkou sestřelené ruské stíhačky, Kyjev nesdělil. Podle portálu Oryx, který shromažďuje údaje o zdokumentovaných ztrátách bojové techniky během války, přišlo ruské letectvo dosud o 32 zničených a pět poškozených Su-34 a jeden modernizovaný Su-34M, který nejspíš omylem sestřelila ruská protivzdušná obrana.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR ve čtvrtek zveřejnila záběry, které podle ní dokumentují zničení dvou ruských transportních letounů An-26 a pobřežního radaru na okupovaném Krymu ukrajinskými drony. Tyto ztráty byly podle HUR zahrnuty do středeční svodky ukrajinského generálního štábu.

Kyjev útočil i přímo na území Ruské federace. V důsledku dopadu ukrajinského dronu vypukl požár v jednom z velkých podniků v Krasnodarském kraji na jihozápadě země, oznámil krizový štáb tohoto regionu. Nálet se podle něj obešel bez mrtvých a raněných.

Podle serveru Ukrajinska pravda bezpilotní letouny zaútočily na chemický závod v Bělořečenském okrese a požár, který byl rychle uhašen, si vyžádal evakuaci personálu a uzavření okolních silnic. „V noci z 24. na 25. září dopadly trosky dronu v oblasti jedné z velkých společností ve městě. Asi 140 lidí – zaměstnanců společnosti – bylo evakuováno do krytu,“ uvedlo tamní operační velitelství.

Námořní drony HUR, tedy bezposádková, dálkově řízená plavidla s výbušninami, poškodily také ropné terminály v přístavech Novorossijsk a Tuapse na jihu evropské části Ruska, přes které může Moskva vyvážet až dva miliony barelů ropy denně, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje.

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 55 ukrajinských dronů, mimo jiné nad Krymem a Krasnodarským krajem, tvrdí ruské ministerstvo obrany, podobná tvrzení znepřátelených stran ve válečných podmínkách však nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinská infrastruktura jako terč

Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 176 dronů, z nichž se 153 podařilo zneškodnit, informovalo ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo třináct zásahů na osmi místech země. Nejméně jeden člověk byl zabit ve vsi Prykolotne u Kupjanska na severovýchodě Ukrajiny, oznámili záchranáři.

Ruské bezpilotní stroje při rozsáhlém náletu poškodily objekty kritické infrastruktury ve Vinnycké oblasti, část oblastního města Vinnycja byla načas odpojena od elektřiny a železnice dočasně přerušila provoz, uvedla Natalja Zabolotná z oblastní správy. Dodávky elektřiny i provoz vlaků jsou již obnoveny. Nálet se podle ní obešel bez obětí.

Ve městě Černihiv na severu Ukrajiny a v okolní oblasti ruský útok na kritickou infrastrukturu připravil o dodávky elektřiny asi třicet tisíc odběratelů, napsal šéf tamní vojenské správy Dmytro Bryžynskyj. Nikdo ale nebyl zabit, dodal.

Na infrastrukturu mířily ruské drony i v Kirovohradské oblasti. Drony podle náčelníka oblastní správy Andrije Rajkovyče poškodily několik obytných domů a připravily o elektřinu tři obce. Útok si nevyžádal oběti. Problémy s dodávkami elektřiny a vody způsobil nálet dronů také ve městě Nižyn v Černihivské oblasti, informoval server RBK-Ukrajina.

Zelenskyj: Pokud Rusko neukončí válku, měli by lidé v Kremlu hledat kryt

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se serverem Axios prohlásil, že pokud Rusko neukončí válku proti Ukrajině, měli by lidé v Kremlu hledat kryt. „Měli by vědět, kde jsou kryty,“ řekl. „Potřebují to. Pokud válku nezastaví, určitě to budou potřebovat,“ dodal. Na ruské civilisty ukrajinská armáda podle něj útočit nebude, protože „my nejsme teroristé“. Mocenská centra, jako je Kreml, ale v úvahách ukrajinských plánovačů figurují, zdůraznil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident také řekl, že při schůzce se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem získal jeho jednoznačnou podporu k úderům proti ruské energetické infrastruktuře a zbrojovkám. Podotkl, že pokud Kyjev od Spojených států získá dodatečné zbraně dalekého dosahu, použije je. Zelenskyj uvedl, že během úterní schůzky se na Trumpa obrátil s konkrétní žádostí týkající se nového zbraňového systému, který by podle něj přinutil ruského vládce Vladimira Putina zasednout za jednací stůl. O jaký systém jde, ale neprozradil.

Zelenskyj se také opět vyjádřil ke kritice ze strany Trumpa a některých zástupců jeho administrativy kvůli tomu, že na Ukrajině se v době válečného stavu nekonají volby. To neumožňuje ukrajinská ústava. Zelenskyj řekl, že nemá v úmyslu Ukrajinu vést i v době míru, a slíbil, že až bude dosaženo příměří, požádá parlament, aby volby uspořádal.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 36 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 4 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 6 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami
Načítání...