Tři američtí vojáci zemřeli po úderu proíránských sil na hranici mezi Jordánskem a Sýrií

Při úderu bezpilotního prostředku na americké jednotky v příhraniční oblasti mezi Jordánskem a Sýrií zemřeli tři vojáci a další desítky jich byly zraněny. Uvádí to agentury s odkazem na americké úřady, podle kterých se úder stal v Jordánsku, což tamní vláda popřela. Podle amerického prezidenta Joea Bidena úder provedly radikální skupiny podporované Íránem, které působí v Iráku a Sýrii. Jde o první případ amerických vojáků, kteří zemřeli při vojenské operaci na Blízkém východě od začátku konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás loni v říjnu.

Americké jednotky rozmístěné v regionu čelí v posledních týdnech většímu počtu útoků ze strany skupin, které sponzoruje Írán. Podle nich se jedná o odvetu za to, že Washington podporuje Izrael v konfliktu v Pásmu Gazy. Podle stanice CNN do pátku americká armáda zaznamenala 158 útoků na stanoviště a základny, kde slouží její vojáci.

Podle CNN nyní úder zasáhl menší stanoviště americké armády u syrských hranic a podle prvních poznatků byl veden ze syrského území. Velitelství americké armády v regionu potvrdilo úmrtí tří vojáků. Podle tisku a agentur se jedná o první americké vojáky, kteří zemřeli při vojenské operaci na Blízkém východě od začátku konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás v loňském říjnu.

USA: S odpovědnými zúčtujeme

Armáda původně informovala, že při útoku bylo zraněno 25 vojáků. Pentagon později uvedl, že v péči lékařů je 34 lidí. Podle agentury Reuters jsou někteří ze zraněných z Jordánska evakuováni.

„Ačkoliv stále shromažďujeme fakta, víme, že to (útok) provedly radikální skupiny podporované Íránem, které působí v Iráku a Sýrii,“ uvedl v prohlášení americký prezident Biden. „S odpovědnými (za útok) zúčtujeme v době a způsobem, který si vybereme,“ uvedl dále Biden.

Jordánsko prostřednictvím vládního mluvčího popřelo tvrzení amerických úřadů, že by se útok stal na jeho území. Mluvčí státní televizi al-Malaka řekl, že úder zasáhl základnu, která se nachází na syrském území nedaleko od hranice s Jordánskem. Američtí představitelé však trvají na tom, že se útok stal v Jordánsku, a rozcházející se informace nelze nyní ověřit, píše agentura AP.

Spojené státy podnikly v uplynulých týdnech několik úderů na proíránské milice v Iráku, které se podle nich podílely na útocích na americké jednotky v zemi. USA mají v Iráku dva a půl tisíce vojáků a v Sýrii dalších devět set v rámci aliance, která bojuje proti teroristické organizaci Islámský stát. V Jordánsku obvykle působí na tři tisíce amerických vojáků, píše agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...