Hamás ztratil kontrolu nad severní Gazou, tvrdí Izrael. Netanjahu popřel vyjednávání o rukojmích

Teroristé z Hamásu ztratili kontrolu nad severní částí Pásma Gazy, prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Informaci nelze nezávisle ověřit. Z regionu se ve středu přesunulo na jih dalších padesát tisíc civilních obyvatel, z blíže neupřesněných důvodů byl však v průběhu dne uzavřen přechod Rafáh, vedoucí do Egypta. Podle zdroje agentury AFP jednají obě strany konfliktu skrze prostředníka o propuštění dvanácti rukojmí, které drží teroristické hnutí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to však označil za „fámy“.

„Dnes (ve středu) jsme viděli, jak padesát tisíc obyvatel odchází ze severu Pásma Gazy na jih. Odcházejí, protože chápou, že Hamás ztratil nad severem kontrolu,“ konstatoval Hagari v televizním vystoupení.

Mluvčí také zopakoval, že nebude vyhlášeno žádné příměří. Izraelská armáda prý zavádí v předem stanovené hodiny „koordinovaná humanitární okna“, aby civilním obyvatelům umožnila bezpečnou evakuaci na jih. „Nebojujeme proti obyvatelům Gazy, bojujeme proti Hamásu,“ zdůraznil.

Izraelská armáda ve středu pokračovala v pozemní operaci v Gaze, vojáci mimo jiné vyhledávali a ničili části rozsáhlé sítě tunelů využívaných ozbrojenci hnutí Hamás. V úterý izraelský ministr obrany Joav Galant prohlásil, že Gaza je obklíčena a vojáci již operují v „srdci“ města.

Vojenské velení tvrdí, že jednotky zlikvidovaly 130 tunelů, kterými Hamás Pásmo protkal. Podle armády nemá Izrael v plánu palestinské území znovu okupovat nebo ho dlouhodobě kontrolovat.

Dvě třetiny obyvatel vysídleny

Z Pásma Gazy pokračuje odliv civilního obyvatelstva. Jedna z největších tepen – hraniční přechod do Egypta Rafáh – byl však kvůli blíže neupřesněným bezpečnostním okolnostem uzavřen. Informoval o tom mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel.

Přechod Rafáh velmi omezeně slouží k dopravě humanitární pomoci do Pásma Gazy a k odchodu cizinců a raněných opačným směrem. Spojené státy očekávají, že přechod bude otevírán „v pravidelných intervalech“, aby do oblasti mohla proudit pomoc, uvedl Patel.

Izrael opakovaně apeluje na obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih oblasti, protože na severu jsou boje nejprudší. Středeční nápor civilistů byl podle izraelského ministerstva obrany tak veliký, že koridory musely být otevřeny až do 15:00 místního času (14:00 SEČ), tedy o hodinu déle, než bylo původně přislíbeno.

Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) v úterý uprchlo ze severu na jih asi patnáct tisíc lidí, zatímco v pondělí jich bylo pět tisíc, v neděli pak tisíce dva.

Mimo své domovy – ale uvězněni v Gaze – jsou už dvě třetiny z více než dvou milionů Palestinců. Přes jediný přechod se do Egypta dostanou stále jen ti s dvojím občanstvím. Dodávky pomoci opačným směrem podle zástupců OSN nestačí. „Je moře věcí, které Gaza potřebuje. A dostává z toho jen pověstnou kapku,“ přiblížil Dominic Allen, zástupce Populačního fondu OSN.

Nahrávám video

Do Pásma Gazy za posledních 24 hodin vjelo osmdesát kamionů s humanitární pomocí, uvedl mluvčí Bílého domu pro bezpečnost John Kirby. Z Pásma podle něj dosud odešlo zhruba čtyři sta Američanů a dalších zhruba pět až šest stovek, při započtení rodinných příslušníků, v Pásmu Gazy zůstává, citovala Kirbyho agentura Reuters.

Údajné jednání o rukojmích

Izraelci i mezinárodní organizace se od útoku Hamásu snaží o osvobození rukojmí, mezi nimiž je i řada cizinců. Agentura AFP přišla během dne se zjištěním, že obě strany konfliktu vyjednávají pomocí prostředníků o osvobození dvanácti lidí, které zadržují teroristé v Pásmu Gazy. Mezi nimi má být i šest Američanů. Výměnou má nastat třídenní pauza v bojích. Agentuře to sdělil zdroj blízký Hamásu.

„Chci vyvrátit všechny plané fámy, které k nám přicházejí ze všech stran, a jasně zopakovat jednu věc: bez propuštění našich rukojmí nebude žádné příměří. Vše ostatní je malicherné,“ reagoval šéf izraelské vlády Netanjahu. Mluvčí armády později doplnil, že jednání o příměří není na pořadu dne, ale humanitární pauzy mohou být součástí jednání, píše deník The Times of Israel (ToI).

Na jednáních se jako prostředník podílí Katar, zapojeny jsou i Spojené státy. Rukojmí je celkem na 240 a Izrael podmiňuje pozastavení bojů jejich propuštěním. Vyjednávání v současnosti uvázla na otázce délky přestávky v bojích a na tom, zda dohoda bude zahrnovat i sever Pásma Gazy, kde se odehrávají nejtvrdší boje. „Katar teď čeká na odpověď Izraelců,“ uvedl zdroj AFP.

O vyjednávání o příměří informovala i agentura Reuters, podle které je zapojen Katar a jedná se o pauze „na jeden či dva dny“ výměnou za „deset až patnáct rukojmí“.

Podle ToI je blízko uzavření dohody o humanitární pauze a výměně zajatců a rukojmí také Káhira. Podle ToI o tom informoval egyptský polooficiální deník al-Achbár. Právě do Egypta vede v současnosti jediná cesta z Pásma Gazy, kterou nemá ve správě Izrael.

Prostředníky mohou být jen Egypt a Katar, soudí komentátor

„Myslím, že jednání o propuštění rukojmí nebo části rukojmí probíhají kontinuálně, prakticky od 7. října,“ uvedl ve vysílání ČT komentátor Českého rozhlasu Plus Jan Fingerland. „V podstatě je to jenom prostřednictvím dvou zemí – Egypta a Kataru. To jsou jediné dva státy, které mají přístup k Hamásu a mohou na něj nějakým způsobem tlačit,“ podotknul.

Tlak nemohou prý vyvíjet ani Turecko, Izrael, Spojené státy, potažmo Saúdská Arábie. „Samozřejmě tyto státy mají vlastní zájmy, které sledují, tak jako Hamás sleduje své vlastní zájmy, třeba oddalování nějakých kroků,“ upřesnil Fingerland. Na věc podle něj tlačí Spojené státy, i s ohledem na možné propuštění jejich občanů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 1 hhodinou

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 1 hhodinou

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 2 hhodinami

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.