Rusové se stáhli z Azovského moře, hlásí ukrajinské námořnictvo

Rusko stáhlo všechny své válečné lodě z Azovského moře, oznámilo ukrajinské námořnictvo. Část plavidel se tam uchýlila poté, co kvůli úderům obránců odplula z anektovaného poloostrova Krym. Moskva na zprávu bezprostředně nereagovala. Kyjev k úderům na vojenské cíle na okupovaném poloostrově používá střely Storm Shadow či ATACMS. Na ruské válečné lodi útočí rovněž bezpilotními plavidly s výbušninami.

„V Azovském moři už nejsou žádné ruské válečné lodě. Zdá se, že začali něco tušit,“ prohlásil mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.

Ukrajinské vzdušné údery a útoky bezposádkových námořních plavidel přiměly ruskou Černomořskou flotilu k přesunu téměř všech svých bojeschopných válečných lodí z anektovaného poloostrova Krym na jiná místa a Sevastopol se coby hlavní základna flotily stal neefektivní, sdělilo ukrajinské námořnictvo už dříve.

Přesun Rusů do Novorossijsku

Azovské moře je spojeno s Černým mořem Kerčským průlivem. „Téměř všechny hlavní bojeschopné válečné lodě nepřítel přesunul z hlavní základny Černomořské flotily a drží je v Novorossijsku, některé jsou v Azovském moři,“ vysvětlil začátkem července pro agenturu Reuters velitel ukrajinského námořnictva, viceadmirál Oleksij Nejižpapa.

Novorossijsk je hlavní ruský přístav na východním pobřeží Černého moře a zároveň námořní základna. Podle ukrajinského velitele nicméně postrádá rozsáhlé zázemí, jaké poskytuje Sevastopol. Ten Rusko využívalo mimo jiné jako skladiště pro své řízené střely, jež válečné lodě odpalují na Ukrajinu.

Ruské ministerstvo obrany podle Reuters na dotaz ohledně Nejižpapových vyjádření nereagovalo. I Novorossijsk dle dostupných informací čelil v poslední době ukrajinským úderům.

Desítky zničených lodí

Ukrajinským ozbrojeným silám se od začátku plnohodnotné války podařilo zasadit ruským invazním jednotkám v Černém moři řadu citelných úderů, Kyjev přitom nedisponuje vlastní flotilou lodí ani velkými vojenskými plavidly, poznamenala agentura Reuters.

Obránci podle dřívějšího vyjádření Nejižpapy zničili či poškodili 27 ruských vojenských lodí, přičemž pět z nich zlikvidovaly námořní miny, které Ukrajina pomocí námořních dronů umístila u Sevastopolského zálivu.

Černomořská flotila se za války ukázala obzvláště zranitelnou, napsal už dříve časopis Newsweek. Podle odhadu Legion Magazine byla potopena či vyřazena z boje zřejmě třetina ruské flotily, více než dvě desítky plavidel. O přesunu většiny ruských lodí ze Sevastopolu do jiných přístavů informovalo před časem i britské ministerstvo obrany.

Konec ruské dominance?

Akce v Černém moři umožnily Ukrajině vytvořit a zajistit vlastní námořní koridor pro vývoz zemědělských produktů poté, co Moskva loni neprodloužila svoji účast v obilné dohodě zprostředkované Tureckem a OSN.

Kyjev tvrdí, že očekávané letouny F-16, přislíbené západními spojenci, pomohou narušit ruskou dominanci na nebi nad Černým mořem. „Severozápadní část Černého moře, zejména koridor pro civilní lodě, bude téměř stoprocentně zabezpečen,“ míní Nejižpapa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 34 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...