Hamás ztratil kontrolu nad severní Gazou, tvrdí Izrael. Netanjahu popřel vyjednávání o rukojmích

Teroristé z Hamásu ztratili kontrolu nad severní částí Pásma Gazy, prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Informaci nelze nezávisle ověřit. Z regionu se ve středu přesunulo na jih dalších padesát tisíc civilních obyvatel, z blíže neupřesněných důvodů byl však v průběhu dne uzavřen přechod Rafáh, vedoucí do Egypta. Podle zdroje agentury AFP jednají obě strany konfliktu skrze prostředníka o propuštění dvanácti rukojmí, které drží teroristické hnutí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to však označil za „fámy“.

„Dnes (ve středu) jsme viděli, jak padesát tisíc obyvatel odchází ze severu Pásma Gazy na jih. Odcházejí, protože chápou, že Hamás ztratil nad severem kontrolu,“ konstatoval Hagari v televizním vystoupení.

Mluvčí také zopakoval, že nebude vyhlášeno žádné příměří. Izraelská armáda prý zavádí v předem stanovené hodiny „koordinovaná humanitární okna“, aby civilním obyvatelům umožnila bezpečnou evakuaci na jih. „Nebojujeme proti obyvatelům Gazy, bojujeme proti Hamásu,“ zdůraznil.

Izraelská armáda ve středu pokračovala v pozemní operaci v Gaze, vojáci mimo jiné vyhledávali a ničili části rozsáhlé sítě tunelů využívaných ozbrojenci hnutí Hamás. V úterý izraelský ministr obrany Joav Galant prohlásil, že Gaza je obklíčena a vojáci již operují v „srdci“ města.

Vojenské velení tvrdí, že jednotky zlikvidovaly 130 tunelů, kterými Hamás Pásmo protkal. Podle armády nemá Izrael v plánu palestinské území znovu okupovat nebo ho dlouhodobě kontrolovat.

Dvě třetiny obyvatel vysídleny

Z Pásma Gazy pokračuje odliv civilního obyvatelstva. Jedna z největších tepen – hraniční přechod do Egypta Rafáh – byl však kvůli blíže neupřesněným bezpečnostním okolnostem uzavřen. Informoval o tom mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel.

Přechod Rafáh velmi omezeně slouží k dopravě humanitární pomoci do Pásma Gazy a k odchodu cizinců a raněných opačným směrem. Spojené státy očekávají, že přechod bude otevírán „v pravidelných intervalech“, aby do oblasti mohla proudit pomoc, uvedl Patel.

Izrael opakovaně apeluje na obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih oblasti, protože na severu jsou boje nejprudší. Středeční nápor civilistů byl podle izraelského ministerstva obrany tak veliký, že koridory musely být otevřeny až do 15:00 místního času (14:00 SEČ), tedy o hodinu déle, než bylo původně přislíbeno.

Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) v úterý uprchlo ze severu na jih asi patnáct tisíc lidí, zatímco v pondělí jich bylo pět tisíc, v neděli pak tisíce dva.

Mimo své domovy – ale uvězněni v Gaze – jsou už dvě třetiny z více než dvou milionů Palestinců. Přes jediný přechod se do Egypta dostanou stále jen ti s dvojím občanstvím. Dodávky pomoci opačným směrem podle zástupců OSN nestačí. „Je moře věcí, které Gaza potřebuje. A dostává z toho jen pověstnou kapku,“ přiblížil Dominic Allen, zástupce Populačního fondu OSN.

5 minut
Události: Izrael údajně vyjednává o přerušení bojů a výměně rukojmí
Zdroj: ČT24

Do Pásma Gazy za posledních 24 hodin vjelo osmdesát kamionů s humanitární pomocí, uvedl mluvčí Bílého domu pro bezpečnost John Kirby. Z Pásma podle něj dosud odešlo zhruba čtyři sta Američanů a dalších zhruba pět až šest stovek, při započtení rodinných příslušníků, v Pásmu Gazy zůstává, citovala Kirbyho agentura Reuters.

Údajné jednání o rukojmích

Izraelci i mezinárodní organizace se od útoku Hamásu snaží o osvobození rukojmí, mezi nimiž je i řada cizinců. Agentura AFP přišla během dne se zjištěním, že obě strany konfliktu vyjednávají pomocí prostředníků o osvobození dvanácti lidí, které zadržují teroristé v Pásmu Gazy. Mezi nimi má být i šest Američanů. Výměnou má nastat třídenní pauza v bojích. Agentuře to sdělil zdroj blízký Hamásu.

„Chci vyvrátit všechny plané fámy, které k nám přicházejí ze všech stran, a jasně zopakovat jednu věc: bez propuštění našich rukojmí nebude žádné příměří. Vše ostatní je malicherné,“ reagoval šéf izraelské vlády Netanjahu. Mluvčí armády později doplnil, že jednání o příměří není na pořadu dne, ale humanitární pauzy mohou být součástí jednání, píše deník The Times of Israel (ToI).

Na jednáních se jako prostředník podílí Katar, zapojeny jsou i Spojené státy. Rukojmí je celkem na 240 a Izrael podmiňuje pozastavení bojů jejich propuštěním. Vyjednávání v současnosti uvázla na otázce délky přestávky v bojích a na tom, zda dohoda bude zahrnovat i sever Pásma Gazy, kde se odehrávají nejtvrdší boje. „Katar teď čeká na odpověď Izraelců,“ uvedl zdroj AFP.

O vyjednávání o příměří informovala i agentura Reuters, podle které je zapojen Katar a jedná se o pauze „na jeden či dva dny“ výměnou za „deset až patnáct rukojmí“.

Podle ToI je blízko uzavření dohody o humanitární pauze a výměně zajatců a rukojmí také Káhira. Podle ToI o tom informoval egyptský polooficiální deník al-Achbár. Právě do Egypta vede v současnosti jediná cesta z Pásma Gazy, kterou nemá ve správě Izrael.

Prostředníky mohou být jen Egypt a Katar, soudí komentátor

„Myslím, že jednání o propuštění rukojmí nebo části rukojmí probíhají kontinuálně, prakticky od 7. října,“ uvedl ve vysílání ČT komentátor Českého rozhlasu Plus Jan Fingerland. „V podstatě je to jenom prostřednictvím dvou zemí – Egypta a Kataru. To jsou jediné dva státy, které mají přístup k Hamásu a mohou na něj nějakým způsobem tlačit,“ podotknul.

Tlak nemohou prý vyvíjet ani Turecko, Izrael, Spojené státy, potažmo Saúdská Arábie. „Samozřejmě tyto státy mají vlastní zájmy, které sledují, tak jako Hamás sleduje své vlastní zájmy, třeba oddalování nějakých kroků,“ upřesnil Fingerland. Na věc podle něj tlačí Spojené státy, i s ohledem na možné propuštění jejich občanů.

5 minut
Horizont ČT24: Jan Fingerland hovořil o situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 37 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...