Dvojice radarových expertů ze švédského obranného výzkumu ve spolupráci s meteorologem ze Švédského meteorologického a hydrologického institutu oznámila, že nalezla přesvědčivé důkazy, které naznačují, jak se povedlo Ukrajincům potopit ruský křižník Moskva. Vědci tvrdí, že chytře využili vzácný meteorologický jev.
Lars Norin, Niklas Wellander a Abhay Devasthale provedli detailní analýzu meteorologických dat z týdne, ve kterém se podařilo ukrajinské armádě potopit vlajkovou loď ruské černomořské flotily – křižník Moskva. Výsledky popsali v odborném časopise Bulletin of the American Meteorological Society.
Loď byla potopena poté, co ji zasáhly řízené střely vyslané ukrajinskou armádou. Jak se to podařilo, ale zůstává záhadou. Loď totiž plula tak daleko od Ukrajiny, že měla být mimo dosah jejích radarových systémů. Proto se často spekulovalo, že Kyjev musel použít nějaké „eso v rukávu“ od svých západních spojenců.
Po zásahu, ještě než raketový křižník klesl na dno, se ukázalo, že byla zasažena dvěma řízenými střelami Neptun, když plula přibližně 120 kilometrů od Oděsy. Později bylo zjištěno, že Ukrajina dostala od USA zpravodajské informace – ty ale nebyly dostatečné k tomu, aby polohu křižníku určily tak přesně, aby se dala trefit raketami. Ukrajinští vojenští představitelé také uvedli, že loď viděli na obrazovkách svých radarů, a proto vydali rozkaz k úderu. Ale jak to dokázali, když to není technicky možné?
Počasí jako zbraň
Autoři nové studie tvrdí, že za to mohla meteorologie. Po prostudování povětrnostních podmínek 24. února v oblasti, kde se loď plavila, sestavili model, podle něhož rekonstruovali tehdejší události. Zjistili, že došlo ke vzniku značně silné teplotní inverze. To znamená, že v nižších výškách byl chladnější vzduch a nad ním teplejší. Tento jev se vyskytuje i v Česku, je spojený se smogem, protože zamezuje škodlivinám, aby se dostaly „zpod pokličky“ pryč. Právě on byl příčinou toho, že smog v Londýně připravil před sedmdesáti lety o život během pár dní tisíce lidí.
Jenže s inverzí jsou spojené i další jevy. Hlavně na rozhraní chladné a teplé masy vzduchu, které mají různý index lomu pro procházející záření, se totiž objevují zajímavé jevy spojené se zrcadlením. Často se projevují jako fata morgána, kdy se v mlze objevují nejrůznější tvary, ale také se při něm rádiové jevy šíří na mnohem větší vzdálenost, než je obvyklé. Odrážejí se totiž jako žabky na vodní hladině – díky tomu například radioamatéři inverzi milují, protože mohou zachytit signál stanic, které jsou při vysílání za běžných podmínek pro velkou vzdálenost nedosažitelné.
A právě to se podle studie stalo sto kilometrů od Oděsy. Ukrajinští vojenští meteorologové zřejmě poskytli informace o těchto podmínkách radarovým vojskům a jejich experti dokázali radarem Moskvu zahlédnout dál, než by mělo být možné. Posádka se proto cítila v bezpečí a nečekaný útok nedokázala odrazit.
