Ukrajina tvrdí, že zasáhla vlajkovou loď ruské Černomořské floty

Ukrajina pokračuje v útocích na plavidla ruského Černomořského loďstva. Tento týden uvedla, že zasáhla fregatu Admiral Makarov, která je jeho vlajkovou lodí. Kyjev dále tvrdí, že se mu podařilo vyřadit z provozu poslední železniční trajekt, který skrz Kerčský průliv zásoboval ruské síly na okupovaném Krymu.

Zásah ruské fregaty v přístavu Novorossijsk v ruském Krasnodarském kraji potvrdil tento týden ukrajinský generální štáb. Ukrajinské dronové síly uvedly, že jde konkrétně o loď Admiral Makarov, z které Rusko odpaluje na Ukrajinu střely s plochou dráhou letu Kalibr.

Míra poškození lodi není zcela jasná. Některé zdroje tvrdí, že byl zasažen přímo odpalovací systém pro střely Kalibr, jiné píší, že loď sice utrpěla dva zásahy, z toho jeden v blízkosti odpalovacího zařízení, ale že škody nejsou kritické.

Další zdroje dokonce tvrdí, že byla zasažena jiná ruská fregata, a to Admiral Essen, na kterou ukrajinské drony zaútočily už v březnu, kdy ji podle analytiků výrazně poškodily. Většina médií ale uvádí, že zásah z tohoto týdne se týká lodi Admiral Makarov.

Rusům ubývá plavidel pro odpalování střel Kalibr

Součástí Černomořské floty jsou tři fregaty schopné nést střely Kalibr. Kromě zmíněných dvou jde ještě o fregatu Admiral Grigorovič, která je ale od roku 2021 ve Středozemním moři, odkud se kvůli uzavření Bosporské úžiny pro válečné lodě nemůže vrátit.

Podle ukrajinského webu Defence Express tak byl Admiral Makarov dosud poslední ruskou fregatou v Černém moři, z které mohla Moskva střely Kalibr odpalovat.

Kromě ní může Rusko střely Kalibr vysílat v Černém moři ještě ze dvou nebo tří menších lodí (korvet) a dvou ponorek, z nichž jedna je ale zřejmě mimo provoz po útoku ukrajinského dronu, uvádějí ukrajinská média a experti.

Rusko sice podle Kyjeva útočí střelami Kalibr méně často než dříve a ukrajinská protivzdušná obrana většinu z nich sestřelí. Moskva je ale pořád používá v rámci kombinovaných úderů s cílem ukrajinskou obranu zahltit.

„Náhradní“ křižník Moskva

Právě Admirál Makarov je také podle dostupných informací současnou vlajkovou lodí ruské Černomořské floty, píše stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Vlajková loď je vedoucím plavidlem celé floty (loďstva), nese velitelskou vlajku a slouží jako velitelství loďstva, které komunikuje s dalšími složkami ozbrojených sil státu. Působí na ní proto také styční důstojníci z jednotlivých dílčích útvarů loďstva (flotil) či dalších složek ozbrojených sil, vysvětila RFE/RL.

Admirál Makarov převzal tuto funkci po raketovém křižníku Moskva, který se potopil v dubnu 2022 poté, co ho zasáhly ukrajinské námořní drony. Šlo o největší válečnou ztrátu Ruska na moři od druhé světové války.

Rusko původně nepřiznalo, že křižník potopili Ukrajinci. Tvrdilo, že na lodi došlo k výbuchu munice a že se celou posádku podařilo včas evakuovat.

Teprve letos v lednu ruský soud uznal, že křižník zničily ukrajinské námořní drony, napsal ruský opoziční web Mediazona s tím, že oznámení z webu soudu po publikaci rychle zmizelo. Podle Mediazony soud dále přiznal, že útok nepřežily dvě desítky námořníků, další více než dvě desítky utrpěly zranění a osm se stále pohřešuje.

Odchod ruského loďstva z Krymu

V Novorossijsku, kde byl Admirál Makarov zasažen, sídlí ruská Černomořská flota od roku 2024. Přesunula tam své velení poté, co ji ukrajinské útoky vyhnaly z její původní hlavní základny v Sevastopolu na okupovaném ukrajinském Krymu.

Ukrajincům se doposud zřejmě podařilo dostat mimo provoz zhruba třetinu ruské Černomořské floty. „Vypadá to, že 28 procent Černomořského loďstva již bylo zničeno, vyřazeno z provozu,“ uvedl koncem března ukrajinský námořní expert a publicista Volodymyr Zablockyj.

V Sevastopolu Rusové nechávají už jen ty válečné lodě, které jsou mimo provoz nebo nejsou bojeschopné, řekl loni v létě mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Okupanti podle něj vysílají ze Sevastopolu na moře pouze bojové čluny, jejichž cílem je primárně hlídkovat a čelit sabotážím.

I ze svého nového centra v Novorossijsku vyplouvají lodě Černomořské floty na bojové mise kvůli ukrajinským útokům spíše zřídka, uvádějí analytici oslovení stanicí RFE/RL. Jde podle nich primárně o plavidla, která odpalují rakety Kalibr na Ukrajinu a pak se hned vracejí zpět.

Letos v únoru šla v Sevastopolu k zemi i budova bývalého velitelství Černomořské floty, kterou v září 2023 výrazně poškodil ukrajinský raketový útok.

HUR: Rusko přišlo o poslední železniční trajekt v Kerčském průlivu

Zásobování ruských sil na okupovaném Krymu z ruské pevniny navíc zřejmě zkomplikoval další ukrajinský zásah.

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) tvrdí, že úspěšný dronový útok vyřadil tento týden z provozu železniční trajekt Slavjanin. Šlo podle ní o poslední plavidlo tohoto druhu, které operovalo v Kerčském průlivu mezi Krymem a ruskou pevninou a zásobovalo ruskou armádu na okupovaném ukrajinském poloostrově.

HUR uvedla, že plavidlo dostalo zásah už v polovině března, kdy se terčem útoku stal i další trajekt Avangard. Zatímco Avangard zůstal mimo provoz už po tomto březnovém útoku, Slavjanin byl tehdy jen poškozen a dále fungoval až do nynějšího úderu, tvrdí HUR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled