Izraelské jednotky se blíží ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. Jeruzalém tvrdí, že teroristé mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra. Izraelci také oznámili, že zničili a zablokovali přes stovku vchodů do sítě tunelů používaných teroristy. Izrael souhlasil s každodenními čtyřhodinovými pauzami v bojích, aby lidé mohli utéct ze severu enklávy, potvrdil armádní mluvčí. Příměří ale podle Jeruzaléma nenastane, dokud Hamás nepropustí rukojmí.
Mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby oznámil, že Izrael souhlasil se zavedením přestávek v bojích, přičemž oznámení o pauze přijde vždy tři hodiny před jejím začátkem. Izrael podle Kirbyho sdělil Washingtonu, že v těchto oblastech nebudou po dobu přestávek probíhat žádné vojenské operace a souhlasil s otevřením dvou humanitárních koridorů ze severu na jih Gazy. Jeden již byl otevřen a druhý vznikne na pobřežní silnici, napsal izraelský deník Ha'arec.
Izraelská armáda v reakci zdůraznila, že se v Pásmu Gazy nechystá příměří. „Co vytváříme, jsou čtyřhodinová okna, taktické, lokální přestávky pro humanitární pomoc,“ řekl armádní mluvčí Richard Hecht. Podle izraelského serveru Times of Israel už čtyřhodinové pauzy platí od neděle.
Izraelský ministr obrany Joav Galant k tomu uvedl, že izraelská armáda zavádí v Pásmu Gazy „lokální a přesně vymezená“ opatření, aby umožnila palestinským civilistům uprchnout z míst, kde její jednotky svádějí nejtvrdší boje s ozbrojenci z hnutí Hamás.
Izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir reagoval prohlášením, že jde o „hrubou chybu“. „Musíme pokračovat v bojích a přitom udržovat humanitární koridory pro obyvatele Gazy směrem na jih,“ cituje ministra Ha'arec.
Trvalejší příměří nyní podle amerického prezidenta Joea Bidena „nepřipadá v úvahu“. V odpovědi na dotaz, zda ho frustruje, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu je pomalý ve vyjednáváních, odpověděl Biden: „Trvalo to o něco déle, než bych si býval přál“.
Další unesení Izraelci by mohli získat svobodu
Ozbrojené křídlo Islámského džihádu podle agentury AFP zveřejnilo video se dvěma izraelskými rukojmími, ženou a chlapcem, které jsou prý připravení propustit, jakmile budou platit „příslušná opatření“. Není ale jasné, zda opatřeními měl mluvčí palestinských brigád na mysli dočasnou pauzu v bojích nebo jiné okolnosti.
Izraelské jednotky ve čtvrtek pokračovaly ve střetech s bojovníky Hamásu mezi zničenými budovami na severu Pásma Gazy a přiblížily se ke dvěma velkým nemocnicím, zatímco situace civilistů na obléhaném území se dále zhoršuje, upozorňuje Reuters.
Mnozí Palestinci prchali ze severní válečné zóny na jih po nebezpečné trase poté, co je Izrael vyzval k evakuaci. Mnozí z nich však zřejmě zůstávají na severu a tísní se také v nemocnicích Šífa a Kuds, zatímco kolem nich zuří pozemní boje a dopadají další bomby. Izrael tvrdí, že Hamás má v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra.
Izraelci také ve čtvrtek oznámili zabití dalšího z vysoce postavených velitelů Hamásu a dobytí jeho bašty ve městě Džabalíja.
Hamásem ovládané zdravotnické úřady v Gaze tvrdí, že při izraelských úderech v Pásmu Gazy od 7. října zemřelo přes deset tisíc Palestinců včetně více než čtyř tisíc dětí. Tyto údaje z válečné zóny však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
„Snažíme se nezpůsobit újmu nevinným civilistům, všechny jsme varovali, že sem přijdeme a že musí severní Gazu opustit. Víme, že všichni, kteří jsou tady, jsou našimi nepřáteli. Žádné civilisty jsme neviděli, pouze Hamás,“ konstatoval zástupce velitele 401. brigády izraelské armády Ido.
Na Západním břehu to vře
Napětí mezitím sílí i na okupovaném Západním břehu. Podle palestinské samosprávy, kterou cituje Reuters, zahynulo ve čtvrtek při střetu s izraelskou armádou v uprchlickém táboře Džanín 14 Palestinců. Další čtyři Palestince zabili izraelští vojáci při jiných incidentech na tomto okupovaném palestinském území. Izraelská armáda potvrdila, že v Džanínu provádí protiteroristické razie, ale nesdělila žádné další podrobnosti.
Izraelští vojáci provádějí razie na okupovaném Západním břehu Jordánu ve zvýšené míře už několik měsíců. Zásahy jsou ještě častější po 7. říjnu, kdy teroristé z Hamásu zaútočili na jih Izraele a zabili přes čtrnáct set lidí, převážně civilistů, a další dvě stovky osob unesli do Pásma Gazy. Při útocích izraelské armády a osadníků zemřelo na Západním břehu Jordánu od té doby přes 170 Palestinců, uvádí Reuters.
Násilí páchané židovskými osadníky na Západním břehu od 7. října prudce vzrostlo, varuje v komentáři britský list The Economist. Již loňský rok byl přitom pro Palestince na Západním břehu nejsmrtelnější za posledních dvacet let.
Americký prezident Joe Biden marně naléhá na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby osadníky omezil. Zdá se, že extrémní pravicoví osadníci, kteří zastávají klíčové posty v Netanjahuově kabinetu, nemají chuť situaci uklidnit, píše Economist.
Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Philippe Lazzarini se obává rizika rozšíření situace, která panuje v Pásmu Gazy, právě na Západní břeh Jordánu. Lazzarini varoval, že to na tomto okupovaném palestinském území „vře“.
Diplomatické snahy v Paříži i Kataru
V Paříži se ve čtvrtek konala humanitární konference, kde je středobodem jednání právě blízkovýchodní válka. Účastnili se zástupci řady západních a blízkovýchodních států, včetně palestinské správy ze Západního břehu. Izrael na konferenci chyběl.
Účastníci konference přislíbili novou pomoc za více než miliardu eur (24,5 miliardy korun) lidem v Pásmu Gazy a na Západním břehu, oznámil podle AFP Elysejský palác. Francie zvýší letos svůj příspěvek Palestině z 20 milionů eur (493 milionů eur) na pětinásobek, oznámil prezident.
O příměří mezi Izraelem a Hamásem by mělo usilovat mezinárodní společenství, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. „K neštěstí Izraelců se teď přidává to, které prožívají Palestinci. Na to nesmíme zapomínat, všechny životy jsou si rovny a nikdo není nadřazený. Pro všechny, kteří se řídí jasnými humanistickými hodnotami, neexistuje dvojí metr,“ prohlásil Macron.
Palestinský premiér Mohammad Štajje doufá, že konference přinese jednotu a ukáže, že si všichni přejí mír. „Musíme se bavit nejen o budoucnosti Gazy a všech palestinských území, ale také Izraele. Mezinárodní soudy musí jednoznačně odsoudit všechny, kteří se dopustili zločinů,“ konstatoval Štajje.
Vysocí představitelé teroristického hnutí Hamás včetně politického vůdce Ismáíla Haníji a jeho bývalého šéfa Chálida Mešála ve čtvrtek přicestovali do Káhiry, uvedli islamisté v prohlášení. Podle agentury Reuters jednali o situaci v Gaze s vedoucím egyptské generální zpravodajské služby Abbásem Kamelem.
O možných humanitárních pauzách v bojích a dohodě o propuštění rukojmí hovořili ve čtvrtek v Dauhá ředitel CIA William Burns, šéf izraelské tajné služby Mossad David Barnea a katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán.
Provoz na hraničním přechodu Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy byl obnoven 21. října, nefunguje však každý den a obyvatelé Pásma Gazy podle humanitárních organizací pomoc zoufale potřebují. Přes přechod dosud přejelo více než 560 nákladních vozů s pomocí. Dodávky ale neobsahovaly pohonné hmoty, neboť Izrael tvrdí, že by se jich mohl zmocnit Hamás.
Netanjahu opakovaně prohlásil, že nepřistoupí k humanitárnímu příměří, dokud Hamás nepropustí rukojmí, která unesl 7. října a kterých drží asi 240.
