Spojené státy zahájily letecké údery na cíle v Iráku a Sýrii v odvetě za útok dronem, který v neděli zabil tři americké vojáky na základně na severovýchodě Jordánska. Podle Pentagonu armáda zasáhla více než 85 cílů spojených s íránskými revolučními gardami a proíránskými milicemi. Syrská státní média už oznámila mrtvé a zraněné. Washington nedělní útok připisuje ozbrojencům podporovaným Íránem. Teherán podíl na incidentu už dříve popřel.
Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil, že USA zasáhly celkem sedm zařízení v Iráku a Sýrii. „Americké vojenské síly zasáhly více než 85 cílů, přičemž některá z letadel byly bombardéry dlouhého doletu startující ze Spojených států. Při náletech bylo použito více než 125 kusů přesné munice. Zařízení, která byla zasažena, zahrnovala centra velení a řízení operací, zpravodajská střediska, sklady bezpilotních letounů a logistické objekty, také zařízení v řetězci muničního zásobování pro milice a jejich sponzory z íránských revolučních gard, které umožňovaly útoky proti americkým a koaličním silám,“ sdělilo velení americké armády.
Šéf Bílého domu Joe Biden v prohlášení dodal, že USA neusilují o konflikt na Blízkém východě, ale odpoví na jakékoli úspěšné útoky proti Američanům. „Dnes odpoledne americké jednotky na můj pokyn zasáhly cíle a zařízení v Iráku a Sýrii, které IRGC (anglická zkratka íránských revolučních gard; pozn. redakce) a spřízněné milice používají k útokům na americké jednotky. Naše odpověď začala. Bude pokračovat v časech a místech, jaké si zvolíme,“ vzkázal Biden.
Irák mluví o porušení suverenity
USA informovaly Bagdád o plánovaných útocích na proíránské cíle předem, uvedl později Bílý dům. Irák následně označil americké údery v Iráku za porušení své suverenity, cituje agentura AFP vládu. Americké údery cílily na oblasti v iráckém pohraničí, sdělila podle agentury Reuters irácká armáda a varovala, že jednání americké strany by mohlo destabilizovat region.
Současně s informacemi z Washingtonu přicházejí zprávy ze Sýrie o explozích a obětech. Podle agentury Reuters tamní státní média hlásila „agresi“ USA na několika místech a informovala o nespecifikovaném počtu mrtvých a zraněných. Podle Syrské organizace pro lidská práva zemřelo nejméně 13 proíránských bojovníků.
Bílý dům se domnívá, že za útokem dronu v Jordánsku stála zastřešující skupina ozbrojenců s názvem Islámský odpor v Iráku. Ta zaštiťuje několik skupin včetně polovojenské organizace Kata'ib Hizballáh tvořené iráckými šíity a podporované Íránem.
Američtí činitelé podle stanice CNN už dříve naznačili, že odvetné údery budou pravděpodobně významnější než předchozí útoky na milice podporované Íránem z posledních týdnů. Ty cílily hlavně na sklady zbraní nebo výcviková zařízení.
„Musíme si uvědomit, že se pořád nacházíme v muslimském prostředí a v momentě, kdy vám zahynou vojáci, tak musíte zasáhnout, protože když neuděláte nic, tak na sebe přitahujete řekněme agresi dalších hráčů a zejména Íránu,“ uvedl bezpečnostní analytik Otakar Foltýn.
Útok na americkou základnu na hranici mezi Jordánskem a Sýrií byl velmi sofistikovaný a musel ho na íránské straně provést někdo s velmi dobrými technickými schopnostmi, míní expert. „Úspěšný byl díky tomu, že útočný dron se zavěsil jako cíl za přistávající americký bezpilotní prostředek, a to vám neudělá běžná povstalecká skupina,“ podotkl Foltýn.
Válka s Íránem není v plánu
Washington chce odradit milice od dalších útoků, ale současně by se rád vyhnul rozsáhlému konfliktu s Íránem, upozorňuje CNN. V oblasti už měsíce panují obavy z rozšíření bojů mezi Hamásem a Izraelem do dalších částí regionu.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena již dříve naznačila, že v nadcházejících dnech by mohly být podniknuty další kroky. Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek řekl, že americká reakce bude „víceúrovňová“. „Máme schopnost reagovat několikrát, v závislosti na tom, jaká je situace,“ řekl na tiskové konferenci v Pentagonu.
Iránem podporovaní ozbrojenci cílili od loňského října na americká vojenská zařízení v Iráku a Sýrii více než 160krát. Několik republikánských zákonodárců vyzvalo vedení USA, aby Spojené státy zasáhly přímo v Íránu a vyslaly tak Teheránu jasný vzkaz.
„Biden se musí snažit (ve volebním roce) ukázat voličům, že Američanům dokáže zaručit bezpečnost. Čeká se, tady ve Washingtonu, že půjde o několikadenní operaci, která bude mít za cíl další terče, a to blízko hranic s Íránem,“ poznamenal zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal k odvetným úderům.
Bidenova administrativa ale nechce zvyšovat napětí. „Neusilujeme o válku s Íránem. Nevyhledáváme širší konflikt na Blízkém východě,“ zdůraznil v pondělí podle CNN koordinátor strategické komunikace Národní bezpečnostní rady John Kirby.
Írán opakuje, že neusiluje o konflikt. Íránský prezident Ebráhím Raísí v pátek zdůraznil, že jeho země nezahájí válku, ale bude v případě potřeby „tvrdě reagovat“. „Mnohokrát jsme řekli, že nezačneme žádnou válku; ale pokud nás chce utlačovatelská země nebo síla šikanovat, Íránská islámská republika bude důrazně reagovat,“ prohlásil prezident.
Kirby v souvislosti s pátečními údery USA uvedl, že je Washington s Teheránem předem nekomunikoval. Několik hodin po útocích nicméně zopakoval americké stanovisko, že USA nevyhledávají válku s Íránem a neútočí na jeho svrchovaném území.
