Americké údery v Iráku a Sýrii jsou strategickou chybou Washingtonu, která dál zvýší napětí v regionu, uvedl podle agentury AFP mluvčí íránské diplomacie. V podobném duchu se vyjádřil mluvčí irácké armády, který varoval, že nálety mohou mít vážné následky na stabilitu a bezpečnost Iráku i celého Blízkého východu. Podle Bagdádu zemřelo při náletech 16 lidí včetně civilistů. Damašek operaci označil za agresi a zmínil se o americké okupaci syrského území. Na žádost Ruska se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. USA chtějí v úderech pokračovat. Páteční operaci považují za první fázi své odpovědi na lednový útok na americké vojáky v Jordánsku.
Představitelé Spojených států uvedli, že pozice v Iráku a Sýrii, na které páteční údery cílily, využívají ozbrojenci podporovaní Íránem. „Víme, že jsou ozbrojenci, kteří tato místa využívají, íránské revoluční gardy i příslušníci milic spřízněných s Íránem. Údery jsme provedli s vědomím, že patrně způsobí oběti na životech v těchto zařízeních,“ řekl šéf operací ve sboru náčelníků štábů USA Douglas Sims. Zdůraznil, že použitá munice je velmi přesná. „Můžeme zasáhnout, i pokud nad cílem překáží mraky. Jsme si velmi jisti v cílech, které jsme zasáhli,“ podotkl Sims.
Také předseda senátní komise pro ozbrojené složky Jack Reed prohlásil, že „síly v Sýrii a Iráku napojené na Írán utrpěly vážnou ránu“. „Milice na celém Blízkém východě, které jsou napojené na Írán, by měly pochopit, že budou rovněž považovány za zodpovědné,“ dodal.
První fáze odplaty
Americké letectvo podle Simse načasovalo operace tak, aby bylo jasné počasí a údery bylo možné provést „s větší sebejistotou“ a přesností, cituje generálporučíka Reuters. Není jasné, kolik životů mezi příslušníky milic si údery vyžádaly. Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady John Kirby prohlásil, že údery byly míněny jako odveta a byly vedené tak, aby se vyhnuly civilním obětem.
Podle Pentagonu americká munice zasáhla to, co zasáhnout měla. Zřejmě tím ale reakce na útok z konce ledna nekončí. Washington páteční vojenskou operaci označil za první fázi své odpovědi.
Americké síly podle prohlášení armády zasáhly přes 85 cílů na sedmi místech na východě Sýrie a v Iráku, konkrétně šlo o objekty jednotek Kuds spadajících pod íránské revoluční gardy a jim blízkých ozbrojených skupin. Íránská tisková agentura Tasnim spojená s revolučními gardami podle deníku The New York Times (NYT) uvedla, že terčem náletu byla také centrála irácké milice Hašd Šaabí, která má blízké vazby na Írán. Podle jiných íránských zdrojů Američané zasáhli také iráckou skupinu Katáib Hizballáh.
Právě Katáib Hizballáh, součást širšího uskupení Islámský odpor v Iráku, USA podezírají z lednového dronového útoku v Jordánsku, který si vyžádal životy tří amerických vojáků. Americké nálety nastaly přibližně ve stejné době, kdy na letecké základně Dover v americkém státě Delaware přistálo letadlo s ostatky vojáků. Na místě byl přítomen i šéf Bílého domu Joe Biden.
Některé z dotyčných proíránských milic ohrožovaly americké základny na Blízkém východě už v minulých letech. Své útoky proti americkému personálu, který v oblasti setrvává v rámci mezinárodní protiteroristické operace, však vystupňovaly po začátku války mezi Izraelem a hnutím Hamás 7. října loňského roku.
Rozkol mezi republikány
Republikáni, včetně šéfa Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona, kritizují pozdní reakci Bidenovy administrativy na zabití vojáků USA. Demokraté naproti tomu apelují na rozvahu a využití síly v kombinaci s diplomacií. „Biden, zvlášť když je obviňován z toho, že už je starý a senilní, potřebuje trochu ukázat sílu, proto USA zvolily tento způsob odpovědi, jde o to symbolicky naznačit, že na provokace přijde rázná reakce,“ podotkl amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Favorit republikánských primárek, exprezident Donald Trump a jeho příznivci podle Kozáka nechtějí, aby Biden zavedl Spojené státy do další války na Středním východě, na kterou není připravena. „Ale samozřejmě jsou tu i jestřábi, kteří by byli nejlépe pro bombardování Teheránu. Přímá konfrontace s Íránem by ale byla katastrofální pro celý region a Írán zase nemá na to vyzvat Spojené státy,“ míní Kozák.
Blízký východ na pokraji další eskalace
Kolik lidí při náletech zahynulo, Pentagon neuvedl. Irácká vláda podle agentury AFP tvrdí, že v zemi zemřelo šestnáct lidí a že mezi nimi byli civilisté. Nevládní Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) pak oznámila, že na východě Sýrie zemřelo nejméně 29 členů proíránských milic. „Je evidentní, že Washington velice přemýšlel o tom, jak vybalancovat potřebu rázně odpovědět, ale nevyvolat další eskalaci,“ hodnotí zásahy reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó.
Mluvčí irácké armády Jahja Rasúl americký útok odsoudil. „Letecké údery představují narušení irácké svrchovanosti, podrývají snahy irácké vlády a představují hrozbu, která může mít pro Irák i celou oblast vážné následky. Mohou mít vážné důsledky na bezpečnost a stabilitu Iráku i jeho okolí,“ řekl.
Irácké ministerstvo zahraničí si kvůli útokům předvolalo amerického chargé d'affaires v Iráku, vzhledem k nepřítomnosti amerického velvyslance Davida Burgera v zemi. Irácký prezident Abdal Latíf Rašíd svolal mimořádnou schůzku k projednání následků amerických útoků, při nichž byly podle vládního mluvčího poničeny i obytné budovy.
Kirby v pátek upozornil, že Spojené státy o chystaných útocích Bagdád předem informovaly. To však mluvčí irácké vlády v sobotu popřel. Podle irácké vlády zemřelo při útocích 16 lidí včetně civilistů.
Odsouzení ze strany Ruska a Íránu
Rusko obvinilo Spojené státy, že na Blízkém východě rozsévají chaos a zkázu. „Důrazně odsuzujeme tento nový nehorázný akt americko-britské agrese proti suverénním státům. Snažíme se situaci urychleně prozkoumat v rámci Rady bezpečnosti OSN,“ reagovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. USA podle ní věří ve svou beztrestnost.
Americké údery už odsoudil také Írán. „Včerejší útok je dobrodružnou akcí a další strategickou chybou Američanů, která bude mít za následek pouze zesílení napětí a nestability v regionu,“ uvedl podle AFP mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání. Neřekl, zda údery zabily nějaké Íránce.
„Odsuzujeme páteční útoky, které přirozeně povedou k odporu. Washington musí jednat moudře, což je velmi nepravděpodobné a u Američanů to nevidíme. Pokud budou jednat moudře, měli by přestat podporovat sionistický režim,“ prohlásil pak íránský ministr vnitra Ahmad Vahidi.
Írán už dříve odmítl svou odpovědnost za smrt tří amerických vojáků. Podle reportéra Szántó nejspíš čekal i silnější odvetu s větším počtem obětí. „Írán nestojí o přímý střet s Američany, ale rozhodně stojí o snížení jejich vlivu a vojenské přítomnosti a vytvoření mocenského vakua, které by mohl sám využít ve prospěch své agresivní expanzionistické politiky,“ vysvětluje Szántó.
Syrské ministerstvo obrany označilo americké údery za „do očí bijící agresí“. Podle Damašku při ní zahynuli vojáci i civilisté. Syrská armáda také prohlásila, že „nemůže pokračovat okupace částí Sýrie americkými jednotkami“.
Před rostoucím napětím v regionu varoval vysoký představitel EU pro zahraniční vztahy a bezpečnostní politiku Josep Borrell. „Už jsme to několikrát říkali, že Blízký východ je opět na pokraji další eskalace. Přispívají tomu útoky jak na severních, tak na jižních hranicích Libanonu, útoky v Sýrii, Iráku a také v Rudém moři. Vyzýváme všechny, aby se pokusili zabránit další eskalaci,“ konstatoval Borrell.
Washington měl právo reagovat, zní z Londýna
Mluvčí britské vlády v prohlášení uvedl, že Velká Británie a USA jsou pevní spojenci. „Nebudeme komentovat jejich operace, ale podporujeme jejich právo reagovat na útoky,“ uvedl mluvčí s tím, že Británie dlouhodobě odsuzuje „destabilizující činnost Íránu v celém regionu“, včetně jeho podpory řadě militantních skupin.
Většina ministrů zahraničí EU před sobotní schůzkou v Bruselu mluvila o riziku eskalace bojů a vzniku celoregionální války, informoval zpravodaj ČT Petr Obrovský. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski ale zdůraznil, že americké odvetné údery v Iráku a Sýrii jsou výsledkem toho, že proíránské milice si už „měsíce a roky zahrávají s ohněm“, který je teď spaluje.
Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) v reakci uvedl, že situace v regionu Blízkého východu je velmi napjatá, proto je potřeba dělat kroky, které mohou riziko eskalace konfliktu snížit.
„Na základě informací, které máme od americké strany, můžeme konstatovat, že se jednalo o útoky, které byly vedeny proti cílům, ze kterých byly předtím vedeny útoky na americké jednotky v regionu. To znamená, že to lze chápat jako odvetu, která má vést k tomu, aby se takové útoky neopakovaly,“ uvedl šéf české diplomacie.
