Hamás ztratil kontrolu nad severní Gazou, tvrdí Izrael. Netanjahu popřel vyjednávání o rukojmích

Teroristé z Hamásu ztratili kontrolu nad severní částí Pásma Gazy, prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Informaci nelze nezávisle ověřit. Z regionu se ve středu přesunulo na jih dalších padesát tisíc civilních obyvatel, z blíže neupřesněných důvodů byl však v průběhu dne uzavřen přechod Rafáh, vedoucí do Egypta. Podle zdroje agentury AFP jednají obě strany konfliktu skrze prostředníka o propuštění dvanácti rukojmí, které drží teroristické hnutí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to však označil za „fámy“.

„Dnes (ve středu) jsme viděli, jak padesát tisíc obyvatel odchází ze severu Pásma Gazy na jih. Odcházejí, protože chápou, že Hamás ztratil nad severem kontrolu,“ konstatoval Hagari v televizním vystoupení.

Mluvčí také zopakoval, že nebude vyhlášeno žádné příměří. Izraelská armáda prý zavádí v předem stanovené hodiny „koordinovaná humanitární okna“, aby civilním obyvatelům umožnila bezpečnou evakuaci na jih. „Nebojujeme proti obyvatelům Gazy, bojujeme proti Hamásu,“ zdůraznil.

Izraelská armáda ve středu pokračovala v pozemní operaci v Gaze, vojáci mimo jiné vyhledávali a ničili části rozsáhlé sítě tunelů využívaných ozbrojenci hnutí Hamás. V úterý izraelský ministr obrany Joav Galant prohlásil, že Gaza je obklíčena a vojáci již operují v „srdci“ města.

Vojenské velení tvrdí, že jednotky zlikvidovaly 130 tunelů, kterými Hamás Pásmo protkal. Podle armády nemá Izrael v plánu palestinské území znovu okupovat nebo ho dlouhodobě kontrolovat.

Dvě třetiny obyvatel vysídleny

Z Pásma Gazy pokračuje odliv civilního obyvatelstva. Jedna z největších tepen – hraniční přechod do Egypta Rafáh – byl však kvůli blíže neupřesněným bezpečnostním okolnostem uzavřen. Informoval o tom mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel.

Přechod Rafáh velmi omezeně slouží k dopravě humanitární pomoci do Pásma Gazy a k odchodu cizinců a raněných opačným směrem. Spojené státy očekávají, že přechod bude otevírán „v pravidelných intervalech“, aby do oblasti mohla proudit pomoc, uvedl Patel.

Izrael opakovaně apeluje na obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih oblasti, protože na severu jsou boje nejprudší. Středeční nápor civilistů byl podle izraelského ministerstva obrany tak veliký, že koridory musely být otevřeny až do 15:00 místního času (14:00 SEČ), tedy o hodinu déle, než bylo původně přislíbeno.

Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) v úterý uprchlo ze severu na jih asi patnáct tisíc lidí, zatímco v pondělí jich bylo pět tisíc, v neděli pak tisíce dva.

Mimo své domovy – ale uvězněni v Gaze – jsou už dvě třetiny z více než dvou milionů Palestinců. Přes jediný přechod se do Egypta dostanou stále jen ti s dvojím občanstvím. Dodávky pomoci opačným směrem podle zástupců OSN nestačí. „Je moře věcí, které Gaza potřebuje. A dostává z toho jen pověstnou kapku,“ přiblížil Dominic Allen, zástupce Populačního fondu OSN.

Nahrávám video
Události: Izrael údajně vyjednává o přerušení bojů a výměně rukojmí
Zdroj: ČT24

Do Pásma Gazy za posledních 24 hodin vjelo osmdesát kamionů s humanitární pomocí, uvedl mluvčí Bílého domu pro bezpečnost John Kirby. Z Pásma podle něj dosud odešlo zhruba čtyři sta Američanů a dalších zhruba pět až šest stovek, při započtení rodinných příslušníků, v Pásmu Gazy zůstává, citovala Kirbyho agentura Reuters.

Údajné jednání o rukojmích

Izraelci i mezinárodní organizace se od útoku Hamásu snaží o osvobození rukojmí, mezi nimiž je i řada cizinců. Agentura AFP přišla během dne se zjištěním, že obě strany konfliktu vyjednávají pomocí prostředníků o osvobození dvanácti lidí, které zadržují teroristé v Pásmu Gazy. Mezi nimi má být i šest Američanů. Výměnou má nastat třídenní pauza v bojích. Agentuře to sdělil zdroj blízký Hamásu.

„Chci vyvrátit všechny plané fámy, které k nám přicházejí ze všech stran, a jasně zopakovat jednu věc: bez propuštění našich rukojmí nebude žádné příměří. Vše ostatní je malicherné,“ reagoval šéf izraelské vlády Netanjahu. Mluvčí armády později doplnil, že jednání o příměří není na pořadu dne, ale humanitární pauzy mohou být součástí jednání, píše deník The Times of Israel (ToI).

Na jednáních se jako prostředník podílí Katar, zapojeny jsou i Spojené státy. Rukojmí je celkem na 240 a Izrael podmiňuje pozastavení bojů jejich propuštěním. Vyjednávání v současnosti uvázla na otázce délky přestávky v bojích a na tom, zda dohoda bude zahrnovat i sever Pásma Gazy, kde se odehrávají nejtvrdší boje. „Katar teď čeká na odpověď Izraelců,“ uvedl zdroj AFP.

O vyjednávání o příměří informovala i agentura Reuters, podle které je zapojen Katar a jedná se o pauze „na jeden či dva dny“ výměnou za „deset až patnáct rukojmí“.

Podle ToI je blízko uzavření dohody o humanitární pauze a výměně zajatců a rukojmí také Káhira. Podle ToI o tom informoval egyptský polooficiální deník al-Achbár. Právě do Egypta vede v současnosti jediná cesta z Pásma Gazy, kterou nemá ve správě Izrael.

Prostředníky mohou být jen Egypt a Katar, soudí komentátor

„Myslím, že jednání o propuštění rukojmí nebo části rukojmí probíhají kontinuálně, prakticky od 7. října,“ uvedl ve vysílání ČT komentátor Českého rozhlasu Plus Jan Fingerland. „V podstatě je to jenom prostřednictvím dvou zemí – Egypta a Kataru. To jsou jediné dva státy, které mají přístup k Hamásu a mohou na něj nějakým způsobem tlačit,“ podotknul.

Tlak nemohou prý vyvíjet ani Turecko, Izrael, Spojené státy, potažmo Saúdská Arábie. „Samozřejmě tyto státy mají vlastní zájmy, které sledují, tak jako Hamás sleduje své vlastní zájmy, třeba oddalování nějakých kroků,“ upřesnil Fingerland. Na věc podle něj tlačí Spojené státy, i s ohledem na možné propuštění jejich občanů.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Jan Fingerland hovořil o situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí Západního břehu

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
před 2 hhodinami

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
před 3 hhodinami

Starmer odmítl výzvy k rezignaci, od poslanců se dočkal potlesku

Britský premiér Keir Starmer před „svými“ labouristickými zákonodárci odmítl výzvy k rezignaci a od velké části z nich se dočkal i potlesku. Promluvil k nim v pondělí večer poté, co ho část spolustraníků včetně lídra skotských labouristů Anase Sarwara vyzvala k rezignaci. Premiér v posledních dnech čelil ostré kritice kvůli tomu, že velvyslancem v USA dříve jmenoval Petera Mandelsona, který je spojován s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chystá se rošáda mezi Američany a Evropany ve velení NATO, píše AFP

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
před 5 hhodinami

Reuters: EK navrhla kvůli ruské ropě rozšířit sankce na přístavy v Gruzii a Indonésii

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Stávku na železnici španělské odbory po dohodě s vládou ukončily

Železniční dopravu ve Španělsku v pondělí ochromila stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy zaměstnanců v železniční dopravě. Ty žádaly vyšší investice státu, aby byla zajištěna větší bezpečnost na železnici. Impulzem ke stávce byly dvě vážné nehody, při nichž minulý měsíc zemřelo 47 lidí. Stávka, kvůli níž byly ve Španělsku zrušeny stovky spojů, měla trvat tři dny, ale odpoledne se zástupci hlavních odborů dohodli s ministerstvem dopravy a akci odvolali.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...