USA kvůli vývoji v Rafahu pozastavily dodávku bomb Izraeli

Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafahu na jihu Pásma Gazy nyní přehodnocují bezprostřední vojenskou podporu židovského státu. Uvedl to americký ministr obrany Lloyd Austin, čímž potvrdil zprávy amerických médií z uplynulých dní. Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní. S krokem americké vlády nesouhlasí republikáni.

„Pozastavili jsme jednu dodávku munice s vysokým nákladem,“ řekl Austin při slyšení v americkém Senátu. Množství munice ani její parametry nespecifikoval. Zdůrazňoval přitom, že žádné definitivní rozhodnutí nepadlo.

„Momentálně přehodnocujeme některé dodávky bezpečnostní pomoci v krátkodobém horizontu v kontextu dění, které se odehrává v Rafahu,“ uvedl Austin. Jeho prohlášení bylo nejnovější ukázkou sílícího napětí mezi Washingtonem a izraelskou vládou v době války v Gaze, kterou Izrael zahájil v reakci na útok teroristického hnutí Hamás z loňského 7. října. 

Izraelští činitelé v zákulisí dali Američanům najevo silné rozhořčení z jejich kroku, informují americká média s odvoláním na své zdroje. Vyjadřují při tom obavu, že omezení vojenské podpory ohrozí vyjednávání o propuštění izraelských rukojmí z Gazy. Ve veřejných vyjádřeních Izraelci zprávu o zastavené dodávce bomb bagatelizovali.

Republikáni krok vlády kritizují

S krokem administrativy demokratického prezidenta Joea Bidena ve středu dávali najevo nesouhlas republikánští kongresmani. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson a šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell Bidenovi zaslali dopis, kde pozastavení dodávky kritizují.

Podle nich krok vyvolává otázku, zda je prezidentův závazek vůči bezpečnosti Izraele opravdu neprůstřelný, jak dříve Biden tvrdil. Oba republikánští politici si také stěžují, že o pozastavení dodávky munice nedostali relevantní informace od ministerstev. Administrativu vyzvali, aby zveřejnila, jak dlouho bude vyhodnocování situace ohledně dodávky trvat.

Izrael tento týden vystupňoval své operace v oblasti města Rafah, kam před boji v uplynulých měsících uprchly statisíce Palestinců. Washington s pozemním útokem na město nesouhlasí a ministr Austin ve středu uvedl, že tam Spojené státy nechtějí vidět „žádné významnější boje“. Nejmenovaný americký činitel deníku The Washington Post řekl, že pozdržení dodávky bomb je „varovným výstřelem“, který má Izraelce od útoku odradit.

Podle Spojených států je důležité zajistit, aby se lidem v Pásmu Gazy dostalo potřebné humanitární pomoci. „Chceme dostat zbylá rukojmí zpět domů. Chceme zajistit šestitýdenní příměří a zabezpečit větší objem humanitární pomoci pro obyvatele Pásma Gazy,“ prohlásil poradce Bílého domu John Kirby.

Americké dodávky munice

První informaci o odkladu dodávky zbraní přinesl už v neděli zpravodajský web Axios, v úterý pak několik médií informovalo, že příčinou tohoto kroku jsou obavy z použití daných bomb právě v Rafahu. Podle tisku o věci rozhodl přímo prezident Biden, Bílý dům se ale zatím k vývoji odmítá vyjádřit.

Spojené státy od začátku války dodaly Izraeli tisíce tunových bomb, které dokáží srovnat se zemí celé bytové domy a které posílají úlomky do vzdálenosti stovek metrů. Analýza deníku The New York Times na konci loňského roku zjistila, že Izraelci používali pumy tohoto druhu poměrně běžně, přičemž část shodili i na jih Pásma Gazy, kam doporučovali odejít civilistům ze severu.

Aktuální přehodnocování americké vojenské podpory by se podle médií mohlo dotknout i dalších plánovaných dodávek kromě zmíněných 3500 bomb. Zdroje zevnitř vlády zmínily i zásilku 6500 souprav označovaných zkratkou JDAM, které umožňují bombám změnit trajektorii směrem k zamýšlenému cíli.

To vše se děje v době, kdy americký Kongres čeká na zprávu Bidenovy administrativy o tom, zda Izrael při tažení proti Hamásu dodržuje mezinárodní právo. Vláda dříve avizovala, že dlouho připravované hodnocení předloží zákonodárcům ve středu, odpoledne však potvrdila zákulisní informace, že zpráva stále není hotová.

„Očekáváme, že ji doručíme ve velmi blízké budoucnosti, v nejbližších dnech,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 3 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 5 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 5 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 5 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 11 hhodinami
Načítání...